Tržby potravinářství loni stouply o 1,5 pct na 229 miliard Kč

Tržby domácího potravinářského průmyslu za prodanou produkci loni meziročně stouply o 1,5 procenta na 229 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které poskytlo ministerstvo zemědělství. Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka tržby třetím rokem v podstatě stagnují. Důvodem je mimo jiné zostřená konkurence na trhu po vstupu do EU, kdy padly obchodní bariéry, uvedl Camplík.

"Potřebujeme víc prosadit domácí potraviny na českém trhu v souboji se sílícími dovozy. Cestou k růstu je také export," soudí šéf PK.

Česko loni v zahraničním obchodě se zemědělskými a potravinářskými produkty vykázalo schodek 32,7 miliardy korun, což byl meziroční nárůst o 30 procent. Zatímco vývoz stoupl o procento, dovoz se zvýšil o osm procent. Například Agrární komora soudí, že se prohlubování záporného salda nezastaví, mimo jiné proto, že některé obchodní řetězce omezují nákup českých potravin, třeba masa.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič k tomu uvedl, že stát těžko může na jednotném evropském trhu bránit dovozům. Může jen důsledně kontrolovat dodržení všech kvalitativních norem a stanovených podmínek. Také pro podporu exportu v rámci EU ministr moc možností nevidí. "Budeme ale hledat cesty, jak otevírat trhy v zemích mimo unii," dodal.

Podle odborníků se loni v tržbách projevil také vývoj cen, za něž potravináři výrobky prodávali. Ty loni klesly o 0,5 procenta. Ve stálých cenách roku 2000 podniky utržily 215,6 miliardy korun, meziročně o 2,2 procenta více.

Největší část tržeb odvětví v běžných cenách, zhruba 58,4 miliardy korun, představovala produkce ostatních potravinářských výrobků, kam patří pečivo, cukr, cukrovinky, těstoviny, čaj, káva či koření. Následovala produkce nápojů s tržbami 52,6 miliardy korun a produkce masa v objemu 45,6 miliardy korun. Čtvrtou příčku držely mlékárny s tržbami 36,6 miliardy korun. Zatímco ostatní výrobky a nápoje zaznamenaly nárůst zhruba o desetinu, masnému průmyslu tržby klesly o osm procent a mlékárenství zhruba o pět procent.

Na propagaci domácích potravin dal v loňském roce stát přes 200 milionů korun. Jádrem programu je značka kvalitních produktů Klasa. Podle Gandaloviče je otázkou, do jaké míry se podaří Klasu udržet v nynější podobě. EU totiž tlačí na to, aby byl vypuštěn důraz na domácí původ propagovaných produktů. Potravináři žádají především jasný plán a strategii propagace.

Na podporu potravinářství má jít letos z národních zdrojů 310 milionů korun proti loňským 250 milionům. Vyšší příděl mohou čekat zpracovatelé také z evropských peněz, které spadají pod MZe. Na sedm let je pro ně v programu rozvoje venkova včetně národních peněz určeno 3,8 miliardy korun, tedy v průměru přes 500 milionů korun ročně.

Potravinářství loni zaměstnávalo 105.000 lidí, o 3,2 procenta méně než v roce předchozím. Průměrná měsíční mzda v oboru činila zhruba 17.000 korun proti přibližně 16.000 korun v roce 2005.