MYSLIVOST V BŘEZNU

MYSLIVOST V BŘEZNU

V březnu myslivci kontrolují zdravotní stav zvěře, provádí sčítání zvěře, na valných hromadách mysliveckých sdruženích hodnotí uplynulý myslivecký rok. Březen je obdobím konání mysliveckých zkoušek, kdy jsou zhodnoceny vědomosti nových uchazečů o zkoušky z myslivosti, kteří prošli náročnou teoretickou přípravou a roční praxí v honitbách.

Péče o zvěř v předjaří

Na konci zimy strádá zvěř nejvíce na horách, kde leží trvalá sněhová pokrývka. Srnčí zvěř ztratila většinu tukových zásob. Všichni mají v paměti loňský velmi studený a pro zvěř velmi krutý průběh zimy, kdy došlo v průměru k 30 % ztrátám na srnčí zvěři. V místech se sněhovou pokrývkou je proto nutné pokračovat v pravidelném předkládání přiměřeného množství kvalitního lučního sena v kombinaci s kvalitní siláží, senáží a malými dávkami ovsa, a to zejména srnčí zvěři. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. Díky teplejšímu průběhu zimy srnčí zvěř nevytvářela tak početné zimní tlupy, a proto jsou předpokládané nízké škody na zemědělských a lesních kulturách. V letošním roce bylo velmi problematické předkládání odčervovacích přípravků pro zvěř proti vnitřním parazitům a střečkovitosti, protože zvěř navštěvovala krmelce nepravidelně. To bude vyžadovat od myslivců zvýšenou nutnost monitoringu parazitů v příštím roce.

V honitbách se v průběhu března objevují první zajíčci, jsou však citliví na mráz, útoky drobných šelem a krkavcovitých ptáků. Mladí zajíci jsou také ohroženi velkou zemědělskou mechanizací, která se v poslední době opět rozvíjí a je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce pracovního záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli.

ŘEPKA JE PRO ZVĚŘ NEBEZPEČNÁ

Na srnčí zvěř však číhá zvláštní nebezpečí. Tím jsou velké lány oseté ozimou řepkou. Řepka obsahuje jedovaté glukosinuláty a dále v tomto období obsahuje snadno kvasitelné cukry, velmi malé množství vlákniny a nevyhovující poměr mezi Ca, Mg a K. Řepky jsou začátkem března již po prvním přihnojení dusíkatými hnojivy, a nově rostoucí listy jsou proto plné dusičnanů. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají jsou zase nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky olejky může zvěři způsobit těžké průjmy, a při jednostranné konzumaci způsobuje poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním případě až smrt. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika polích vedle sebe, čímž zvěř nemá v mnohých oblastech prakticky jinou potravu. Na vině je i změna skladby odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin, současné odrůdy (tzv. „dvounulové“) jsou pro zvěř chutnější a srnčí konzumuje větší množství hmoty s nebezpečnými glukosinoláty, které způsobují otravy.

Myslivci se proto soustředí v oblastech s vysokými osevy řepky ozimé na doplňkové přikrmování čerstvým senem, krmnou solí a minerálními lizy v blízkosti lánů řepky. Sledují zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí. Pokud někdo uvidí podezřele se chovající srnčí zvěř, měl by na tuto skutečnost upozornit místního mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři koordinuje. Vzhledem k tomu, že lov srnčí zvěře skončil k 31.12., nehrozí nebezpečí objevení nekvalitní zvěřiny na trhu.

ZVĚŘ OHROŽUJE NARŮSTAJÍCÍ DOPRAVA

Zvěř je nejvíce ohrožena stále narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov. Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Proto by se chovatelé neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře. Samice spárkaté zvěře jsou v tomto období březí (gravidní) a vytváří se v nich nový život, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři.

PÉČE O LOUKY

Pokud to počasí dovolí, začnou myslivci s ošetřováním luk. Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či „biopásů“ pro zvěř . Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to vypadá na setí až začátkem dubna.

SČÍTÁNÍ ZVĚŘE

V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. Sčítání zvěře je nutno provést co možno nejpřesněji při použití takového způsobu, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Při sčítání evidují myslivci počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Na závěr sčítání myslivecký hospodář sbírá data o počtu viděné zvěře a času. Tím je možné eliminovat vliv denní migraci zvěře a předejít tak dvojímu sečtení v honitbě. Na základě výsledků sčítání vyplní hospodář tiskopis Mysl/7 - sčítací list zvěře. Tento tiskopis (s výsledky sčítání zvěře) předá uživatel honitby (= myslivecké sdružení) držiteli honitby (honebnímu společenstvu = vlastníkům pozemků) k vyjádření. Výsledky sčítání odsouhlasené vlastníky pozemků jsou poskytnuty Státní správě myslivosti pro celkovou mysliveckou statistiku, kterou vypracovává MZe. Při sčítání zvěře si myslivci všímají kondice zvěře a jejího zdravotního stavu což je následně projednáváno na valných hromadách mysliveckých sdruženích. Začátkem dubna pak z údajů o zjištěných počtech zvěře bude sestavovat myslivecký hospodář plán mysliveckého hospodaření v novém mysliveckém roce (1.4. - 31.3.). Všechny tyto postupné kroky jsou pod kontrolou vlastníků pozemků (honebního společenstva), kteří mohou zasahovat jak do výsledků sčítání, tak i do sestavování plánu mysliveckého hospodaření na jejich pozemcích (honitbě).

