Agrární komora si dává lhůtu pro jednání o přímých platbách do konce října

Do konce října si Agrární komora ČR prodloužila termín na vyjednání maximálních přímých plateb pro zemědělce v příštím roce. Nebudou-li jednání se zástupci parlamentních stran a zemědělského a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny úspěšná, hodlá komora v Praze uspořádat velkou protestní akci buď za účasti velkého počtu zemědělců nebo s použitím techniky, například traktorů. Jak řekl prezident AK Jan Veleba, definitivní rozhodnutí o případném protestu a jeho podobě má padnout na konci října.

Komora si minulé pondělí dala na jednání zhruba 14 dní. Situaci však komplikuje politická situace. Menšinová vláda Mirka Topolánka minulý týden nezískala důvěru a musí odstoupit. Navíc státní rozpočet na příští rok již vláda odeslala do Sněmovny a tam nyní chtějí zemědělci zesílit svůj tlak. Štáb komory proto uložil také regionálním organizacím jednat o dotacích s místními poslanci. Zemědělci tvrdí, že maximální přímé platby potřebují k zajištění konkurenceschopnosti, protože i tak dostávají na dotacích méně než konkurenti ze starých zemích EU, což je prý v soutěži znevýhodňuje. Navíc se jim nelíbí růst agrárních dovozů a snižování zemědělské výroby v tuzemsku.

Ministerstvu zemědělství zatím na maximální dorovnání přímých plateb v příštím roce chybí zhruba dvě miliardy korun. Ministryně Milena Vicenová, která prý bude hledat další zdroje, nepovažuje případné protesty zemědělců za šťastnou cestu. Vicenová již dříve uvedla, že MZe má zatím peníze na dorovnání přímých plateb na 59 procent úrovně ve starých členských zemí. Doplatit je příští rok může až na 70 procent, přičemž základ z Unie představuje 40 procent. Ministerstvo chce hledat další zdroje a úspory, podle ministryně se určitě nějaké cesty najdou.

Objem podpor do zemědělství po vstupu do Unie roste a loni činil kolem 30 miliard, což je více než dvojnásobek úrovně před vstupem. V příštím roce by jen 70 procentní přímé platby, které jsou pro farmáře klíčovými dotacemi, podle údajů ministerstva zemědělství představovaly asi 20 miliard korun. MZe má pro příští rok v rozpočtu vyčleněno zhruba 22 miliard korun, z toho část ve všeobecné pokladní správě. Jeho požadavek byl asi o 4,5 miliardy vyšší. Stát by měl podle vládního návrhu příští rok hospodařit se schodkem 91,3 miliardy korun.