O etice v moderním zemědělství

Aktuální zprávy a zajímavosti z Bruselu je dobré znát. O to se stará stálý zpravodaj Agrární komory ČR Ing. Karel Matoušek. Každý týden přicházejí od něj informace elektronicky na územní pracoviště, aby se novinky touto formou šířily mezi zemědělce.

Bylo až ztrochu paradoxní nebo třeba i příznačné, že v den, kdy se v odborné rovině na půdě evropského zemědělského komisariátu projednávala etika moderního zemědělství, byla v Bruselu velká demonstrace valonských farmářů, dopravců a taxikářů. „Každá z těchto skupin povykovala odděleně v jiné části města, ale dohromady šlo o velmi dobře připravenou demonstraci. Jediným kazem byl fakt, že za farmáře udělali drtivou většinu práce valonští kolegové, z vlámské strany byla spíš morální podpora, přesto od vlády dostali slíbených 16 milionů eur podpory,“ uvádí netradičně atmosféru provázející jednání o etice Karel Matoušek.

Co je vlastně udržitelný rozvoj

Na samotné schůzi vystoupil president EGE (European Group on Ethics), Goran Herméren, který s poradcem této skupiny Graca Carvalhem se snažili o charakteristiku tolik dnes skloňovaných slov: udržitelný rozvoj venkova.

Ukazuje se totiž , že žádná jednotná definice udržitelnosti neexistuje nebo v ní zatím není shoda. Udržitelnost provázejí ruku v ruce konflikty zájmů. Jinak tento pojem chápou producenti zemědělských komodit nebo potravináři či krmiváři, jinak lidé z oblasti výroby obalového materiálu, dopravy, ale i energetici. Každá z těchto skupin má zcela jiný názor na vyuapižití půdy a vztah k ní.

„Jak hledat mezi nimi potřebnou rovnováhu nebo jak se dnes tak často říká koncensus,“ ptá se Karel Matoušek. Rozdílně se zástupci těchto skupin dívají například i na metody využití techniky, chemie, genetiky, na vývoj informačních technologií.

Na samotnou etiku mají především ale zcela jiný pohled vyvinuté země v porovnání s rozvojovými. Dopady na prostředí (biodiverzita), ale také dopady sociální jsou v těchto protipólech zcela odlišné.

Přibývá lidí, ubývá půdy

Cílem skupiny projednávající etiku moderního zemědělství bylo nastavit určitý legální rámec, ale to se nelíbilo zástupci Greenpeace. A to i navzdory tomu, že argumenty pro stanovení mantinelů byly velmi silné.

Stále se zvyšuje počet obyvatel, přitom rozloha půdy v Evropské unii se snižuje. Ještě v roce 1950 byla plocha půdy na osobu v Evropě 0,52 hektaru, o padesát let později to byla půlka neboli jen 0,25 hektaru. Za dalších padesát let to bude už jen 0,16 hektaru a pokud se potvrdí předpovědi vývoje populace, mělo by v roce 2050 být na této planetě 9,2 miliardy lidí.

Během jednání se probírala i výše nákladů na produkci. U pšenice představuje energie a náklady na techniku 60 %, práce si vyžádá 15 %, hnojiva 10 %, ochranné prostředky okolo 10 % a 5 % jde na osivo. Z výzkumů vyšlo také najevo, že díky ochranným prostředkům se ztráty snížily o 40 %, někde až o 50 %.

„Jaké metody použít a jak dál zvyšovat produkci,“ kladli si přítomní podle Matouška další otázky. Tu je možné v řadě případů ještě zdvojnásobit. A tak se na pořad jednání dostaly pojmy, jako jsou integrované zemědělství, nové technologie, ochrana, lepší krmiva, využití genetických manipulací. „Právě při těchto slovech ale zástupce Greenpeace nezvládl své emoce a napadl řečníky. Vedoucí schůze, Maurizio Salvi mu řekl, že tato schůze má být dialogem a že je nutné bez předpojatosti vyslechnout všechny. Motivující a etické k tomu může být pohled na 800 milionů hladových lidí. To všichni uvítali, zástupce Greenpeace schůzi opustil,“ uvedl Matoušek.

„Zajímavý byl příspěvek paní Rajeswari S. Raina z Indie. Je vedoucím členem výzkumného ústavu v Delhi a jak se k celé otázce staví IAASTD (International assessment of agricultural knowledge, science and technology for development - mezinárodní vyhodnocení znalostí o zemědělství, vědě, a technologie pro rozvoj), kterou tam zastupuje.

Záběr jejího příspěvku byl značný, začala od politických dopadů a vývoje (otroci, války,) a končila mezinárodním vyhodnocením podmínek. Dnešní mezinárodní dopady jsou téměř vždy širší než národní, systémy jsou propojené. Poukázala na to, že problém pro rozvojové země je třeba vidět i z pohledu technologického pokroku či zvyšování životní úrovně - vždy je vyloučena skupina lidí. Rozdíly mezi těmi, co mají a těmi, co nemají se zvětšil. Přimlouvá se za využití všech dostupných technologií, ale vidí problém, že v rozvojových zemích se ani tak nehledí na vlastní soběstačnost (při využití GMO) ale spíš jsou tlačeny tak, aby používaly technologie, umožňující případný export,“ popisuje Matoušek.

Po skončení vystoupení Rajeswari S. Raina si vzal slovo finský vědec a ostře kritizoval odpůrce nových vědeckých poznatků a odmítání řešení kvůli politické neshodě. Vědci nemají prakticky nikde poslední slovo. Uvedl případ GM bavlníku (??), kde jsou semena jedlá a to by pomohlo k řešení problémů potravy u stamilionů lidí, ale nic se za posledních pět let v tomto směru neudělalo, podobně u třtiny se nepřešlo k vyššímu obsahu celulózy kvůli druhé generaci biopaliv.

O geneticky modifikovaných organismech a nových technologiích hovořilo více přednášejících, i když s různými odstíny. Profesor Gruissem z EPSO (European plant science organisation - věda rostlin) ve Švýcarsku, jehož je prezidentem, se ptal, jak je etické nechávat hladovět 800 milionů lidí každý den a přes 180 milionů dětí ve stáří do pěti let. Produkce, která má být udržitelná, nesmí vycházet jen z potravinové pomoci, ale využít všech dostupných prostředků technologií k jejímu zajištění. „Můžeme zajistit snížení hladu o polovinu do roku 2020,“ zaznělo z úst diskutujících.“ To by se ročně muselo odboural 22 milionů hladovějících, ale od rokui 1990 to bylo jen šest milionů ročně. A tak nad přítomnými visela stále znějící otázka, jak až je etické pro Evropany likvidovat nové technologie a protestovat proti nim, když by mohly zmenšit hlad. Je to perverzní vývoj, říkali mnozí s narážkou na odmítavý postoj Evropské unie ke GMO.

Závěr jednání lze podle Matouška shrnout do šesti bodů.

Z etických důvodů musí Evropa zajistit:

zabezpečení potravinami,

zlepšit bezpečnost, kvalitu a výživu,

zlepšit zdraví,

zajistit ekonomický růst,

udržitelné zdroje,

další zemědělský výzkum.

„Kromě výstupu zástupce Greenpeace, měla schůze velmi praktický průběh a výsledky budou zveřejněny na http://ec.europa.eu/european_group_ethics/index_en.htm,“ uzavřel Karel Matoušek.