Čeští vědci jedou na Špicberky zkoumat vegetaci a ryby

Zkoumáním vegetace a ryb v centrální části souostroví Špicberky a výběrem vhodných oblastí pro klimatologické stanice se bude zabývat česká arktická vědecká expedice. První sedmičlenná část týmu odjíždí na ostrovy 4. července, sdělila dnes ČTK mluvčí Jihočeské univerzity Hana Bumbová.

Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách.

Republika už má polární stanici na Rossově ostrově v Antarktidě od roku 2006. Vybudovala ji tam brněnská Masarykova univerzita. Druhou buduje Jihočeská univerzita na souostroví Špicberky. K vědeckým účelům hodlá adaptovat bývalou chatu lovců ledních medvědů na severu centrálního zálivu Isfjord v blízkosti starého ruského hornického města, které je nyní opuštěné. Budoucí stanice bude dosažitelná z Česka za dva dny.

Český projekt vede a garantuje Josef Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Podílí se na něm také vědci z Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni a z Masarykovy univerzity v Brně. Kromě výzkumníků bude ve skupině i technik, který bude bude mít na starosti zprovoznění stanice a zodiaku (loď). V polovině července tým doplní skupina zoologů a zbývajících botaniků. Expedice, která ukončí svou práci 15. srpna, natočí dokumentární film.

Botanikové specializovaní na vyšší rostliny, mechorosty, lišejníky a řasy budou shromažďovat podklady pro vegetační mapu lokality. Zoologové se zaměří na mapování ryb a jejích parazitů v zálivu Petunia. Terénní klimatologické stanice, pro které bude tým vybírat vhodné lokality, budou získávat důležitá data pro dlouhodobý výzkum vývoje vegetace.

Centrální Špicberky jsou předělem dvou různorodých klimatických regionů. Západní část ostrovů má oceánský charakter a je jen málo pokryt ledovci. Východní část je naopak silně zaledněná. Prostor zájmu českých vědců se nachází na rozhraní těchto klimatických oblastí.

V bývalém ruském hornickém městečku padesát let pracovaly 2000 až 3000 horníků. V jeho okolí je proto velké množství rostlin, které horníci přinesli z pevniny. Čeští vědci budou zkoumat i tuto vegetaci.

Jihočeská univerzita počítá také s tím, že by byla její základna na Špicberkách rovněž výukovým pracovištěm pro studenty. Využití základny by mohlo být nejen vědecké a pedagogické, ale také praktické. Na ostrovech, které jsou ve správě Norska, je totiž možné těžit nerosty. Odedávna se tam dobývá například uhlí. Projekt financuje ministerstvo školství.