Vlastníci honebních pozemků mají tedy jasně vymezeny poměrně široké pravomoce, které jim vymezil nový Zákon o myslivosti. Proto lze považovat v médiích často publikovanou kritiku malých práv vlastníků za účelovou a nepodloženou. Lze rovněž konstatovat, že vlastníci honebních pozemků jeví zcela minimální zájem o možnost ovlivnění mysliveckého hospodaření. Nový zákon o myslivosti však v tomto směru garantuje možnost dohody.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

K 31. 3. uzavře myslivecký hospodář mysliveckou evidenci hospodaření v honitbě za uplynulý rok. Na základě údajů ze sčítání zvěře vyplní statistický tiskopis. Myslivecký hospodář si založí novou evidenci o ulovené a uhynulé zvěři, evidenci o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V březnu se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady na hospodaření, které budou ovlivněny loňskou dlouhou zimou s enormně vysokými ztrátami na zvěři díky vysoké dlouhotrvající sněhové pokrývce, následným povodním či letnímu suchu.

KONČÍ MYSLIVECKÝ ROK

Březnem končí myslivecký rok. Ve všech mysliveckých sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření sdružení a vyhodnocena ekonomika. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivnily vysoké ztráty na zvěři během velmi kruté zimy 2006, kdy došlo vysokým úhynům spárkaté zvěře, zejména srnčí a selat prasete divokého. Díky teplému průběhu počasí v prosinci mohli naopak některá sdružení ušetřit díky nižším nákladům na přikrmování zvěře, protože zvěř přikrmování nevyhledávala. Mysliveckým sdružením však chybí tržby za zvěřinu, protože byl omezen mysliveckými hospodáři lov srnčí zvěře a poklesly i stavy černé zvěře. V roce 2006 byl také snížen odchov pernaté zvěře, a to díky jarním výskytům ptačí chřipky v ČR. V době rozhodování mysliveckých sdružení, jestli budou investovat do chovu pernaté zvěře panovaly zvláštní veterinární opatření a nebylo jasné, zdali budou tyto aktivity v honitbách vůbec proveditelné. To se odrazilo na snížení odchovu divokých kachen a bažantů, a tím snížením počtu poplatkových lovů.

Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů ve zvláštním příspěvku do pokladny mysliveckého sdružení. Výši poplatku určuje pokladník dle hospodářského výsledku. V posledních letech narůstají investice na zakoupení umělých nor pro odchyt lišek a oprav mysliveckých zařízení díky narůstajícímu vandalismu. O dotace většinou myslivecké sdružení nežádají, protože žádosti jsou administrativně velmi náročné a raději nákup umělých nor uhradí v vlastních prostředků.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině března:

- probíhá kaňkování (říje) psíků mývalovitých,

- jezevec se probouzí ze zimního spánku,

- dospělí a pak i středně staří jeleni shazují paroží,

- přilétá špaček, holub hřivnáč a skřivan,

- odlétají havrani a káně rousná,

- hnízdí krkavec,

- začínají kvést blatouchy a později i modříny,

- porosty řepky ozimé a ozimé obiloviny jsou přihnojovány dusíkatými hnojivy,

- pokud to dovolí počasí, na polích se seje mák a jarní obiloviny.

V druhé polovině března:

- v nižších polohách se můžeme setkat již s malými zajíčky,

- začíná hnízdit husa velká, kachna divoká, vrána obecná,

- lze vysévat stratifikovaná semena habru, javoru, jírovce a jeřábu,

- probíhá páření ondater,

- přilétá čáp bílý,

- na polích ve vyšších polohách jsou přihnojovány ozimé obiloviny dusíkatými hnojivy a jsou aplikovány herbicidy proti plevelům v ozimých plodinách, probíhá insekticidní ochrana řepky ozimé proti škůdcům,

- pokud to dovolí počasí, na polích se dosévají jarní obiloviny,

- v lesích probíhá likvidace stromů po větrné kalamitě,

- v lesích probíhá jarní výsadba stromků.

Další informace lze získat na kontaktu

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043