Závěrečná zpráva z tiskové konference pořádané Českomoravskou mysliveckou jednotou dne 10. 12. 2007

Výsledek = les nezaniká, zvěř přemnožená není, tvrzení ekologických aktivistů bylo dezinformací.

Dne 10. 12. 2007 uspořádala Českomoravská myslivecká jednota výjezdní tiskovou konferenci. Byli pozváni redaktoři z ČTK, Deníků Bohemia, MF Dnes, Lidových novin, Hospodářských novin, internetových, rozhlasových a televizních médií, kteří informovali v listopadu o názoru ekologických aktivistů o údajném celoplošném přemnožení spárkaté zvěře. Proto bylo cílem setkání přímo v lese posoudit skutečný vliv zvěře na lesní ekosystémy. Lokality byly vybrány náhodně na základě oboustranné dohody, konkrétně tedy v oblasti Brd, kde se vyskytují všechny druhy spárkaté zvěře, a je tak předpoklad vyššího vlivu zvěře na lesní ekosystém. Akce nesla název: „Pojďme se podívat do lesa.“

ČMMJ intenzivně monitoruje zprávy, které jsou publikované v médiích o údajném celoplošném přemnožení spárkaté zvěře. Tuto sérii článků vyvolalo prohlášení jednoho ekologického hnutí 29. října 2007, ve kterém byly publikovány neuvážené výroky o údajné „celoplošně kalamitně přemnožené zvěři, až 60 % poškození lesů, nutnosti urychlených legislativních změn a změn ve státní správě, ….“ Ekologičtí aktivisté opřeli své tvrzení o studii Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jak dnes na tiskové konferenci konstatovali tvůrci této zprávy, závěry, které byly v médiích publikovány, byly nesprávně a chybně interpretované. Dále bylo uvedeno, že dané ekologické hnutí nerespektovalo metodiku způsobu zjišťování informací, kdy do započítávaného celkového poškození byly zahrnuty i způsoby, které nemají vliv na následný zdravotní stav porostů. Zpráva uvádí, že v celorepublikovém průměru 75 % smrkových nebo jedlových stromků není poškozeno zvěří vůbec. Zástupce správce státních lesů konstatoval, že vliv zvěře na jím spravovaných porostech je akceptovatelný. V náhodně navštívených porostech v oblasti Brd se přitom vyskytuje současně zvěř jelení, daňčí, mufloní, srnčí a jelenec běloocasí a tato oblast tedy představuje místo s potencionálním vysokým vlivem zvěře na lesní ekosystém. K publikované zprávě uvedl, že pokud bychom vycházeli z celorepublikového průměru, je možno konstatovat, že nepoškozených 75 % vysázených stromků je naprosto dostačující k dopěstování zdravého a kvalitního porostu do mýtného věku. K tomu je nutno dodat, že okus stromků neznamená vyřazení stromku z porostu či jeho smrt, protože velká část stromků zregeneruje a plnohodnotně se zapojuje do porostu.

ČMMJ, která zastřešuje většinu myslivců v ČR a spolupodílí se na vytváření systému managementu volně žijících živočichů, nesouhlasí s interpretací výsledků výzkumné zprávy tak jak je předložilo dané ekologické hnutí. Skutečný stav věcí nekoresponduje s publikovanými údaji ekologických aktivistů. Je na místě hodnotit i účelovost těchto tvrzení, které má dle našeho názoru za cíl diskreditaci Zákona o myslivosti. ČMMJ chce zabránit dalšímu šíření tendenčně zaměřených informací vyvolávajících u veřejnosti iluzi o plošně přemnožené zvěři a diskreditaci Zákona o myslivosti.

V diskusi bylo poukázáno rovněž na fakt, že se v médiích setkáváme téměř výlučně s informacemi o vyšších stavech zvěře, nejsou však zmiňovány oblasti, kde došlo díky intenzivnímu lovu k poklesu početních stavů spárkaté zvěře. Pro myslivce například ze Žďárských vrchů působí zprávy o plošném přemnožení jelení zvěře tragikomickým dojmem. Zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se také zaměřovali na možnost změny systému určování počtu lovené zvěře (plánu lovu), a to na základě vlivu na lesní ekosystém, což prosazují i někteří ekologičtí aktivisté. Zástupci ČMMJ však bylo konstatováno, že tato změna nastavení plánu lovu by mohla vést paradoxně naopak ke zvýšení počtu spárkaté zvěře.

Dále bylo konstatováno, že v praxi chybí povinnost sdružování honiteb s výskytem spárkaté zvěře do chovatelských oblastí s cílem koordinovat chov a lov nad rámec pouhé honitby, neboť minimální výměra 500 ha nezaručuje možnost některé druhy zvěře řádně obhospodařovat.

Ekologičtí aktivisté opět vytvořily další kontroverzní dezinformační kampaň, která nepřinesla lepší informovanost veřejnosti a byla důkazem účelovosti publikovaných názorů s cílem zviditelnění, nikoliv přinášení řešení. Jedním z možných cílů těchto mediálních kampaní je diskreditace Zákona o myslivosti. Je však nutno uznat, že schopnost aktivistů prosadit své názory do médií je velmi dobrá, bohužel nese více prvky populismu a snahy upoutat pozornost a nepřispívá ke zlepšování současného stavu. Je paradoxem, že ekologičtí aktivisté na jednu stranu podporují výskyt velkých šelem, na druhou stranu by jim chtěli zásadně omezit zdroj potravy proklamovanou nutností radikálního snížení počtu spárkaté zvěře. To je dalším důkazem o účelovosti a nekoncepčnosti jejich tvrzení.

Závěrem lze konstatovat, že les v České republice žije, vlastníci lesů mohou požadovat proplácení vlivu zvěře na jejich porosty, k čemuž jim Zákon o myslivosti dává dostatečné pravomoci a prostředky. Na konec si položme otázku: „Proč se snaží několik lobbystických skupin o zviditelnění právě na problematice myslivosti?“

Ing. Jiří Šilha, Ph.D. a Ing. Josef Pubal

Českomoravská myslivecká jednota