Akrylamid v potravinách a síra v půdě
10.01.2007 | Osel.cz
Objev akrylamidu v tepelně opracovaných potravinách, jako jsou smažené bramborové hranolky nebo pečivo, byl pro potravináře šokem. Od tohoto nečekaného objevu v roce 2002 se vědci na celém světě snaží najít způsob, jak obsah potenciálně rakovinotvorné látky v tepelně opravovaných potravinách omezit. Je to velmi těžký úkol. Akrylamid vzniká tzv. Maillardovou reakcí s cukrů, jež se přirozeně vyskytují v surovinách použitých k tepelné přípravě pokrmu. Jednou z možností je omezení délky tepelného opracování a snížení teploty.
To má ale nežádoucí vliv na kvalitu potravin. Právě Maillardovou reakcí vznikají i látky, které dodávají potravinám žádoucí vzhled a chuť, např. zajišťují zhnědnutí kůrky u dobře vypečeného chleba. „Bledý“ chléb je tedy s ohledem na obsah akrylamidu zdravější, ale spotřebitel by z něj asi příliš nadšený nebyl.
Britští vědci vedení Donaldem Mottramem z University of Reading publikovali ve vědeckém časopisu Journal of Agricultural and Food Chemistry objev, který může redukovat obsah akrylamidu v potravinách už během pěstování plodin na polích. Jako surovina pro vznik akrylamidu Maillardovou reakcí slouží kromě cukrů i aminokyselina asparagin. Rostliny produkují zvýšené množství asparaginu v podmínkách, kdy se jim nedostává síra.
Deficit síry v půdách, na kterých se pěstují obilniny, je poměrně častý. Mottram uvádí, že ve Velké Británii trpí nedostatkem síry 23% polí. Sklizeň z těchto ploch může být vydatným zdrojem akrylamidu v potravinách.
Mottram a jeho spolupracovníci pěstovali pšenici na stejných pozemcích. Políčka se lišila jen obsahem síry v půdě. Potraviny z pšenice vyrostlé na půdě s nedostatkem síry obsahovaly 4,7krát více akrylamidu. V provozních podmínkách bylo zjištěno, že suroviny ze sklizně z polí, kde je nedostatek síry, můžou po tepelném opracování vytvářet až 6,3krát více akrylamidu.
Podle britských vědců jsou rostliny pěstované za nedostatku síry vystaveny silnému stresu a nedokážou ukládat do zrna dostatečné množství proteinů. Místo toho ukládají do zrna aminokyseliny včetně asparaginu. Podle Nigela Halforda z Rotham Research v britském Harpendenu můžou mít jiné typy stresu, např. sucho nebo nedostatek dusíku, podobné následky.
Zdá se, že boj za redukci obsahu akrylamidu v potravinách se přinejmenším zčásti přesune z pekáren na pole.
Poznámka redakce: Spoluautorkou tohoto článku je Eva Chmelíková , doktorandka ČZU Praha.
Pramen: Journal of Agricultural and Food Chemistry
Další články v kategorii
- Mají dva žloutky a jsou „za dobré peníze“. Obří vejce z Hané jdou na dračku (17.05.2026)
- Potravinářská inspekce vloni uložila pokuty za téměř 200 milionů (16.05.2026)
- Značku Regionální potravina na jihu Čech získá jerky, bryndza či sušené třešně (16.05.2026)
- U předkupního práva na zemědělskou půdu je klíčová otázka, komu nejvíce prospěje (15.05.2026)
- Krize napříč kontinentem. V Evropě se hromadí mléko, které mělo skončit v Číně (15.05.2026)
- EU zavede dočasný zákaz dovozu brazilského hovězího (15.05.2026)
- Čínský tým s AI chemií proměnil dusičnany z odpadních vod na amoniak (15.05.2026)
- Češi loni vytřídili přes 90 kg obalů na osobu, o dva kg více než předloni (15.05.2026)
- Jatka na železnici u Plzně. Vlak tam zabil 13 divočáků (15.05.2026)
- Průzkum: Stát nemá určovat ceny, zákazníci chtějí slevové letáky (15.05.2026)

Tweet



