Vliv fotoperiody na užitkovost telat

Delší světelná perioda v odchovu telat měla pozitivní vliv na jejich přírůstky, příjem startéru a koncentraci těkavých mastných kyselin, což stimulovalo rozvoj bachoru.

Dlouhá světelná perioda má pozitivní vliv na výši mléčné užitkovosti dojnic, akceleruje růst jalovic a dřívější nástup puberty; podporuje také růst mléčného parenchymu v prepubertálním i postpubertálním věku. Dosud je však k dispozici jenom velmi málo informací o vlivu délky světelné periody na růst narozených telat.

Příliš často se předpokládá, že jsou požadavky telete na zásobení vodou uspokojeny příjmem tekuté diety; ale přídavek čerstvé vody konzumované jako součást diety je kritickým bodem optimálního růstu a spotřeby suchého krmiva. Voda tvoří 70 až 75 % hmotnosti těla a hraje v organismu telete důležitou roli jako rozpouštědlo živin; termoregulátor a také osmoregulátor. Američtí vědci prokázali, že použití zchutňovadel není omezeno jen na startér pro telata, ale že může vůně stimulovat příjem sušiny a přírůstek hmotnosti pokud je zchutňovadlo aplikováno do napájecí vody.

Předmětem studie kanadských vědců z univerzity v Guelphu proto bylo zmapování vlivu délky světelného dne a příjmu napájecí vody obohacené o glukózu na příjem sušiny stratéru, vody, metabolitů séra a bachoru a růst telat ve věku 8 týdnů.

Telata byla po narození rozdělena do jednotlivých skupin podle délky světelné periody:

1. 10 hodin světla, 14 hodin tmy (krátká světelná perioda = KSP), příjem vody ad libitum,

2. 10 hodin světla, 14 hodin tmy, příjem vody obohacené o glukózu (50 g/l) ad libitum,

3. 18 hodin světla, 6 hodin tmy (dlouhá světelná perioda = DSP), příjem vody ad libitum,

4. 18 hodin světla, 6 hodin tmy, příjem vody s přídavkem glukózy (50 g/l) ad libitum.

K osvětlení byla použita fluorescenční svítidla, která zajistila průměrnou intenzitu světla ve výši 600 luxů ve výši očí zvířat. Telata byla krmena plnotučným mlékem nabízeným 2x denně v 7:00 a v 16:00 hodin a texturovaným startérem. Telata s DSP dosáhla vyšší průměrných denních přírůstků v období od 29. do 42. a od 43. do 56. dne věku v porovnání s telaty s KSP bez ohledu na přídavek glukózy do napájecí vody. Vyšší průměrné přírůstky v celém sledovaném období (29. až 56. den) byly v koincidenci s vyšší sušinou startéru. Telata s DSP vykazovala vyšší hodnoty ruminální osmolarity a vyšší koncentrace acetátu, propionátu, butyrátu a těkavých mastných kyselin bez ohledu na doplněk glukózy. Telata s DSP vykazovala v porovnání s telaty s KSP užší vzájemný poměr Ca:P bez ohledu na dotaci glukózy. Koncentrace glukózy a sodíku v séru byla vyšší u telat, napájených vodou doplněnou o glukózu bez ohledu na délku světelného dne. Dlouhá světelná perioda podpořila příjem startéru u telat, který stimuloval rychlejší rozvoj bachoru díky vyšší koncentraci těkavých mastných kyselin v bachoru.