Věk jalovic plemene fleckvieh při první zapuštění

Pro většinu strakatých jalovic je optimální věk při otelení 27 měsíců.

Telit fleckvieh jalovice ve věku 25, 26 nebo již ve 24 měsících? Několikaletý experiment probíhající v Ústavu zemědělské techniky a živočišné výroby v německém Grubu mapoval tuto problematiku a snažil se zodpovědět tuto zásadní otázku. 

 

Ideální věk při prvním otelení (VPO) u hoštýnských jalovic se pohybuje v rozpětí 24-26 měsíců, u strakatého skotu dosud věková hranice jasně stanovena nebyla.

 

První zapuštění podle hmotnosti

V experimentu bylo 150 fleckvieh telat rozděleno do dvou skupin a odchováno s různou intenzitou. Zapuštění jalovic se provádělo na základě hmotnosti (400 kg) a ne jak je dosud zvykem na základě věku. Intenzita růstu byla projektována tak, aby jalovice této hmotnosti dosáhly v 15 měsících a VPO byl cca 24 měsíců (tab. 1).

 

Tab.1: Krmné dávky v první roce odchovu

 

Pokus

Kontrola

Travní siláž (kg sušiny)

2,7

3,3

Kukuřičná siláž (kg sušiny)

0,9

0,2

Seno (kg sušiny)

0,2

0,3

MLFI, 14 % NL

1,4 (1-6)

0,9 (0,8-1,1)

Příjem sušiny (kg)

5,2

4,7

Podíl jádra (%)

26

19

Dusíkaté látky (%)

775

753

MJ ME

57

50

 

Kontrolní skupina byla krmena tak, aby dosáhla stejné hmotnosti a otelení proběhlo až ve 27 měsících. Po otelení byla zvířata obou skupin integrována do jednoho stáda a krmena obvyklou krmnou dávkou.

 

870 g denního přírůstku

Výsledky:

·          Denní přírůstky: Zvířata pokusné skupiny dosáhla v průměru více než 870 g přírůstku. Tak vysoký průměrný přírůstek je možný jedině za předpokladu, že existují v odchovu dlouhé úseky, kdy je přírůstek vyšší než 1000 g.

·          Plodnost: Vysoké přírůstky pravděpodobně vedly k vyššímu ztučnění a následně k výraznému zhoršení plodnosti. Březivost v pokusné skupině byla nižší o 10 % (78 vs. 88 %).

·          Vývoj hmotnosti: Při první inseminaci byla o 3 měsíce mladší zvířata kontrolní skupiny lehčí o 18 kg a menší o 2 cm v porovnání se skupinou kontrolní. Při prvním otelení byl již rozdíl v hmotnosti a výšce menší a při druhém otelení byly již tělesné parametry stejné. Dřívější zapuštění nemělo žádný vliv na vývoj hmotnosti a velikosti zvířat.

·          Průběh telení: Podíl jalovic, které potřebovaly při porodu pomoc byl v kontrolní skupině vyšší o 20 % (tab. 2). Cílený výběr speciálních býků vhodných pro pozici otců jalovic tyto výsledky pravděpodobně ovlivnil pozitivně, při použití v běžné praxi je proto nezbytné zohlednit při výběru býků kritérium průběhu porodů.

 

Tab. 2: Průběh telení v obou skupinách (%)

 

Průběh porodů (%)

Bez pomoci

Lehčí pomoc

Větší pomoc

Veterinář

Těžký porod

Pokus

35

45

20

0

0

Kontrola

57

30

11

0

2

 

 

Méně mléka z více laktací

Nižší VPO je smysluplný jedině v případě, že nemá negativní vliv na mléčnou užitkovost.

Dojnice intenzivněji odchované vyprodukovaly v průběhu první laktace o 750 kg ECM méně než kontrolní prvotelky. Ve druhé laktaci byl rozdíl přes 870 kg, ve třetí a čtvrté to již bylo více než 1000 kg!

Dosud se vycházelo z předpokladu, že se rozdíly postupně odbourají. Tento experiment prokázal, že vysoká intenzita růstu měla negativní vliv na snížení průměrné produkce mléka ve všech následujících laktacích. Pravděpodobnou příčinou je výraznější ukládání tuku v průběhu růstu mléčné žlázy, což mělo negativní vliv na její produktivnost. V této skupině zvířat však byly zaznamenány velké rozdíly mezi jednotlivými dojnicemi - část dojnic měla vysokou užitkovost a část výrazně nižší, z toho vyplývá poučení pro praxi, že intenzita růstu závisí na růstovém potenciálu zvířat. V populaci strakatého skotu existují plemenice s velkým tělesným rámcem, které dosahují během prvního roku života vysokých přírůstků aniž by u nich došlo ke ztučnění. I při nízkém VPO mají vysokou mléčnou užitkovost.

 

Naproti tomu u jalovic s nižším růstovým potenciálem hrozí, že při vysoké intenzitě růstu dojde ke ztučnění, což má za následek depresi mléčné užitkovosti po celou produkční dobu. Proto je nutné při volbě intenzity růstu respektovat růstový potenciál dané jalovice. Zejména ve druhé polovině prvního roku je nutné upravit dávkování jadrných krmiv pokud je to nutné.

 

Doporučení pro praxi:

·          Nižší VPO 24-26 měsíců je možné u strakatého skotu doporučit pouze u velmi urostlých zvířat. S ohledem na pozdější mléčnou užitkovost a ekonomiku je pro většinu jalovic optimální VPO 27 měsíců.

·          První zapuštění by proto mělo proběhnout v 18 měsících a dosažení hmotnosti 400 kg, předpokladem je průměrný přírůstek ve výši 650 g.

·          Okamžik prvního zapuštění by však měl být zvolen na základě hmotnosti a ne věku. Cíleným zásobováním zvířat živinami v prvním roce života by měla hranice 400 kg být dosaženo ve věku 15 měsíců.

·          Při redukci VPO na 24-25 měsíců je nutné intenzitu krmení ve druhé polovině prvního roku přizpůsobit růstovým možnostem. Tab. 4 ukazuje dvě varianty KD vhodné pro první rok odchovu.

 

Tab.4: Příklad krmné dávky pro odchov mladého dobytka

 

Od 170 kg ž.hm.

Od 350 kg ž.h.

VPO 27 měs.

VPO 24 měs.

VPO 27 měs.

VPO 24 měs.

Travní siláž (kg suš.)

1,5

1,5

4

4

Kukuřičná siláž (kg suš.)

1,0

1,0

0,5

0,5

Seno (kg suš.)

0,2

0,2

2

2

Jádro (16 % NL/10,8 MJ ME)

1,2

1,6

0,5

1,0

Minerální krmivo (10 % P,

10 % Ca)

 

-

 

-

 

0,04

 

0,04

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info