Koexistence koprodukce s GMO je možná i bez zákona

Španělsko dosud nemá oficiální zákon ani vyhlášku, která by stanovovala tzv. pravidla koexistence, tedy technickou normu, která by měla zabezpečit, aby vedle sebe mohly existovat všechny tři pěstební systémy - konvenční, ekologický a GMO, aniž by žádný z nich nebyl diskriminován, neznamená to, že by v této zemi nebylo „soužití hospodářských plodin“ nijak regulováno. Upozorňuje na to Miluše Kusendová ze společnosti Monsanto.

Vzhledem k absenci oficiálních pravidel koexistence vytvořil podle jejích údajů tamní osivářský průmysl pravidla, podle kterých zemědělci postupují při pěstování Bt kukuřice. Tato pravidla jsou distribuována ve formě brožury, tzv. technického průvodce (obsahuje pravidla koexistence, opatření vedoucí k zamezení vzniku rezistence, dohledatelnost a značení) současně spolu s osivem. Doporučená pravidla koexistence kopírují požadavky MAFF. Např. v roce 2006 byla doporučená izolační vzdálenost od konvenční kukuřice 50 metrů, ačkoliv studie i výsledky z praxe ukazují, že vzdálenost 20 je dostatečná.

V současné době je nicméně i ve Španělsku připraven návrh pravidel koexistence, který je v připomínkovém řízení.

Kusendová také poukázala na výsledků několika provedených studií, z nichž vyplývá, že náhodné příměsi GM plodin je nejčastěji genetická nečistota osiva, stroje na setí a sklizeň, zbytky předcházející plodiny, přenos pylu mezi sousedními poli a skladování. Prokázalo se také, že jestliže je vzdálenost mezi jednotlivými poli více než 15 metrů, průměrný obsah GMO v konvenční komoditě je pod limitem 0,9%. To potvrzuje i nejnovější studie prof. Messeguera, která byla loni publikována v Plant Biotechnology Journal. Podle ní je izolační vzdálenost 20m dostačující pro to, aby ve výsledné komoditě nebyl obsah povolené náhodné příměsi GMO vyšší než 0,9%, jak stanovuje legislativa EU.

Geneticky modifikovaná tzv. Bt kukuřice je ve Španělsku komerčně pěstována od roku 1998, kumulativně jí zde bylo za 9 let pěstováno více než 300 000 ha. V roce 2006 představovala Bt. kukuřice 14,8% (53 667 ha) z celkové plochy kukuřice na zrno (362 215 ha), meziroční nárůst v tomto segmentu činil 2%. Rozšiřování této technologie bylo až do roku 2004, kdy bylo do Jednotného evropského katalogu odrůd zaregistrováno několik nové hybridů, osivářskými firmami dobrovolně limitováno a na trh bylo dodáváno pouze omezené množství osiva. V roce 2004 potom došlo k výraznému meziročnímu nárůstu ploch Bt. kukuřice o 80%.

Pěstování Bt. kukuřice v jednotlivých regionech Španělska je vzhledem k výskytu škůdců značně variabilní. Největšími pěstiteli je Katalánsko a Aragonie s plochou Bt. kukuřice více než 20 000 hektarů. Zhruba 85% kukuřice pěstované ve Španělsku je spotřebováno na výrobu krmiv a protože Španělsko dováží geneticky modifikovanou sóju, pěstuje Bt. Kukuřici, kterou dováží také od pěstitelů ve Francii, je téměř 100% všech krmných směsí označeno jako „GMO“.

Publikace Evropské komise Economic Impact of Dominant GM Crops Worldwide: a Review z prosince 2006 uvádí, že nárůst zisku ve prospěch pěstitelů Bt. kukuřice činil v průměru 85 Euro/ha, což představuje nárůst celkového zisku o 13%. Nárůst zisku je způsoben lepší ekonomikou pěstování (eliminace ztrát způsobených škůdcem, snížené náklady na insekticidy) a není vázán na velikost farmy.

Ačkoliv bylo organizací Greenpeace v médiích široce publikováno několik případů poškozených ekologických farmářů, španělské oficiální autority, za celých 9 let kdy se Bt. kukuřice ve Španělsku pěstuje, nezaznamenaly jediný reálný případ ekonomické újmy ekologického nebo konvenčního zemědělce z důvodu nedodržování zásad správné koexistence se zemědělcem pěstujícím Bt. kukuřici.

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a potravin (MAFF) se k těmto případům v minulosti již několikrát vyjádřilo a jasně popřelo existenci medializovaných případů poškození ekologických či konvenčních zemědělců pěstiteli Bt kukuřice. Jednou z významných mezinárodních událostí, kde představitel MAFF informaci opět potvrdil, byla konference o Koexistenci geneticky modifikovaných, konvenčních a ekologických plodin, pořádaná v rámci Rakouského předsednictví v EU 4.- 6. 4. 2006 ve Vídni. Pan Jorge de Saja, generální sekretář Španělského svazu výrobců krmiv (CESFAC) zde uvedl, že ani on nezaznamenal za 8 let koexistence pěstitelů Bt. kukuřice s ostatními farmáři žádné negativní reakce ze strany svých odběratelů či uživatelů. Ačkoliv oficiální data nejsou dostupná, odhaduje se, že ve Španělsku je 200 - 400 ha ekologicky pěstované kukuřice.

Reálný problém, se kterým se trh musel vyrovnat, je nadstandardní požadavek potravinářských firem, které si stanovily limit na náhodnou technologickou příměs GMO v komoditě na 0,1% (dle legislativy EU 0,9%). Aby tento požadavek mohl být splněn, vypracovala francouzská certifikační společnost SGS komplexní protokol/postup, který zajišťuje, že komodita, která je potravinářskému průmyslu dodána, splňuje výše uvedené požadavky. Náklady na dodržování tohoto postupu jsou 0,3 - 0,6 EUR/t komodity, což představuje přibližně 0,5% její ceny.

Další studie a výsledky diskuse o koexistenci možno nalézt na http://www.fundacion-antama.org/