Koncentrace českého maloobchodního trhu se zpomaluje
31.10.2006 | vetweb.cz
Od svého nástupu do ČR se obchodní řetězce rozrůstaly budováním nových prodejních ploch, dnes se jejich podíl na trhu radikálně nezvyšuje. Deset nejvýznamnějších řetězců má jen 53 procent trhu s rychloobrátkovým zbožím (potravinami a drogérií) ve srovnání se zhruba 90procentním podílem v západoevropských zemích. Nyní začal další proces, který se dá označit jako konsolidace českého obchodu. Právě ta by měla v následujících pěti letech podstatně změnit jeho podobu. V jejím průběhu budou z českého trhu odcházet řetězce, které na něm nedosáhly očekávaného postavení. Jejich prodejny budou přebírat úspěšnější konkurenti. Letos to byl např. Julius Meinl, jehož prodejny převzal Ahold, a Carrefour, který nahradilo Tesco.
Český trh je ve srovnání s ostatními netypický. Zatímco v západní Evropě, ale také třeba ve Slovinsku je míra koncentrace obchodu vysoká, do ČR vstoupila v devadesátých letech většina obchodních řetězců, které se udržely prakticky až do konce loňského roku. Český trh se jevil jako stabilní, proto zde investovalo hodně firem.
Žebříček z desítky největších investorů na našem maloobchodním trhu se v posledních letech mění jen v pořadí na špičce. Do čela se za loňský rok dostala s obratem 37 miliard korun firma Schwarz ČR, která provozuje řetězce Kaufland a Lidl. Druhé místo s 36 miliardami korun získal Ahold Czech Republic (Hypernova a Albert). Třetí příčku za 23,24 miliardy korun obsadilo Rewe ČR (Billa, Peny Market, Teppich Fri).
Úspěšnými obchodními formáty jsou hlavně hypermarkety, které z celkového obratu nejúspěšnějších 50 (TOP50) obchodních firem u nás mají 41 procent a diskontní prodejny (16 procent). Nadále se již tolik neprojevuje boj mezi nezávislými obchody s potravinami či smíšeným zbožím a řetězci. Spíše je patrná tvrdá konkurence mezi supermarkety a diskonty, v níž supermarkety zatím ještě se 16procentním podílem na tržbách TOP50 ztrácejí dech.
Kvůli vysoké konkurenci se řetězce ve svém marketingu soustřeďují zejména na vyzdvihování nízké ceny. Je to úspěšná taktika v našich podmínkách, kdy stále pro podstatnou část spotřebitelů je právě cena tím nejdůležitějším vodítkem. Ostatní obchodní formáty se proto snaží přizpůsobit svými náklady diskontům, v nichž si spotřebitel vybírá většinu zboží přímo z palet. Právě nízké náklady na obsluhu a v důsledku toho i malé nároky na její vzdělání a schopnosti jsou příčinou medializovaných skandálů spojených s nálezem zkažených potravin.
Další články v kategorii
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)
- Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu (18.12.2025)
- Průzkum: Obliba kapra na Štědrý den klesá, roste obliba umělých stromků (18.12.2025)
- Australský podnikatel českého původu Josef Chromý proslul jako uzenář i vinař (18.12.2025)
- Česko rozšiřuje plochy ekologického zemědělství. Bio obiloviny a tradiční odrůdy nabývají na oblibě (18.12.2025)
- Analytik: Zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacím motorem je kosmetická úprava (18.12.2025)

Tweet



