Národní dožínky oslavily letošní dobrou úrodu

Letošní úroda je dobrá. Na tradičních Národních dožínkách v rámci agrosalonu Země živitelka ji oslavil prezident republiky Václav Klaus a ministr zemědělství Petr Gandalovič, kterým dožínkové věnce klasů předal prezident Agrární komory Jan Veleba.

Prezident republiky ocenil práci šéfa resortu zemědělství a do nadcházejícího předsednictví mu popřál, aby „Společnou zemědělskou politiku posunul tím správným směrem.“ Ocenil samozřejmě především práci zemědělců a popřál Zemi živitelce do budoucna hodně úspěšných let.

Ministr Gandalovič ve svém projevu zmínil i významné datum našich novodobých dějin, resp. násilnou kolektivizaci a trestuhodné rozvracení sociálních i majetkových vazeb na venkově, která následovala po invazi vojsk Varšavské smlouvy: „Kolektivizace šedesátých let byla plná zločinů, naplnila významem slova Jáchymov nebo kulak, rozdělila rodiny, donutila spoustu lidí opustit domov a vytrhla sedlákům z rukou půdu, která se dědila po generace. Po roce 68 ale začala druhá fáze, která dokonala znetvoření našeho venkovského prostoru: obří statky, likvidace posledních drobných zemědělců, nařízené slučování družstev do větších celků.“ Teprve po roce 1989 se začaly postupně napravovat křivdy nashromážděné za 40 let.

Ve stejné době, které u nás říkáme normalizace, se v tehdejším evropském společenství vyvíjela za naprosto odlišných podmínek Společná zemědělská politika. I ta za dobu své existence zaznamenala celou řadu dramatických zvratů. Nejdříve to byla snaha zajistit dostupné potraviny, která však vyústila v nadprodukci s dotovanými vývozy, vedoucí mj. k likvidaci zemědělství ve třetím světě. Dějiny SZP jsou dějinami vysokých podpor na jedné straně a masivních regulací na straně druhé. „Proto například prosazujeme snižování výdajů na Společnou zemědělskou politiku, naším cílem je také její maximální očištění od různých druhů výrobních kvót. Chceme, aby po roce 2013 přímé platby, pokud není politická vůle na jejich postupné odbourávání, byly administrativně jednoduché a především měly stejný výpočtový základ pro všechny země EU,“ uvedl Gandalovič.

Letošní úroda slibuje nadprůměrné výnosy, které podle šéfa Agrární komory přesáhnou hranici pěti tun na hektar. Výnosy dosáhnou asi 5,23 t/ha, loni to bylo 4,53. Sklizeno už je 95 % obilí, zůstává jen v nejvyšších polohách. Nejvyšší výnosy jsou podle očekávání u ozimé pšenice. Z čeho naopak zemědělci nemohou být šťastni, jsou nízké výkupní ceny, o kterých ale prezident Veleba vyjádřil přesvědčení, že jsou jen dočasné.