MYSLIVOST V LEDNU

Od ledna do března jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Proto v těchto dnech přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně, záleží však na průběhu počasí a výšce sněhové pokrývky. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. Přikrmuje se stále stejným krmivem, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ta vyžaduje stálost a pravidelnost potravy. Koncem ledna budou myslivci předkládat medikované krmivo proti vnějším i vnitřním parazitům, a proto musí od začátku ledna navykat srnčí na jadrné krmivo, ve kterém bude léčivo následně podáno. Suchá krmiva musí být kombinována s dužnatými, senáží či siláží, aby jelení zvěř nezpůsobovala škody na lesních porostech. Ty jsou mnohdy způsobeny nesprávnou volbou krmiv. Největší nebezpečí pro zvěř není však nepříznivé počasí, ale lidská bezohlednost. Zvláště pejskaři často nechávají své miláčky pobíhat volně po lese. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskům zkrátka vodítko sluší a je i důkazem ohleduplnosti. V polovině ledna končí lovecká sezona. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce.V lednu probíhají myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

MYSLIVEC JE V LEDNU PŘEDEVŠÍM HOSPODÁŘ

Od ledna do března je myslivec především hospodář, který musí pomoci lesní zvěři zajistit potravu a pomoci jí tak přežít těžké zimní období. Proto v těchto dnech přikrmují lesní zvěř i několikrát týdně, záleží na průběhu počasí a v závislosti na výšce sněhové pokrývky. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Seno, které vypadlo z krmelců na zem, musí být odstraněno, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. V tomto období je vhodné předkládat ke krmelcům tzv. letninu, což jsou usušené výhonky dřevin a ostružiní s vysokým obsahem siličnatých látek. Dužnatých krmiv je možno předkládat jen tolik, aby je zvěř stačila během několika dnů zkonzumovat.

Při přikrmování zvěře je nutno se vyvarovat podávání zrna pšenice, protože ta může způsobovat zažívací problémy u přežvýkavé zvěře díky vysokému obsahu lepku, který vytváří v předžaludcích lepkavou hmotu. Aktivita předžaludků přežvýkavců je během zimních měsíců utlumená, zmenšená je resorpční plocha ve střevech i objem předžaludků. Zažívací trakt je tak přizpůsoben nedostatku potravy v zimních měsících. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa (obsahuje více vlákniny), kvalitní čerstvou kukuřičnou siláž, kvalitní čerstvou senáž a kvalitní luční či vojtěškové seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Pomoc zajícům je náročnější. Krmiva se musí předkládat na více místech v malých množstvích a pravidelně je doplňovat i několikrát během týdne. Opravdovou pochoutkou pro zajíce je kůra mladých větví ovocných stromů (zvláště jabloně). Větve je třeba pravidelně ořezávat a překládat na okraje polí. Pokud prořezávku větví v sadech provedeme již v tomto období, zabráníme tak škodám na stromcích, protože se zajíci budou soustředit na větve ležící na zemi a nebudou okusovat kmínky stromků.

Bažantům je zapotřebí doplňovat do zásypů obilí, spolu se zadinou. Zásadou by mělo být, aby v zásypech bylo vždy přiměřené množství potravy k počtu stavů drobné zvěře v honitbě. Po navlhnutí může zrno rychle zplesnivět a pak zvěři škodit. Kachny se dají přikrmovat na ledě nebo v zásypech na okraji vodních ploch.

Často s přikrmováním zvěře pomáhá i veřejnost. Při tom se však dopouští mnoha chyb. Zásadně nelze krmiva ponechávat na sněhu, ale je nutné ho donést přímo do krytých krmelců, protože ponechané na mokrém sněhu začne rychle nahnívat, bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. To platí zvláště pro suché pečivo. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by do přírody v době sněhové pokrývky neměli vydávat vůbec.

Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení doplňovat. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. V horských oblastech však dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo.

ZVĚŘI NEJVÍCE ŠKODÍ LIDSKÁ BEZOHLEDNOST

Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti.

POVINNOSTI MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář shromažďuje záznamy o lovu zvěře a jejím úhynu, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na dodržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná. Pokud je vyšší sněhová pokrývka raději hospodář zruší pořádání nátlaček na lišky a černou zvěř.

KONČÍ LOVECKÁ SEZÓNA

15. ledna končí doba lovu jelena evropského a jelena siky a hus. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř a lišky. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky prasete divokého (černé zvěře). Koncem ledna končí doba lovu bažanta v bažantnicích, a tak v současnosti probíhají poslední lovy. Dále se smí v lednu lovit kuna lesní a kuna skalní, straka, vrána, liška, sele a lončák prasete divokého.

Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu samozřejmostí, kterou obdivují i zahraniční lovci, kteří u nás nalézají neopakovatelnou atmosféru, kterou dotvářejí i tradice. K lovu tedy patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Navíc myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce.

V lednu probíhají také myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině ledna:

- končí chrutí divokých prasat

- začíná kaňkování lišek

- lesníci provádějí pěstebné zásahy v lese = probírky (výchovné těžby) listnáčů, přičemž využívají zmrzlé půdy k mýtní těžbě na podmáčených půdách, rašeliništích a v místech s nárostem mladých stromků.

- v lesích probíhá těžba dřeva

- probíhá kontrola ochrany proti okusu zvěří a funkčnost oplocení mladých kultur, myslivci pomáhají s opravami a obnovou nátěrů. Nejlepší ochrana proti okusu je správné přikrmování.

V druhé polovině ledna:

- začíná kvést čemeřice

- hnízdí křivka obecná

- v nižších polohách začíná honcování zajíců

- začíná houkat výr

- srncům začínají růst parůžky

- je vhodné nakupit potřebná hnojiva a osiva na zvěřní políčka, kontrolovat zabezpečení skladů proti hlodavcům

- probíhá hlavní sezóna sběru šišek smrku, borovice, modřínu, jasanu, lípy, akátu.

- probíhá sběr roubů pro zakládání semenných sadů, řízkují vrby a topoly, připravují se na jarní síji ve školkách, vysévají semena břízy na sníh.

- vychází únorové číslo časopisu Myslivost Stráž myslivosti s novými informacemi a radami nejenom z myslivosti

Ing. Jiří Šilha, Ph.D

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

Praha 1, 115 25

mob.:

604 953043,

724 336184

e-mail:

jiri.silha@centrum.cz

lidové pranostiky na leden

Když jelen na nový rok zatroubí, znamená to štěstí.

Když vlci v lednu vyjí, lišky skolí, očekávej ještě větší zimu.

Na Tři krále o jelení skok dále. Tříkrálovou zimu vlk nesežere.

25.1. Bude-li jasný den na Sv. Pavla Obrácení, v ten rok v ničemž nedostatku není; pak-li mlha bude, tehdy zvěř i člověk duše zbude. Na Obrácení sv. Pavla se medvěd na druhý bok obrátí.

Zemědělské:

V lednu mráz těší nás, v lednu voda, věčná škoda.

Lepší v lednu vlka pod okny vidě než pluh na poli. Je li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když v lednu včely vyletují, nedobrý rok ohlašují.

Jestli v lednu deště lijí, to z příští úrody pijí.

Zdroj: Jaroslav Kovařík - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře

Termíny zkoušek z myslivosti v lednu 2008

V lednu začínají kurzy adeptů pro zkoušky z myslivosti na většině OMS ČMMJ

Kontakt na pořadatele - příslušný Okresní myslivecký spolek v místě konání.

Seminář mysliveckých trubačů 11. - 13. 1. 2008 v Třeboni

Seminář mysliveckých trubačů před mezinárodní soutěží 2008 se bude konat 11. - 13. 1. 208 v objektu Středního rybářského učiliště v Třeboni

Místo: Střední rybářské učiliště Třeboň, Táboritská 941/I, www.souryb.cz Kapacita a cena ubytování ubytování: 120 míst, 200,- Kč noc a lůžko, Cena semináře: 200,-Kč pro členy Klubu trubačů ČMMJ,400,- Kč pro nečleny Klubu trubačů ČMMJ V ceně je zahrnut poplatek za lekce, výukové CD a výtisk povinných skladeb

Rozdělení trubačů do skupin:1.B hlas2 B hlas3 B hlasB začátečníciEs rohy

Lektoři: JUDr. Petr Vacek 1.B hlas, Matěj Vacek neboTomáš Kirschner 2 B hlas, Josef Zettl 3 B hlasPetr Hernych Es rohy, Petr Duda B začátečníci, Představení nových lektorů: Petr Hernych je sólohornistou FOK a profesorem Pražské konzervatoře, Josef Zettl je bývalým trumpetistou Státní opery Praha, (nyní v penzi) a dlouholetým renomovaným pedagogem hra na trubku.

Podrobný program semináře:

Seminář proběhne v internátu a učebnách SOU, v budově internátu SOU proběhnou v pátek večer navíc tyto dva výukové semináře: 19 00 - 21.00 budova internátu SOU, seminář před Akademickou soutěží 2008, týká se pouze studentů škol.

21.00 - 21. 45 seminář před nedělní zkouškou na úroveň Trubač - začátečník. Program - Dykovo Desatero. Je určen pro všechny trubače, kteří se chtějí přihlásit na zkoušku Trubač - začátečník a jeho absolvování je zároveň podmínkou pro přihlášku ke zkoušce.

sobota: 8.00 zahájení, přivítání, prezence, aktualizace databáze, rozdělení do skupin9.00 - 9.45 lekce10.00 - 10.45 lekce11.00 - 11.45 lekce12.00 - 13.30 oběd13.30 - 14.15 nácvik mše14.30 - 15.15 generální zkouška koncertu16.00 - 18.00 schůze členské základny, schválení nového organizačního řádu, volba výboru KMT18.00 - 19.00 večeře19.30 - 20.30 veřejný koncert lovecké hudby, program: Vacek - Selement - Mše B - Dur, neděle: 9.00 zkouška na stupeň Trubač - začátečník. Program: A. Dyk - DesateroKontakt na pořadatele: Petr Duda petrduda@volny.cz, 777 846 757 - výkonný ředitel soutěže mysliveckých trubačů Hluboká 2008, Matěj Vacek matejvacek@seznam.cz 777 109 268

Průběh zkoušky mysliveckých trubačů na stupeň Trubač - začátečník

Zkouška probíhá před tříčlennou komisí ve složení: Petr Vacek, Petr Duda a nezávislý odborník

Program zkoušky: Přesná znalost Trubačského Desatera prof. A. Dyka, pouze hrou, není tedy povinnost zpívat .Průběh zkoušky: Adepti si vylosují tři části Desatera, které před komisí předvedou. Komise hodnotí rytmickou a tempovou přesnost interpretace způsobem vyhovuje - nevyhovuje. Pro úspěšné vykonání zkoušky je třeba alespoň dvou hlasů „vyhovuje“. Adepti budou také ústně dotazováni na užití Desatera při různých mysliveckých ceremoniálech. Podmínkou pro zápis ke zkoušce je absolvování semináře v pátek večer. Trubači - začátečníci obdrží od komise diplom a jejich kontaktní údaje budou uloženy na ČMMJ v databázi pro jejich další hudební využití.