Modifikovaná kukuřice vyjde levněji, jásají farmáři

Nejen zhruba o pětinu vyšší hektarové výnosy, ale také podstatné snížení nákladů na produkci. Takové je v praxi pěstování geneticky modifikované (GMO) kukuřice.

Ta se přitom letos pěstuje v ČR na ploše pět tisíc hektarů, přičemž plochy oseté GMO kukuřicí u nás každoročně několikanásobně rostou.

"V produkci GMO kukuřice vidím cestu, jak zlevnit a zároveň zkvalitnit naši produkci," uvádí hlavní agronom ZD Mořina Štěpán Čížek. Družstvo podle jeho údajů letos pěstuje tuto plodinu na ploše 500 hektarů a je největším producentem modifikované kukuřice v Čechách.

K rozhodnutí pěstovat GMO kukuřici podnítily přitom družstvo podle jeho slov stále vyšší tlaky na efektivitu produkce mléka. V Česku je totiž povoleno pěstování modifikované kukuřice pouze ke krmným účelům, například pro skot. Kukuřice tvoří podstatnou část krmných směsí.

Plodinu ale napadá zavíječ kukuřičný, kterého lze zlikvidovat chemickými postřiky. V případě GMO kukuřice to ale není nutné, neboť rostlina je proti tomuto škůdci díky vloženému genu odolná.

Podle Čížka přitom vychází náklady na postřik jednoho hektaru nemodifikované kukuřice na 1000 korun na hektar, dalších zhruba 500 korun tvoří náklady na pohonné hmoty spotřebované při postřiku nebo mzdu pracovníků. Při produkci GMO kukuřice tak lze ušetřit zhruba 1500 korun na hektar a navíc snížit zatížení životního prostředí chemickými látkami.

"V porovnání s konvenční kukuřicí dosahujeme také u modifikované kukuřice o 15 až 20 procent vyšších hektarových výnosů," uvádí Čížek. Sklizenou GMO kukuřici navíc nenapadají houbové choroby. "Tím získáváme kvalitnější krmivo pro dobytek," zdůrazňuje Čížek. To následně vede k vyšší užitkovosti v produkci mléka a prakticky vyloučení rizika pozůstatků mykotoxinů v mléčné surovině.

Poznatky ZD Mořina tak v praxi potvrzují všechna rozhodující pozitiva, která provázejí pěstování GMO plodin ve světě. Právě proto mají modifikované plodiny podle odborníků v zemědělství velkou perspektivu.

Například podle americké agentury ISAAA, která sleduje produkci modifikovaných plodin po celém světě, se loni plocha osetá těmito plodinami zvýšila o 12 procent na 114 milionů hektarů. Produkce GMO se během příštích osmi let podle této agentury ve světě zdvojnásobí a bude pokrývat 20 procent světové zemědělské půdy.

Proti GMO plodinám ale vystupují zejména ekologické organizace v čele s agenturou Greenpeace. Ta tvrdí, že biotechnologie představují rizika při produkci potravin i pro životní prostředí. Nic z toho ale dosavadní vědecké analýzy neprokázaly.

Naopak, v současnosti šlechtěné a mimo EU produkované modifikované plodiny mohou obsahovat právě díky biotechnologiím výrazně vyšší podíl pro tělo prospěšných látek, například vitamínů. Také na životní prostředí má produkce GMO komodit pozitivní dopad.

Vzhledem k nižší spotřebě chemických látek je druhová pestrost v porostech modifikovaných plodin vyšší.

"To je i naše zkušenost," potvrzuje Čížek s podotýká, že laická veřejnost by měla výsledky zkoumání vědců vzít jako fakt a nepodléhat manipulačním praktikám odpůrců GMO.