Teplo mění sady na Hané

Letní horka mění budoucí plány středomoravských sadařů. Kvůli stupňujícím se teplotám, které nesvědčí tradičním plodům z Hané – jablkům, někteří dokonce zvažují, že začnou pěstovat více měkkého ovoce, kterému se tady dříve nedařilo. Jabloně tak na řadě míst možná doplní například broskvoně a meruňky. „Sadařinu dělám už deset let a teplo se tu pořád stupňuje. Staré odrůdy jabloní už takovým teplotním šokům neodolají, budeme muset hledat nějaké odolnější,“ plánuje Miroslav Peterka, který má sady v Křelově u Olomouce. V nich bude zřejmě ve větší míře pěstovat také broskve a meruňky. „Potvrdilo se, že měkkému ovoci se tu začíná dařit,“ tvrdí Peterka.

Sucho a slunce škodí jablkům

Podobně uvažují i další sadaři. „Do deseti let tu budeme mít klima jako u moře. Zatím s vedrem bojujeme tím, že začínáme měnit odrůdy jabloní. Ale uvažujeme také o pěstování ovoce, které jsme tu zatím neměli. Ještě jsme nerozhodli, jaké to budou,“ řekl vedoucí sadů v Králové na Olomoucku Svatopluk Čuba. V sadech na ploše 250 hektarů má firma v Králové také hrušně, na těch se však letošní tropické léto tolik nepodepsalo jako na jabloních vyšlechtěných v Holandsku. „Hrušně máme zasazené vedle řeky Moravy, takže mají dostatek vody. Ta však chybí jabloním, jabka proto nedozrávají a jsou malá,“ vysvětlil Čuba.

Škody, za které mohou vedra, už počítají také v jabloňovém sadu ve Vilémově. „Když bylo ve stínu třicet sedm stupňů, na slunci dosáhla teplota až na šedesát stupňů. Sluníčko poškodilo slupky jablek,“ lituje vedoucí sadů Oldřich Studený. Takzvaný „sluneční úžeh“ poškodí jablka natolik, že rychleji hnijí, a nedají se proto prodávat jako konzumní.

Bojují s neznámými škůdci

Vilémovští sadaři kromě veder musejí bojovat i se škůdci, které dříve neznali. „I na výskytu škůdců je vidět, že se klima otepluje. Před deseti lety se například nestalo, aby se některé druhy škůdců vyvinuly dál než do larev. Dnes se z nich vylíhnou i motýli. S tím se dříve setkali jen kolegové na jižní Moravě,“ tvrdí Studený.

Přes všechny potíže však sadaři ve Vilémově zůstávají konzervativní a věrní tradičnímu ovoci – jablkům, rybízu, višním nebo švestkám. „Počasí je nestálé, loni například zase hodně pršelo. Netroufnu si už teď dělat změny a pěstovat tu třeba melouny nebo kiwi. To snad až bude na jižní Moravě poušť,“ žertuje sadař.

Zásadním změnám se zatím brání také ve firmě Tagros v Troubelicích na Olomoucku, která na sedmdesáti hektarech pěstuje jablka a švestky. „Stromy se sází na patnáct let dopředu, nebudeme na základě jednoho roku něco dramaticky měnit. Snažíme se nebýt závislí jen na jedné odrůdě,“ popsal ředitel firmy Bohuslav Nevěřil.

Radikálním změnám v sadech není nakloněný ani předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Josef Viktorin. „Jednou je zima, pak přijde velká voda, teď je sucho. Ale slyšel jsem, že meruňky už ve velkém pěstují v Polsku. I kdyby se to rozšířilo i k nám, stejně pořád zůstaneme okrajovou oblastí. Nemůžeme konkurovat Řecku, Itálii nebo Španělsku.“

Hydrometeorologové sice potvrzují, že teploty u nás v posledních letech stoupají a podnebí by mohlo dostávat charakter subtropických podmínek, ale to, že se u nás mění podnebí, si netroufají potvrdit. „Změna klimatu je záležitost dlouhodobá. Kdybychom tedy hovořili o podnebí, deset let nic neznamená,“ uvedl nedávno v Deníku meteorolog Jaroslav Rožnovský.