Do vedení Heinzu se dostali rebelové

Více než pětiměsíční bitva o kečup skončila. Investor Nelson Peltz, prosadil přes odpor manažerů americké firmy Heinz, největšího výrobce kečupu na světě, své kandidáty do její správní rady firmy. Ti mají radikálně změnit její strategii, a zvýšit tak "hodnotu společnosti pro akcionáře". Současnému vedení proti Peltzovi nepomohla ani nákladná PR kampaň. Peltz a jeho investiční fond Trian Fund Management se tak zařadili do současné vlny "akcionářského aktivismu", která zasáhla firmy jako Tyco či Ahold. Nedávno zveřejněná studie americké investiční banky Morgan Joseph & Co. naznačuje, že "aktivisté" mají v posledních dvou letech překvapivý úspěch.

Nová vlna

Velké investiční fondy kupují stále častěji podíly ve velkých firmách, které považují za "nedoceněné". Poté se snaží měnit řízení a strukturu společnosti (často i rozdělením jako u Aholdu), a zvýšit tak hodnotu jejich akcií. Oproti osmdesátým letům, kdy se objevili také aktivní akcionáři jako Carl Icahn v amerických aeroliniích TWA (ty skončily nakonec v bankrotu) či Ronald Perelman v Consolidated Cigars a Movie Labs, je tu ovšem rozdíl. Nyní jde především o hedgeové fondy jako Pirate Capital, Third Point či Barington Capital Group, které koupí určitou část akcií společnosti (většinou okolo pěti procent, v případě Heinzu se jedná konkrétně o 5,5 procenta akcií za 750 miliónů dolarů). Nejde tedy jako dříve o pokus získat celou společnost. Zatímco proti "nájezdům" v osmdesátých letech se firmy naučily bránit - třeba vydáním dalších akcií či zvýšením své hodnoty prostřednictvím spojení s jinou společností - proti dnešním fondům zatím obranu hledají marně.

"Dnes zbraní není nepřátelská nabídka na převzetí společnosti, ale koupě části akcií sloužící jako odrazový můstek pro další změny," hodnotí situaci banka Morgan. Přitom jsou fondy většinou nad očekávání úspěšné, tvrdí ústav. Ve své studii zkoumala postup 29 fondů v 94 firmách a zjistila, že v jedné třetině případů fondy získaly místa v dozorčí radě a změnily strategii společnosti.

To se zřejmě povede i v Heinzu. Za neúspěchy může vedení, tvrdí Peltz a přesvědčil o tom i ostatní akcionáře. Pod vedením současného ředitele ztratila firma za osm let 38 procent své hodnoty. Náš plán nápravy je prostý, říká Peltz. "Značka Heinz je skutečnou ikonou. Investujeme do ní, zvýšíme tržby a ořežeme náklady o více než půl miliardy dolarů."

Ředitelé se zlobí

Takový postup se pochopitelně současným ředitelům nelíbí. Manažeři se totiž často cítí pány akciových firem (tato tendence rostla v USA od třicátých let) a změna je může osobně zasáhnout. "Aktivní" akcionáři často omezují nejen růst firmy, ale v případě chabých výsledků i platy vedení. Příklady varují. Pod tlakem akcionářů například přišli o slíbené zvýšení odměn třeba šéfové farmaceutické firmy GlaxoSmithKline či pojišťovny Prudential.

Vedení Heinzu si navíc nyní stěžuje, že nebude moci kvůli aktivitám Peltze získat do správní rady manažerské hvězdy, jako je bývalý šéf Gillete James Kilts či bývalý prezident Colgate William Shanahan. Otázkou je prý i přínos změn pro společnost. Mnozí zaměstnanci i část akcionářů se obává, že investoři jako Peltz společnost prostě "vysají". Historie firem, které se staly "obětí" podobných investorů, ukazuje smíšené výsledky.

Starší empirické studie na toto téma shrnul v roce 2001 Jonathan Karpoff z University of Washington. Podle něj "aktivističtí akcionáři" starého střihu prosadili jen nevelké změny ve strukturách firem a měli nepatrný vliv na jejich hodnotu a příjmy. Cena společnosti spíše rostla při tlaku akcionářů na původní vedení a jmenování zástupců akcionářů do správní rady. Tedy při něčem, co připomíná nynější etapu akciového "aktivismu".