Jak je to s udržitelným rozvojem v ČR

Ptáků v krajině ubývá a zdravotní stav lesů se nijak nelepší. Roste hrubý domácí produkt a produktivita práce. To jsou závěry několika ukazatelů, o nichž každý rok v prosinci jedná česká vláda. S jejich pomocí zjišťuje, zda se společnost rozvíjí udržitelně, nebo ne. Jak jsme na tom? Údaje za rok 2005, které minulý měsíc dostal na stůl kabinet, by se daly nejspíš interpretovat jako opatrné kolébání.

Strategii udržitelného rozvoje ČR (SUR) vláda přijala v prosinci 2004 a právě v ní si stanovila 35 ukazatelů, na nichž si ověřuje, zda se česká společnost rozvíjí udržitelně, případně jestli k tomuhle cíli aspoň směřuje. Za rok 2005 jich je kladně hodnoceno osm. Roste hrubý domácí produkt a produktivita práce, zvyšuje se taky procento území státu, které je pokryto územně-plánovací dokumentací. Paradoxně nejvíc "kladných" ukazatelů se týká životního prostředí. Statistika ale může mít háček. U materiálového využití odpadů je například kladně hodnoceno směřování k udržitelnému cíli - už dnes totiž plníme hodnoty, které jsme si zákonem stanovili dodržovat až v roce 2012. Zároveň ale poměr materiálového užití odpadů v roce 2005 oproti roku 2004 poklesl, zatímco předtím se od roku 2000 neustále zvyšoval. Podobně je plusovým znaménkem ohodnocen podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy, ačkoli se tento podíl v roce 2005 oproti roku 2004 snížil (předtím deset let neustále rostl).

Jiné nuance skrývá index běžných druhů volně žijících ptáků. Oproti předešlému roku poklesl o celých 15 %, ornitologové ale upozorňují, že dělat závěry z rozdílu mezi jednotlivými roky, není dobré. Příroda není stroj a podobné kolísání nemusí znamenat, že jich skutečně tak razantně ubylo. Přesto to vypadá, že z dlouhodobého hlediska počet ptačích populací klesá. Týká se to ale především ptáků, kteří žijí v zemědělské krajině, těm lesním se naopak daří spíš lépe než před lety. Podle zprávy se početnost ptáků zemědělské krajiny snižovala hlavně v první polovině 80. let 20. století, na konci 80. let došlo ke stabilizaci stavu a počátkem 90. let k nárůstu, index však po roce 1996 vykazuje další pokles. "Jistá souvislost by mohla být nalezena mezi poklesem ptačích populací v zemědělské krajině a spotřebou hnojiv a pesticidů, jejichž spotřeba až na mírné kolísání vykazuje trvalý pozvolný nárůst," stojí ve studii. Zároveň je v ní ale spotřeba průmyslových hnojiv a pesticidů označena kladným znaménkem, což má znamenat, že sice mírně roste nebo stagnuje, v zásadě je ale nízká. I z toho mála kladných ukazatelů jsou tedy dva v jiné části označeny za možné viníky úbytku ptactva.

U ukazatele, který vypovídá o zdravotním stavu lesů (tzv. defoliace), by čtenář zatím hledal zlepšení marně. Posledních sedm let míra poškození porostů odlistěním stále mírně narůstá. "Navzdory výraznému poklesu emisí během 90. let zůstává stav českých lesů nadále špatný, dokonce nejhorší ve střední Evropě," píše se ve zprávě a ani další řádky kritickými slovy nešetří. Největší škody dnes lesům působí nadbytek dusíku, který se do lesní půdy dostává hlavně ze spalin automobilů a z průmyslu.

Ačkoli je v přehledu hodně ukazatelů označeno kladným nebo záporným znaménkem, suverénně nejvíc hodnot kolísá nebo stagnuje. Víceméně stagnuje podíl HDP věnovaný na zahraniční rozvojovou spolupráci, stagnuje počet lidí připojených na internet, stagnují emise skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele (v přepočtu na HDP ale klesají), stagnují výdaje na kulturu, stagnují veřejné výdaje na životní prostředí v přepočtu na HDP atd.