ÚNOR V MYSLIVOSTI

Únor je pro myslivce měsícem loveckého klidu, ochrany zvěře a péče o zvěř. V průběhu zimy zvěř ztratila hodně tukových zásob. Srncům rostou parůžky. V těle samic spárkaté zvěře se vyvíjejí mláďata. V teplejších oblastech začíná honcování zajíců.

Největším nepřítelem pro zvěř není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři a nezodpovědní turisté, kteří nechávají své čtyřnohé miláčky pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti, a potažmo i zákona o lesích, není možno volně venčit psa v přírodě (honitbě). Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a následně hynou na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskaři by se neměli stydět používat vodítko, protože tím chrání nejenom přírodu, ale i svého pejska!

V poslední době přibývá tzv. motorizovaného venčení psů, kdy majitel vypustí psi v honitbě, pak nasedne do automobilu a projíždí krajinou. Psi pročesávají okolí cesty a nejsou nijak kontrolováni, následně pak dochází k častým případům štvaní zvěře. Zcela destruktivní dopad na zvěř má i pohyb terénních aut a terénních motocyklů v lesích, které představují pro zvěř poslední klidné útočiště.

V LEDNU A ÚNORU MYSLIVCI PŘEDKLÁDAJÍ ZVĚŘI LÉČIVA

V tomto období jsou v jednotlivých mysliveckých sdruženích předkládána zvěři léčiva, která jsou určena proti vnitřním parazitům a střečkovitosti. Léčiva nakupují ve větším množství Okresní myslivecké spolky ČMMJ, a pak je distribuují do honiteb. Tam jsou léčiva namíchána s jadrným krmivem a jsou předkládána zvěři.

Léčivo se namíchá v určeném poměru s jadrným krmivem a následně je zaneseno do krmelců. V letošním roce této každoročně se opakující akci bránila mírná zima, kdy zvěř nechodila pravidelně ke krmelcům. Po napadnutí sněhu se však situace změnila. Srnčí zvěř navštěvuje krmelce, a to je vhodná chvíle na ozdravovací akci. Pokud by myslivci předkládali medikované krmivo dříve, kdy zvěř ke krmelcům nechodila, postupně by ztratilo účinnost, přeléčeny by byli jen některé kusy a akce by se minula účinkem. Proto je lépe vyčkat na sněhovou pokrývku a zamrznutí. Náklady na průměrný okres jsou přibližně sto tisíc korun a hradí je myslivci z peněz mysliveckých sdružení či z vlastních rodinných rozpočtů.

Střečkovitost je pro zvěř velmi nebezpečná a na napadený kus není pěkný pohled. Larvy nosních střečků postupně vyplňují dýchací cesty a podkožní střečci se usidlují ve hřbetní partii a způsobují rozsáhlé záněty vedoucí až k úhynu. Maso z napadených kusů není určeno ke konzumu a není možné ho uvádět do oběhu.

PÉČE O ZVĚŘ V ZIMNÍM OBDOBÍ

V únoru jsou myslivci především hospodáři, kteří musí sledovat průběh počasí a dle toho pomáhat zvěři zajistit potravu. Měli by přitom respektovat aktuální nařízení o omezení vstupu do lesů v souvislosti s kalamitním stavem, nicméně v odlehlejších oblastech a na horách, kde je zvěř odkázaná na péči člověka, nelze z etických důvodů ponechat zvěř bez pomoci. Pokud se stále drží sněhová pokrývka, je nutno kontrolovat krmelce a doplňovat krmiva i několikrát týdně. V rámci jednoho přikrmovacího zařízení je nutno předkládat pravidelně menší množství objemného a případně i jadrného krmiva na více místech tak, aby nedocházelo k nadměrné konzumaci jadrného krmiva nejsilnějším jedincem z tlupy. To by vedlo k závažným zažívacím potížím a k úhynům. V tomto směru se osvědčily krmítka s dávkováním malého množství jadrného krmiva.

Je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty nejsou pro zvěř vhodné, naopak používáme zrno ovsa, protože obsahuje více vlákniny a tuků. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků i resorpční plocha ve střevech je zmenšena, a proto během zimy nelze předkládat zvěři energeticky bohaté zrno ječmene a pšenice. To v předžaludcích rychle kvasí, způsobuje acidózy (překyselení organismu) a následně až úhyn.

Nejlepší krmivo pro zvěř je čerstvá kukuřičná siláž, senáž, kvalitní luční seno a případně zrno ovsa. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (siláž, senáž a oves minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Pokud veřejnost chce také pomoci zvěři nějakým pamlskem (suché pečivo, obilí) je dobré ho donést přímo do krmelců. Na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vůbec vydávat.

Kromě objemných krmiv, kterých musí být v přikrmovacích zařízeních vždy dostatek, je vhodné zintensivnit předkládání letniny a kaštanů či žaludů, což slouží jako zdroj tříslovin pro zvěř.

