Vláda se zavázala zvýšit podíl biopaliv na spotřebě benzinu

Vláda si včera dala závazný cíl zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na spotřebě benzinu a nafty v dopravě na deset procent a do téhož roku snížit emise skleníkových plynů o 20 procent ve srovnání s rokem 1990. Po včerejším jednání vlády to řekl ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministerstvo životního prostředí se podle něj s ministerstvem průmyslu a obchodu shodly na materiálu k energetické politice státu, který vláda 15. února předloží Evropské komisi.

O čtyři dny později Bursík materiál představí v Bruselu komisi pro životní prostředí. Česko tak podle něj připravilo svoji pozici nejen pro evropskou energetickou politiku, ale i novou "cestovní mapu" obnovitelných zdrojů či snahu komise k zastavení globálních změn klimatu. "Vláda se shodla, že ČR souhlasí s indikativním cílem dosáhnout do roku 2020 podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních zdrojů energie v Evropě na 20 procent," uvedl Bursík. Tento podíl bude podle něj rozdělen mezi jednotlivé členské státy. Vláda se dohodla, že přidělený podíl dále rozdělí sektorově na dopravu, výrobu tepla a výrobu elektřiny.

Zvýšit podíl biopaliv na spotřebě je podle analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka reálné, pokud bude mít tento záměr vládní podporu, protože zemědělské kapacity existují. Otázkou ale je, zda má smysl o to usilovat, dodal. Na produkci jednotky biopaliva se podle Pírka například spotřebuje příliš mnoho klasické energie, což je nehospodárné a také vzhledem k produkci skleníkových plynů nepříliš ekologické.

Z obnovitelných zdrojů nyní pochází kolem šesti procent celkové spotřeby energie v EU, která chce tento podíl do roku 2010 zdvojnásobit. Česká republika by v rámci tohoto záměru měla dosáhnout osmiprocentního podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Podle nedávného vyjádření náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera však Česká republika zřejmě nesplní cíl EU zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové produkci elektřiny na osm procent. "Nyní jsme na 3,8 procenta instalovaného výkonu, ale vzhledem ke stále se zvyšující spotřebě jsme skeptičtí, že bychom tohoto cíle dosáhli," řekl Hüner po listopadovém setkání ministrů energetiky EU v Bruselu. Podle něj nejsou cíle postaveny reálně, protože výroba elektřiny z těchto zdrojů je třikrát dražší než z klasických zdrojů.

Podle ČR je prosazování obnovitelných zdrojů zaváděním netržního prvku do tržního prostředí, řekl tehdy dále Hüner. Je třeba vymyslet jednotný a efektivní způsob, jak tyto prvky na trh dostat, dodal. Česká republika chce podle něj v tomto směru zejména podporovat výrobu energie z biomasy.

Bursík také uvažuje o zavedení daně z oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn přispívá k oteplování planety. Daň by mohla začít platit od roku 2010 a Bursík ji chce zahrnout do ekologické daňové reformy. ČTK v pátek řekl, že jeho cílem je hlavně motivovat výrobce energie k zavádění nových technologií. Záměr nyní budou analyzovat odborníci.

Vláda nedávno schválila harmonogram zavádění ekologických daní. O dani na oxid uhličitý se v něm nehovořilo. Bursík by ji chtěl zavést ve druhé vlně reformy. První zdanění uhlí a energie čeká podle závazku EU Česko od 1. ledna 2008. Výnos z této etapy však Bursík považuje za nízký. Ve druhé vlně reformy by od roku 2010 měly být zdaněny další výrobky a služby, při jejichž vzniku je poškozováno životní prostředí. Nápadem zdanit oxid uhličitý se Bursík inspiroval ve Skandinávii, kde je daň od 80. let.

Na stoupající množství oxidu uhličitého v ovzduší upozornila v pátek vydaná zpráva světových klimatologů. Uvádí, že v příštích desetiletích se bude zeměkoule dále oteplovat a hladiny oceánů stoupnou až o 58 centimetrů. Česko oteplování ovlivní tak, že se zde budou častěji vyskytovat extrémní vichřice či doby sucha. Na ně se může stát podle Bursíka připravit formou investic do projektů zadržování vody v krajině.