Nobelovu cenu za mír získal Al Gore

Nobelovu cenu za mír pro rok 2007 získal bývalý americký viceprezident Al Gore. Gore získal cenu společně s Mezivládním panelem klimatických změn (IPCC). Oznámil to Nobelův výbor v Oslu.

Gore byl letos nejčastěji tipovaným favoritem ze 181 nominovaných kandidátů, z toho 35 organizací. Podle severských komentátorů by Goreovo ocenění bylo uznáním jeho úsilí o zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Zároveň byl ale tipován i proto, že je hlasitým kritikem politiky nynějšího amerického prezidenta George W. Bushe.

Mezi kandidáty na prestižní ocenění byli letos i boxerská legenda Muhammad Ali, který v rámci OSN bojuje za práva dětí v různých částech světa, nebo finský exprezident Martti Ahtisaari.

Dle Gora je globální oteplování nejhorší krizí, které svět čelí

Albert Gore byl v letech 1993-2001 americkým viceprezidentem a již při svém působení ve vládě prezidenta Billa Clintona se zabýval ochranou životního prostředí. Po těsné prohře v prezidentských volbách s Georgem Bushem v roce 2000 přednáší po celém světě o problematice globálního oteplování, které označuje za "nejhorší krizi, které svět nyní čelí". Autor několika knih a aktér oscarového dokumentu o globálním oteplování se stal za svoji ekologickou iniciativu držitelem letošní Nobelovy cenu za mír.

Scéna z dokumentárního filmu Devětapadesátiletý Gore argumentuje především ústupem ledovců či důsledky stoupající mořské hladiny. Podle jeho kritiků až dogmaticky odmítá, že by vědci o problému pochybovali a že by mohlo jít o pouhý cyklický jev nezávislý na lidském jednání. Jako řešení krize, která by podle něj mohla skončit "zánikem civilizace", nabízí změnu civilizačních návyků, především snižování spotřeby fosilních paliv. "Musíme přestat s ukládáním 70 milionů tun odpadu formou globálního oteplování do atmosféry každý den," říká. Jako první krok ke změně klimatu Gore lidem doporučuje pořízení ekologických žárovek a automobilů.

Nesouhlas s jeho tvrzeními v minulosti vyjádřil například český prezident Václav Klaus, který loni v září prohlásil, že globální oteplování způsobené lidmi je "nesmyslná fikce". Letos v březnu ve shodě s českým prezidentem zpochybnili závěry Gora také někteří republikánští poslanci. Mezi svými obdivovateli, včetně mnoha hollywoodských hvězd, se však Gore může cítit jako celebrita. Jeho přednášky jsou vyprodané a provází je zvýšená mediální pozornost.

Ekologii se začal výrazněji věnovat na konci 80. let. V roce 1992 například vedl americkou delegaci na ekologickém summitu v Riu, kde prohlásil, že "záchrana životního prostředí musí být ústředním organizačním principem světa po skončení studené války". Ve stejném roce vyšla jeho kniha Země na misce vah: Ekologie a lidský duch (česky v roce 2000) a Gore byl i ústřední postavou dokumentárního snímku Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima, který letos získal prestižního Oscara a ve kterém Gore upozorňuje na problematiku globálního oteplování. Dobře se prodává i stejnojmenná kniha. Gore se letos také podílel na pořádání série koncertů s názvem Live Earth, které měly zvýšit povědomí o hrozbách klimatických změn.

S Oscarem v ruce za dokumentární snímek Závěry oscarového dokumentu tento týden zpochybnil britský soudce, podle kterého snímek obsahuje celkem devět vědeckých omylů a závažných opomenutí. Soudce Michael Burton, který jinak zdůraznil, že v obecné rovině jsou Goreovy závěry správné, dokument zkoumal na podnět pracovníka jedné britské školy, který se vzbouřil proti plánu promítat snímek studentům. Slávu Oscara také pošramotila jedna neznámá nezisková organizace, která ukázala obrovské účty Gorea za spotřebu energie. Goreova rodina vlastní několik domů, kritizované sídlo v Nashvillu má 20 místností, bazén a elektrickou bránu. Elektřinu se však rodina snaží získávat z obnovitelných zdrojů.

Letos vyšla další Goreova kniha The Assault on Reason (Útok na rozum), ve které se pouští do tvrdé kritiky Bushovy vlády. Právě Bush ho v roce 2000 porazil v prezidentských volbách velice těsným rozdílem díky specifickému systému, ačkoli Gore měl větší počet hlasů. A vydání knihy někteří politologové označili za skrytý počátek kampaně Gorea před prezidentskými volbami v roce 2008. Gore návrat do politiky nevyloučil.

Albert Arnold Gore se narodil 31. března 1948 ve Washingtonu v rodině politiků. Po bakalářském studiu na Harvardu sloužil dva roky ve Vietnamu jako válečný zpravodaj. Po odchodu do civilu v roce 1971 se stal reportérem novin The Tennessean a začal studoval religionistiku a později i právo na Vanderbiltově univerzitě. Studium nedokončil a v roce 1976 zahájil politickou kariéru jako člen Sněmovny reprezentantů za stát Tennessee. Od roku 1984 zaujal za Tennessee místo v Senátu. V roce 1988 se neúspěšně pokoušel získat za demokraty nominaci na prezidentský úřad, o které uvažoval i v roce 1992. Nakonec se rozhodl nekandidovat a vítězný Clinton si ho vybral za viceprezidenta.

Ve funkci byl jedním z nejbližších Clintonových spojenců, nejen mezi kritiky si však vysloužil pověst necharismatického chladného intelektuála. Jeho pověst narušily dva skandály ohledně peněz pro volební kampaň, v obou případech byl zproštěn obvinění. V administrativě Clintona proslul jako velký propagátor internetu. Nyní je šéfem kabelové a internetové televize Current TV.

Gore je od roku 1970 ženatý, má tři dcery a syna. Jeho manželka Mary Elizabeth, přezdívaná "Tipper", vystudovala psychologii, pracovala jako fotografka a později jako psychologický poradce v týmu Clintona.