V průběhu víkendu se v  České republice již naplno rozběhla sklizeň chmele

Několik chmelařských podniků začalo se sklizní chmele již v  průběhu minulého týdne, většina se ovšem přidala až v  průběhu víkendu. Hlavní část ploch chmele bude tedy očesána do začátku září. První výsledky chmelařských podniků potvrzují předchozí odhady o podprůměrné sklizni.

V roce 2007 sklízí chmel v České republice 139 pěstitelů chmele, nejvíce podniků připadá na největší Žateckou chmelařskou oblast – 94.

Podle údajů Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského, který má v  ČR na starosti certifikaci chmele se chmel sklízí v  celkem 209 obcích (132 v Žatecké chmelařské oblasti, 47 v  Úštěcké chmelařské oblasti a 30 v  Tršické chmelařské oblasti).

K největším chmelařským obcím v  Žatecké chmelařské oblasti patří například Kněževes, Ročov, Kolešovice, Běsno a Nesuchyně. V  Úštěcké chmelařské oblasti jsou největšími chmelařskými obcemi Polepy, Brozany, Křivousy, Chotiněves, a Liběšice a v  Tršické chmelařské oblasti jsou to Kokory, Čechy, Tršice, Senice a Prosenice.

Největšími chmelařskými podniky jsou na Žatecku společnost PP Servis, a.s. a ZD Ročov, na Úštěcku ZD Liběšice a v  Tršické chmelařské oblasti Moravská zemědělská a.s. Prosenice a ZD Kokory.

Na sklizni chmele se účastní cca 5000 sezónních pracovníků. Náročnější jsou z  hlediska pěstování chmele z  pohledu získávání pracovních sil jarní práce ve chmelnicích, kde je pot2řeba okolo 15000 sezónních pracovníků.

Sklizeň chmele je dnes již z  velké části mechanizována. Ruční česání známé ze starých pohlednic a také např. z  muzikálu „Starci na chmelu“ nahradily mobilní strhávače chmele a česací stroje. V  loňském roce bylo v  ČR v  provozu celkem 341 česacích strojů, mezi kterými je nejvíce zastoupen typ LČCH 2. Závod Mechanizace – CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec zavádí postupně nové typy česacích strojů typů PT-15, PT-30 a AT 50. Po očesání chmele je nutné chmel usušit a následně slisovat. V  roce 2006 bylo v provozu celkem 221 sušáren chmele. Největší změnou minulých let je asi postupný přechod z  tradičních pěstitelských žoků na balení ve formě hranolů. Mezi další technická vylepšení posledních let patří například česací stěny a zlepšené čištění na česacích strojích.

Po slisování chmele je chmel převážen do skladů. Nejčastěji se jedná o sklady CHMEAŘSTVÍ, družstva Žatec v  Žatci, kde již velký podíl balení může být umístěn přímo do klimatizovaných skladů.

Tipy:

Žatecké slavnosti chmele – DOČESNÁ – 31.8.-1.9.2007 ()

Chmelařské muzeum v  Žatci –

Kontakt:

Mgr. Zdeněk ROSA BA

Svaz pěstitelů chmele ČR

Mostecká 2580, 438 19 Žatec

Tel: 415 733 401

Mobil: 606 304 618

Fax: 415 726 052

e-mail: rosa@czhops.cz

www.czhops.cz

Informace o českých chmelařských oblastech:

Žatecká chmelařská oblast

Žatecko je největší chmelařskou oblasti v  České republice. Oblast tvoří katastrální území obcí okresů Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov, Plzeň-sever a Rokycany. Ve dvou posledně zmíněných okresech se však již chmel nepěstuje. Území žatecké oblasti je členité s  výraznými výškovými rozdíly. Dolní Poohří se 165 m n.m., Džbánská vrchovina s  534 m n.m. V Třeboci se pěstuje chmel v  nadmořské výšce 520 m. Severní část oblasti je tvořena údolím řeky Ohře. Směrem na jih se zvyšuje nadmořská výška a chmelnice jsou umístěny na svazích a v  údolích potoků Hasiny, Kláštereckého a Pochválovského. Jižní část tvoří Rakovnická plošina. Západní členitá oblast se nachází v povodí říčky Blšanky (Zlatý potok). Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím.

Většina chmelnic v  žatecké oblasti je založena na půdách, které mají svůj původ ve vrstvách permského geologického útvaru. Tyto půdy označované jako permské červenky jsou bohaté na minerály. Obsahují zejména sloučeniny železa a manganu a jsou nejlepšími půdami pro jemný aromatický chmel. Půdy hnědozemního typu se vyskytují na plošinách svahů Džbánské vrchoviny. Lužní půdy se vyskytují v  údolí řeky Ohře a jejich přítoků. Na vápencových půdách v  části Džbánské vrchoviny se vyskytují rendziny.

