Myslivci zachraňují ohrožené koroptve

Kdo projížděl krajinou kolem obce Malá Hraštice a v okolí, asi byl příjemně překvapen při spatření zdejší kulturní krajiny, kterou zdobí nebo nyní už spíše zdobily pestré porosty. Místní myslivci se totiž několik let věnují návratu koroptve polní do přírody, a to úspěšně.

Základem pro to, aby mohly koroptve a další druhy zvířat v přírodě přežít, je šetrné zacházení s krajinou. To nejsou nedozírné lány obilí, řepky nebo obrovské travní porosty, ale mozaikovitá krajina složená nejenom z polí, luk, ale i remízků a takzvaných biopásů.

Myslivecká políčka a biopásy mají svůj smysl. V těchto plochách se pěstují jarní obiloviny, proso, pohanka a slunečnice. Když se pak člověk podívá na posečený lán obilí a vedle na biopás, kde se porosty nesečou, pochopí jejich smysl. Slouží nejenom jako zdroj potravy, ale i jako úkryt.

Značkování

V srpnu vypustili myslivci z mysliveckého sdružení Hubert Malá Hraštice, za přítomnosti zástupce Krajského úřadu Středočeského kraje do přírody 80 koroptví. Všichni jedinci tohoto ohroženého druhu byli označeni trvalými značkami. Koroptve byly vypuštěny do míst výskytu divoké populace a do míst, která jsou pro koroptve vhodná, tedy v katastrech obcí Starý Knín, Mokrovraty, Malá a Velká Hraštice.

Vypuštění bylo realizováno na pozemcích, na kterých myslivci sami zemědělsky hospodaří. Uprostřed těchto ploch je oseta jetelotravní směs s padesátiprocentním zastoupením vojtěšky. Po krajích jsou osety biopásy. "Pod pojmem biopás je myšlena takzvaná kulturní mez široká šest až 12 metrů, osetá směsí jarních obilovin, pohanky, prosa, krmné kapusty a lupiny bílé,“ řekl Deníku myslivecký hospodář sdružení Petr Chlumecký. K těmto základním plodinám určeným pro osetí biopásu, přidali myslivci ještě slunečnici. Biopás zůstává na půdě po celý rok – od jarního výsevu až do zaorání následující jaro.

Oseté plodiny využije nejenom zvěř, ale i hmyz a zpěvné ptactvo. Na pěstované plodiny nejsou aplikovány žádné chemické přípravky ani umělá hnojiva. Pěstované plodiny nejenom zpestří krajinu, ale trvalé osetí má protierozní význam. „Neoddiskutovatelný význam má biopás po žních, kdy během několika málo dní jsou pole sklizena a podmítnuta. Zvěř právě v tuto dobu strádá nedostatkem krytu a potravy. Hlavní význam má během zimních měsíců, kdy dozrálé plodiny poskytují zvěři a zpěvnému ptactvu potravu. V jarních měsících je pak plocha biopásu zaorána a oseta znovu,“ dodal Chlumecký.

Nejvíce koroptví, celkem 40, vypustili nimrodi v katastru Starý Knín do míst, kde je sdružení vlastníkem 6,1 hektaru pozemků a další pozemky má pronajaté od jiných vlastníků. „K vypouštění jsme využili oplocený pozemek, který jsme na jaře zalesnili. Na zalesněný pozemek navazuje pozemek o výměře 2,3 hektaru, na němž je po obvodu oset biopás a uprostřed jetelotravní políčko s vojtěškou a ovsem. Další takto oseté pozemky se nacházejí v okolí,“ přiblížil Petr Chlumecký práci na záchraně v minulosti nejběžnější drobné lovné zvěře, které nyní hrozí vyhynutí.