Hnutí Duha: Obchodní řetězce dovážejí mnoho biopotravin z ciziny

Obchodní řetězce sice v Česku výrazně rozšiřují nabídku biopotravin, podle průzkumu Hnutí Duha ale velká část tohoto zboží pochází ze zahraničí. Obchodníci vysoký podíl zahraničních biopotravin zdůvodňují tím, že tuzemští ekologičtí zemědělci i zpracovatelé zatím nemají dostatečné kapacity na jejich produkci. Podle Hnutí Duha je však na vině i nedostatečná podpora státu. Češi za biovýrobky utratí ročně několik stovek milionů korun, ČR ale zatím v prodeji tohoto zboží výrazně zaostává za západní Evropou.

Lenka Kaspříková z Hnutí Duha dnes ČTK řekla, že některé obchodní řetězce v Česku nabízejí až stovky různých biopotravin, včetně jogurtů, džemů nebo čerstvé zeleniny. "Ale třeba Plus-Discount čtyři pětiny sortimentu dováží. Velkou většinu svého zboží importují také Kaufland nebo Billa," uvedla. Podle Kaspříkové jde přitom často o zboží, které může bez problémů dodávat i české zemědělství nebo potravinářské podniky. "Jedná se například o mléčné výrobky, těstoviny či zeleninu," podotkla.

Nejmenší podíl českého zboží ve svém sortimentu biopotravin podle průzkumu Hnutí Duha mají obchodní řetězce Plus-Discount, Billa a Kaufland. Nejvíce českých bioproduktů naopak nabízejí Delvita, Globus a Interspar. "Supermarkety v dotazníkovém průzkumu často jako důvod, proč nabízejí biopotraviny z dovozu, uváděly nedostatečnou nabídku domácího zboží. Přitom by o české zboží měly zájem," uvedla Kaspříková.

Některé řetězce podle Kaspříkové volají po rozšíření plochy orné půdy, kde se ekologicky hospodaří. "Obchody ale budou dovážet více a více, pokud stát nezačne účinněji podporovat domácí ekologické zemědělství a výrobce biopotravin," varovala. Hnutí Duha chce také přimět velké výrobce potravin, například průmyslové pekárny, aby do sortimentu zařadili více biopotravin.

V roce 2005 se podíl zahraničních bioproduktů na tuzemském trhu blížil podle odhadu odborníků 60 procentům a loni zřejmě dál narostl. Například hypermarkety Interspar začaly prvních 40 bioproduktů prodávat loni na podzim a nyní nabízejí zhruba stovku výrobků v biokvalitě včetně těstovin, rýže, olivových olejů, octů, uzenin, džusů či sojových nápojů. "Poptávka veřejnosti zatím stále převyšuje nabídku českých dodavatelů, a proto se většina biopotravin musí dovážet. I tak vyzýváme české producenty biopotravin, aby nám své produkty nabízeli," uvedl generální ředitel Spar Česká obchodní společnost Martin Hruška.

Dosud potraviny v kvalitě bio v Česku nabízely především supermarkety, hypermarkety a specializované obchody, od letošního jara jsou ale k dostání i v diskontních prodejnách Plus. Jednatel společnosti Plus-Discount André Rinnensland vysoký podíl zahraničních biopotravin na pultech tuzemských obchodů přičetl tomu, že čeští biozemědělci velkou část své produkce exportují, protože v Česku není dostatečná zpracovatelská síť zaměřená na biopotraviny.

"Naším cílem ale je pokrýt minimálně polovinu naší BioBio nabídky prostřednictvím českých biozemědělců. Doufáme, že také čeští výrobci zjistí, že ekologické zemědělství podle směrnic EU je růstovým modelem pro budoucnost," podotkl Rinnensland.

Podle údajů ministerstva zemědělství se ekofarmaření v Česku výrazně rozšiřuje. Výměra půdy obhospodařované šetrným způsobem činila ke konci května 316.000 hektarů proti 281.500 hektarů na konci loňského roku. Počet ekofarem se zvedl za pět měsíců letošního roku o pětinu na 1146. Úřad to připisuje především zvýšení dotací od letošního roku v rámci nového programu rozvoje venkova. Ten financuje ze čtyř pětin EU.

Ročně by na ekologické zemědělství mělo jít v následujících letech kolem půl miliardy korun, zatímco v posledním období to bylo kolem 300 milionů Kč. Vedle růstu dotací na obhospodařovanou plochu budou navíc ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin zvýhodněni v investičních podporách, které mohou získat na základě projektů.

Problémem zatím zůstává nízký podíl orné půdy, která představuje jen asi desetinu ploch ekologického zemědělství; čtyři pětiny jsou louky a pastviny. Právě relativně malá výměra orné půdy patří podle odborníků k příčinám nedostatku biopotravin z domácí produkce.

Domácí trh s biopotravinami loni podle Toma Václavíka z agentury Green marketing rostl zřejmě nejrychleji v Evropě. Češi za biopotraviny v roce 2006 utratili dle provedených šetření zhruba 760 milionů korun, což byl meziroční vzestup o 49 procent. Poptávku kryl z velké části dovoz.

Green marketing očekává, že český trh s biopotravinami bude v následujících pěti letech růst průměrně o 35 procent ročně a v roce 2011 dosáhne hodnoty 3,2 miliardy korun, a to mimo jiné díky propagačním kampaním, rostoucímu zájmu řetězců nabízet toto zboží i sílícímu trendu "zeleného konzumu".

Světový trh s biopotravinami loni stoupl na 31 miliard eur (870 miliard korun). Evropský bio trh loni představoval 13 miliard eur (364 miliard korun), meziročně o 15 procent více, vyplývá ze studie Organic Monitoru.

Zastoupení českých biopotravin z celkové nabídky biopotravin

Zdroj: Hnutí Duha