Kozák bílý - Leccinum holopus

Tak tuhle raritu u nás tak často nenajdete. Výskyt kozáka bílého je spíše v severských rašeliništích. Pokud ale přeci jen budete mít to štěstí, buďte na něj připraveni.

třída

stopkovýtrusé - Basidiomycetes

řád

hřibotvaré - Boletales

čeleď

hřibovité - Boletaceae

rod

kozák - Leccinum

Charakteristika

Klobouk je 2-8 cm, v mládí polokulovitý, pak bochníkovitý. Pokožka je plstnatá, za vlhka slizká. V mládí je barva čistě bílá, postupem času se stává našedlou nebo nažloutlou. Někdy má až sivozelenavý či měděně zelenavý odstín. Nikdy nemá ani náznak hnědé či červené. Pomačkáním žloutne a zbarvuje se do sivozelena.

Rourky mají mít 5-15 mm na výšku. V mládí jsou bílé, potom mají pleťový nebo zelenavý odstín. Lze je snadno oddělit od dužniny klobouku. Póry bývají zprvu bílé až našedlé. Později získávají také zelenavý nádech.

Výška třeně je 5-14 cm a tloušťka se pohybuje kolem 1-2 cm. Je dlouze kyjovitý, někdy až skoro pravidelně válcovitý. Výjimkou nejsou prohnutí jedinci. Jeho základní barva je bílá. Povrch pokrývají odstávající bílé šupinky, které šednou, hnědnou nebo zelenají. Ve spodní části může být třeň modravě nazelenalý. Při tlaku modravě zezelená.

Dužnina je bílá, jemně nazelenalá nebo světle našedlá. Dužnina třeně má zelenavé nebo namodralé skvrny. Pokud je sucho a Vy ji v klobouku naříznete, pak Vám jemně zrůžoví. Pevná a jemná v mládí, potom v klobouku dužnatí a v třeni vláknitě dřevnatí. Výtrusný prach je světle hnědý.

Rozšíření

Vyskytuje se na rašeliništích nebo lesních mokřadech. Roste vždy pod břízami. U nás je vzácná. Hojně se vyskytuje v severských rašeliništích.

Možné užití

Má jemnou nakyslou chuť a skoro neznatelnou vůni. Kozák bílý je vhodný do všech houbových pokrmů.

Možnost záměny

Splést bychom si ho mohli např. s kozákem březovým, což by nebylo tak hrozné až na to, že bychom přišli o ten pocit najít tak trochu raritu.

český název

kozák bílý

latinský název

Leccinum holopus

hlavní znaky

polokulovitý až bochníkovitý bílí či našedlý klobouk, bílé až zelenavé rourky, válcovitý bílý třeň se špinavě bílými šupinami, při otlaku modravě zezelená, bílá až nazelenalá dužnina

rozšíření

rašeliniště a mokřady, pod břízami

doba sběru

červenec-říjen

poživatelnost

jedlá houba

zdroje:

Doc. ing. Antonín Příhoda; Kapesní atlas hub 1

http://encyklopedie.seznam.cz

Jana Hájková(zobrazit další články od tohoto autora)

email: certik7777777@seznam.cz

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info