Zajícům předkládáme seno v otýpkách přivázaných ke stromům, keřům či kůlům. Při současné déletrvající vyšší sněhové pokrývce, která je i v nižších polohách, je prospěšné drobné pernaté zvěři umožnit přístup k zelené potravě shrnutím sněhu z části louky. Vhodné je také ořezávat průběžně větve měkkých dřevin, zvláště jabloně, a větve ponechat na zemi k okusu.

Při dlouhotrvající sněhové pokrývce ztrácí zvěř plachost, sestupuje do údolí a k lidským obydlím, kde hledá potravu. Zvěř se nyní může zdát lidem krotká, ale při vyrušení odbíhá. Snaží se šetřit síly, o které ji pohyb ve vysokém sněhu rychle připravuje. Zvěř chodí prošlapanými cestičkami a jenom na krátké vzdálenosti.

MYSLIVCI MONIOTORUJÍ ZDRAVORNÍ STAV ZVĚŘE

Při pochůzkách honitbou si myslivci všímají kondice zvěře, stavu osrstění a opeření. V případě zvýšených úhynů nebo výskytu příznaků onemocnění kontaktují veterinární správu.

Myslivci jsou proto velmi důležitým článkem pro monitoring zdravotního stavu volně žijících živočichů v přírodě, což má aktuální význam pro monitoring výskytu ptačí chřipky. Myslivci jsou prvotním článkem tohoto monitoringu, dokáží kvalifikovaně posoudit odchylky ve zdravotním stavu zvěře, permanentně se pohybují v honitbách a sebrané informace předávají veterinářům včetně podezřelých úhynů. V tomto směru uzavřela ČMMJ a SVS dohodu o spolupráci při monitorování výskytu ptačí chřipky.

JAK ZABRÁNIT ŠKODÁM NA OVOCN7CH STROMECH?

Mnoho lidí se dotazuje, jak zabránit vstupu zajíců do ovocných sadů a jaké plašiče jsou k tomuto účelu ty nejvhodnější. Dle mého soudu není nutné používat žádný plašič a docílit minimální škody okusem i u mladých stromků. Stačí pouze jediné. V zimě ořezat několik větví na okus. Zajíci budou raději pohodlně okusovat větve ležící na zemi, než aby obtížněji okusovali živé stromky, kde je kůra na kmíncích vždy hrubší, než na ořezaných větvích. Navíc právě v tomto období je řez vhodný, protože ve vzduchu díky mrazivému počasí nejsou obsaženy zárodky patogenů (hub, bakterií), které by jinak (při oteplení na jaře) kontaminovali řezné rány a mohli by pak zvyšovat pravděpodobnost napadení stromů chorobami .

Pro zajíce je nejatraktivnější kůra jabloně, méně větve třešně, hrušně a švestky. Do pole či na okraj lesa je vhodné vyvést větve z prořezávky ovocných dřevin.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář postupně připravuje sčítání zvěře. Již koncem tohoto měsíce má mít přehled o množství a pohybu zvěře v honitbě. Využije k tomu zvláště posledních obnov (čerstvě napadlý sníh).

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře a jejím úhynu Mysl/08, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na udržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná.

V mysliveckých sdruženích se připravují výroční členské schůze. Jejich součástí by mělo být i zhodnocení mysliveckého hospodaření v minulém roce a záměry mysliveckého hospodaření na rok 2007. V honebních společenstvech na zasedání honebního výboru se připravuje roční uzávěrka hospodaření, popřípadě valná hromada.

LOV ZVĚŘE

Koncem února končí doba lovu straky a vrány, kuny lesní a kuny skalní, pokračuje doba lovu bažanta královského. Celoročně se loví liška, sele a lončák prasete divokého.

UPOZORNĚNÍ ŘIDIČŮM

Českomoravská myslivecká jednota vyzývá ke zvýšené opatrnosti řidičů ve vztahu ke zvěři. Řidiči by měli mít na paměti, že zvěř v zimních měsících migruje za potravou či rychle přebíhá vozovku vyrušena člověkem či toulavými psi. Na vlhkých či namrzlých vozovkách se prodlužuje brzdná dráha vozidel a možnost zabránění střetu při vysoké rychlosti je pak minimální. Zvláště zaječí zvěř se ráda pohybuje v okolí silnic, kde konzumuje zbytky rostlin potřísněné posypovou solí a za vlhkého počasí využívá vyšší teploty na vozovce pro osušení svého těla. Proto je nutno vždy počítat s nebezpečím vstupu zvěře na vozovku. Řidiči by proto měli přizpůsobit rychlost jízdy aktuální viditelnosti a stavu vozovky zvláště v blízkosti lesa a v místech na rozhraní pole - les. Tyto úseky a místa s častými střety se zvěří jsou označeny výstražnou značkou: „Pozor zvěř!“, kterou je nutno respektovat.

