Geneticky upravené brambory: Jíst ano, pěstovat ne

Již v příštím roce by mohli čeští zemědělci sklízet geneticky modifikované brambory obsahující kvalitnější, a tedy i pro lidský organismus vhodnější škrob.

Že by to rozšířilo zároveň podnikatelské možnosti našich producentů brambor, potvrzují přitom všichni odborníci, mimo jiné i předseda Ústředního bramborářského svazu František Novák.

Blokáda z unie

Uvedení těchto brambor s názvem Amflora na trh ovšem přes pozitivní výsledky povinných polních pokusů v současné době blokuje jeden jediný člověk, komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas.

Více o bramborech Amflora:

Modifikovanou odrůdu Amflora vyvinula německá společnost BASF jakodruh bramboru, který je vhodný pro průmyslové i potravinářské využití.

Narozdíl od klasické brambory obsahuje ve škrobových složkách tři čtvrtiny amylopektinu a čtvrtinu amylázy

Amflora prvního typu obsahuje pouze amylopektin a je tedy vhodnou surovinou mimo jiné pro papírenský a textilní průmysl.

Amflora druhého typu obsahuje ve škrobu čistou amylázu, což je optimální pro produkci biodegradovatelných plastů a pro potravinářství.

Smažené potraviny obalené tímto škrobem pak nasáknou méně tuku.

Oba typy jsou kromě toho odolné proti plísním.

Samotná Evropská Komise přitom podle Marie Čeřovské z ministerstva zemědělství schválila uvedení brambor Amflora na evropský trh ke krmným a potravinářským účelům již v loňském roce. Zhruba půl roku ale čeká na podpis komisaře Stavrose.

"Tento komisař bohužel neslyší na vědecké argumenty, jeho názory se neopírají o skutečné poznání, ale jsou jen neustálým opakováním agitačních hesel," komentuje jeho postoj Jaroslav Drobník, profesor katedry mikrobiologie a genetiky Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Čeřovské nicméně brambory Amflora doporučil k uvedení na trh také EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), takže komisař Dimas odkládat svůj podpis donekonečna nemůže.

Pokud ovšem k podpisu dojde, nastane zřejmě paradoxní situace.

Unijní doporučení

Stejnou odrůdu brambor totiž doporučila Evropská Komise také pro pěstování v zemích EU, toto rozhodnutí ale nepodpořila únorová rada ministrů členských zemí Unie.

Díky tomu se podle všeho proces povolení pěstování geneticky upravených brambor v unii protáhne a nastane tak situace, kdy sice bude možné po podpisu Dimase uvedenou odrůdu v Evropě konzumovat, ale ne pěstovat.

Všechny výše uvedené vlastnosti (v boxu) jak pro průmyslové, tak pro potravinářské využití pozitivní, kritizují ochránci přírody v čele s organizací Greenpeace.

Podle nich by mohla konzumace těchto brambor mimo jiné vést k odolnosti lidí vůči některým antibiotikům.

To je ovšem podle Drobníka "laciný a dávno vědecky (například EFSA) vyvrácený argument".

I kdyby ale ekologičtí aktivisté nevěřili vědcům z EFSA, existují podle profesora obecně platné principy nesouvisející s genetickými brambory.

"Každý mikrobiolog ví, že přenos genů z rostlin na bakterie dosud nikdo neprokázal. Každý odborník ví navíc, že v gramu půdy jsou statisíce bakterií odolné (rezistentní) na kanamycin, neomycin a podobná aminoglykosidová antibiotika. Takže obávat se rizik rezistence na antibiotika je zcela bezpředmětné," zdůrazňuje Drobník.