Žatecko je mírně teplou a suchou oblastí. Teplotní normál v  Žatci se pohybuje na úrovni 8,5 oC, průměrná roční doba slunečního svitu je 1800 hodin. Roční srážky jsou 441 mm a ve vegeta2čním období spadne v  průměru okolo 260 mm.

Historie: První ojedinělé zprávy o chmelu pocházejí z 8. a 9. století. Na přelomu tisíciletí zpráv přibývá a je zřejmé, že šlo o plodinu významného hospodářského využití. Již začátkem druhého tisíciletí se chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí. V seznamu vyváženého zboží z Čech z roku 1101 je i chmel, který se dostával v Hamburku na známé "Forum humuli", kde byl hodnocen zvláštními znalci. Nadační listina Vratislava II. z roku 1088 ukládá knížecím statkům, mimo jiné v  Žatci, povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele.

Úštěcká chmelařskáoblast

Úštěcká chmelařská oblast bezprostředně sousedí se žateckou oblastí a zahrnuje katastrální území v  okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Má nižší nadmořskou výšku od povodí Labe 147 m až k  úpatí vrhu Sedlo 450 m n.m. Na sever od Labe se zvedá terénní vlna, kterou přerušují potoky Liběšický a Úštěcký. Dále se pak terén zvedá a dosahuje až k  Českému středohoří. K  jihu klesá terén do údolí Vltavy, v západní části do údolí Ohře.

Pokud jde o půdní podmínky, pak se v  celé oblasti vyskytují půdy hnědozemního typu, okrajově půdy černozemního typu. Mezi Úštěkem a Litoměřicemi jsou půdy, které vznikly na křídových slínech. V  okolí Roudnice jsou rendziny na vápencových horninách. Roční úhrn srážek je v  průměru 489 mm, ve vegetačním období kolem 284 mm.

Historie: K náznakům určitého soustřeďování pěstování chmele v  polohách severní poloviny Čech docházelo již v  době předhusitské (14.stol) a v  15. a 16. století byla již tato tendence zřejmá. Poměrně časté jsou od 14.století zmínky o chmelnicích (např. 1390 Kozlovice, 1398 Hrušovany). K  rozkvětu chmelařství v  Úštěcké oblasti došlo po třicetileté válce. Doklady o pěstování chmele se nacházejí v  místních městských knihovnách z  16.-18. století. K dobré kvalitě místního chmele přispěla i některá ochranná opatření, např. opatření jezuitů z  Klementina (1623-1773) o čistotě chmele, peckovitosti a likvidaci nežádoucích rostlin. Od roku 1860 se směl úštěcký chmel prodávat jen po ověření známkovnou v  Úštěku. Z  dochovaných záznamů jsou přiloženy zápisy v  Zemských Deskách o chmelnicích v Úštěku a kopie z  hospodářské knihy K. Fišera, která vyšla roku 1679 latinsky a do češtiny byla přeložena v  roce 1705.

Tršická chmelařskáoblast

Tršicko je moravskou chmelařskou oblastí, která se rozkládá v okresech Olomouc, Přerov a Prostějov. V  této oblasti převládají půdy hnědozemního typu. Většinou jsou to půdy hluboké, středně těžké, hlinité, ale také jílovitohlinité až jílovité. Roční úhrn srážek je 600-650 mm. Většina chmelnic je vysázena v  nadmořské výšce 260 – 300 m n.m.

Historie: První zmínka o pěstování chmele na Moravě je z roku 1263 a uvádí pěstování chmele v Kelči a Choryni, v současném okrese Vsetín. Dříve pěstovaly chmel na Moravě hlavně velkostatky pro potřebu vlastních pivovarů. Ve 13. století to bylo v kraji hradišťském a v osadách založených olomouckým biskupem Brunem. Ze 14. století jsou uchovány záznamy o tom,jak se převážel chmel a chmelené nápoje (medovina a pivo) na českomoravských hranicích. V 16. století v r. 1563 byla založena "velká chmelnice panská" u Vlasatic na Břeclavsku, chmelnice u Mikulova, v r. 1580 v Osové u Telče, v r. 1590 u Bouzova, Vizovic a Dobroměřic. Ke konci 16. století, v r. 1598 pak u Hodonína a v Otaslavicích na Prost1ějovs ku, roku 1629 pak u Prusinovic na Kroměřížsku. V 18.století v r. 1716 u Čech poblíže Prostějova, r.1718 u Koryčan na Kroměřížsku a v r. 1750 v Těšeticích na Olomoucku. V témže roce také ve Skr beni na "Novém světě" u Olomouce. Na Přerovsku to bylo v Říkovi cích a Radslavicích.