Dle policejních statistik bylo hlášeno za rok 2006 celkem 7,5 tisíce střetů (za rok 2005 - 8,5 tis.) dopravních prostředků se zvěří. Skutečný počet je však mnohem vyšší a škoda na zvěři je odhadována na několik desítek miliónů Kč ročně. Myslivci se snaží odlákat zvěř od silnic tzv. odváděcím krmením. To má za cíl pomocí atraktivní potravy a krmné soli odlákat zvěř od silnic do klidných částí lesa.

NADĚJE BLÍŽÍCÍHO SE JARA

Jaro se však nezadržitelně blíží. Svědčí o tom nejen prodlužující se dny, ale také koncem února přílet některých druhů stěhovavých ptáků, honcování zajíců, párkování koroptví. I když koncem února postupně mizí sníh, předkládají myslivci nadále zvěři dužnatá, jadrná i objemná krmiva. Po oblevě je nutno doplnit do slanisek sůl, protože zvěř bude postupně přecházet na zelenou potravu a bude potřebovat sůl více než jindy, což je aktuální zvláště v oblastech s vyššími osevními plochami řepky ozimé.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině února:

- začínají kvést sněženky

- probíhá říje vlků, kaňkování lišek, probíhá honcování divokých králíků

- přilétá husa velká

V druhé polovině února:

- probíhá honcování (říje) zajíců

- odlétají havrani

- přilétají skřivani

- začíná kaňkování (říje) vyder a rysů

- srncům dorůstají nové parůžky

- zemědělci kontrolují stav ozimů a řepky pod sněhovou pokrývkou a nakupují osiva jařin a hnojiva, broskvoně je nutno ošetřit proti kadeřavosti.

- vychází březnové číslo časopisu Myslivost Stráž myslivosti s novými informacemi a radami nejenom z myslivosti

Myslivecké pranostiky:

Vlk v únoru na poli lepší než-li sedlák na mezi.

Když je pěkný čas na Hromnice (mráz), bývá zdárné obilí velice. Medvěd též, když teplo bývá, obzvláštní ten způsob mívá, spravuje-li brloh všelijak, učině to, lehne zase znak. Pak-li tuhá zim bývá, brloh svůj hned rozházívá. Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze na měsíc zase do jámy. Vyleze-li jezevec o Hromnicích z díry, na čtyři neděle zpátky zas pílí.

O Hromnicích milejší ovčákovi vlk než slunce.

Na sv. Matěje jde liška naposled po ledě.

Když sníh záhy taje, dlouho neroztaje.

Nechce-li severák v únoru váti, v dubnu se to musí přeci jenom státi.

V únoru sníh a led, v létě nesou včely med.

Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

Zdroj: Jaroslav Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

Praha 1, 115 25

604 953043, e-mail:jiri.silha@centrum.cz, http://www.cmmj.cz

Výstavy, konference a akce na kterých se podílí Českomoravská myslivecká jednota

9.2.2007 XXXV. reprezentační ples ČMMJ v Praze, Národní dům na Vinohradech

Chovatelské přehlídky:

17. - 18.02.2007   CHP Šumperk Místo konání: Vyšehoří

Výstavy:

15. 2. - 18. 2. 2007 Lovecké a sportovní zbraně - Výstaviště Praha - Holešoviceotevřeno denně: 9:30 - 18:00, vstupné: 120,- Kč. 15. ročník mezinárodní prodejní a kontraktační výstavy loveckých a sportovních zbraní. Bohatý doprovodný program pro návštěvníky. Hlavní partneři: Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva a ČMMJ. Odborná spolupráce: Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Dětem umožněn vstup pouze v doprovodu rodičů.

Rakousko 9. - 11.02.2007  Hohe Jagd und Fischerei 2007 Místo konání: Salzburg

KYNOLOGICKÉ A STŘELECKÉ AKCE POŘÁDANÉ ČESKOMORAVSKOU MYSLIVECKOU JEDNOTOU

a) Kynologické akce

- probíhají ve všech regionech během celého roku. Pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ). Aktuální seznam akcí je přístupný na internetových stránkách: http://www.myslivost.cz/vystavy/kynologicke.asp

Kontakt na pořadatele - příslušný Okresní myslivecký spolek v místě konání.

b) Střelecké akce

probíhají ve všech regionech během celého roku, s cílem prověřit střelecké dovednosti myslivců a vštípit zásady správného zacházení se zbraní. Při střeleckých soutěžích je kladen silný důraz na bezpečnost a bezpečné zacházení se zbraní, což je nejlepší prevence před úrazy střelnou zbraní. Soutěže pořádají Okresní myslivecké spolky ČMMJ (OMS ČMMJ), myslivecká sdružení, firmy i jednotlivci. Všichni členové ČMMJ, pokud se zúčastní střeleckých závodů vedených podle střeleckého řádu jsou pojištěni.

Aktuální seznam střeleckých akcí lze nalézt na webových stránkách časopisu Myslivost:

http://www.myslivost.cz/vystavy/strelecke.asp/

Termíny střeleckých akcí v průběhu února: