Zemědělskou půdu v kraji kupují cizinci

Zemědělské podniky i vinaři v kraji přicházejí o půdu. Nejsou to zatím tak závratné výměry, aby je to položilo, ale hrozí, že bude hůř.

Ve Sněmovně leží dva zákony, které v konečném důsledku umožní, aby se k půdě dostali i cizinci, kteří za půdu jsou schopni zaplatit více než tuzemští pěstitelé. Ti ji zatím mají v pronájmu, většinou od drobných vlastníků, a na její nákup nemají dost peněz.

Cizinci už nyní půdu v kraji nakupují, hlavně na Břeclavsku a Znojemsku. Od soukromých vlastníků přímo. Ovšem státem vlastněnou půdu kupují nelegálně, protože to zákon zatím nedovoluje. „Dostávají se k ní přes bílé koně - českého společníka zahraniční firmy, který v ní má minoritní podíl,“ uvedl šéf představenstva břeclavské agrární komory Ladislav Sečkář. „Určitá hrozba to je,“ míní Sečkář. Fakt, že o půdu již nyní pěstitelé přicházejí, potvrzují i některé zemědělské podniky.

„Už jsme řešili několik případů, kdy pozemek majitel prodal, přičemž nový vlastník nerespektuje, že ho máme v dlouhodobém pronájmu,“ uvedl ředitel ZERY Ratíškovice Vladimír Šťastný. „Není to zatím ve velkém, ale děje se to,“ potvrdil ředitel zemědělské společnosti v Těmicích Jaroslav Náplava. „A bez půdy zemědělci podnikat nemohou,“ dodal.

Půdu v kraji kupují cizinci

Šéf břeclavské agrární komory: Skupování půdy způsobí pěstitelům v budoucnu velké problémy

Při projednávání této novely v zemědělském výboru prošel pozměňovací návrh, podle kterého přestane platit předkupní právo státu. „Zatím to funguje tak, že když si někdo koupí od státu půdu a chce ji prodat, musí ji nejprve nabídnout Pozemkovému fondu za cenu, za jakou si ji koupil. Byla to určitá pojistka, aby se nedostala do rukou spekulantům,“ uvedl místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Václav Perník.

Pokud však novela s tímto pozměňovacím návrhem projde, patnáct let po zaplacení pozemku už stát mít předkupní právo nebude. „V praxi to může skutečně znamenat, že tuto půdu pak bude moci její vlastník komukoliv nabídnout,“ uvedl předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež.

Státní pozemky si lidé mohou nakupovat od roku 1999, a protože by se zrušení předkupního práva vztahovalo i na ně, některé z nich by se mohly začít převádět, a to i na zahraniční společnosti, již za šest let.

„Přiznám se, že jsem pro tento pozměňovací návrh nehlasoval,“ uvedl Papež a připomněl, že státy Unie si zemědělskou půdu chrání. „Na druhé straně rozumím tomu, že když si někdo koupí majetek, tak je logické, že by s ním mělmoci nakládat, jak chce,“ dodal.

Jižní Morava patří ke krajům, kde je o půdu velký zájem, stát jí nejvíce prodává na Znojemsku, Hodonínsku a Břeclavsku. „Od roku 1999 se tady prodalo 38 tisíc pozemků za 3,3 miliardy korun,“ uvedl mluvčí Pozemkového fondu Michal Bureš.

Mladí k polím vztah nemají Na Znojemsku přešlo do soukromého vlastnictví 16 700 hektarů za 1,6 miliardy korun. Na Břeclavsku a Hodonínsku 11 260 hektarů za 1,2 miliardy korun a na Vyškovsku, Blanensku a v okrese Brno-venkov 5 200 hektarů za 472 milionů korun. „Vyšší prodej v příhraničních oblastech kraje však nemusí být způsobený jen větším zájmem o zdejší pozemky. Je ovlivněný i tím, že je tady více zkonfiskované půdy. Tedy i více půdy na prodej,“ upozornil Michal Bureš.

Skupování půdy, na které zemědělci hospodaří, může podle šéfa břeclavské agrární komory Ladislava Sečkáře místním pěstitelům v budoucnu způsobit velké problémy. „Mohou přicházet o stále více polí,“ říká.

Lidé půdu vminulosti neradi prodávali, ovšem to už dnes také neplatí. „Mladí už k ní vztah nemají,“ podotkl Ladislav Sečkář. Podle něj chtějí cizinci na české půdě podnikat proto, že je zde mnohem levnější pracovní síla než například v sousedním Rakousku. Ostatně k sousedům si jezdí na farmy vydělávat obyvatelé z jižní části kraje už nyní. „Na brigády tam jezdím v sezonu už tři roky, vydělám si tam třikrát tolik než tady,“ tvrdímladý muž z Velkých Bílovic, který si nepřál zveřejnit své jméno.

O prodeji půdy se v Česku diskutuje mnoho let. „Je to citlivá otázka,“ řekl poslanec Jiří Papež a dodal, že dva a půl roku je už ve Sněmovně i takzvaný devizový zákon, který cizincům umožní kupovat půdu přímo. Zatím totiž pro ně platí některá omezení, například musí mít v Česku nejméně tři roky trvalé bydliště. „Jeho projednávání se odložilo, ale Sněmovna se k němu vrátí. Česko se při vstupu do Unie zavázalo, že prodej půdy obyvatelům Unie umožní od roku 2011,“ dodal Papež.