Biotechnologie a zdroje potravin

Seminář Biotechnologie a jejich role při zajištění potravinových a průmyslových zdrojů měl v předminulý pátek v pražském hotelu Mariott velmi silné obsazení.

Mezi odborníky z federálního ministerstva zemědělství a zahraničí USA, zástupců Iowské zemědělské univerzity, českých akademiků a zástupců ministerstva zemědělství byli především i samotní farmáři ze Spojených států, JAR, České republiky a Slovenské republiky, kteří rokovali na téma: Geneticky modifikované organismy v roli pomocníka při snižování potravinové krize v rozvojových zemích, ale i prostředníka při zvyšování výnosů na půdě, jejíž rozměr se stále snižuje.

Úvodní slovo měl prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Veleba, který jako viceprezident COPA se na toto téma vyjadřuje i při pravidelných jednáních v Bruselu a není žádným tajemstvím, že je to právě AK ČR, která význam geneticky modifikovaných organismů (GMO) při řešení nastíněných problémů chápe a zavádění GM plodin do produkce podporuje.

Do jakých souvislostí dával Jan Veleba produkci geneticky modifikovaných plodin, to je již patrné z jeho vystoupení, které přetiskujeme:

Počet obyvatel na Zemi roste

„Podle Organizace spojených národů má planeta Země téměř 6,8 miliard obyvatel. Každý rok přibývá přibližně dalších 1,1 %, což je 80 milionů lidí. V roce 2050 se očekává devět miliard lidí. Obecně dochází působením člověka ke zvyšování zátěže životního prostředí, neúměrně roste čerpání přírodních zdrojů, klesá množství a dostupnost pitné vody, mění se spotřebitelské zvyklosti a spotřeba potravin.

V době relativního světového blahobytu však jedna miliarda lidí trpí nedostatkem potravin a změnit tento negativní trend se nedaří zlomit ani opakovanými programy pomoci.

Orná půda ubývá

Orná půda zabírá přibližně tři procenta povrchu Země. V současné době jí je k dispozici přibližně 8,5 miliardy hektarů. Alarmující je, že z tohoto množství se každých osm vteřin jeden hektar ztrácí. V České republice jsou nevratné roční ztráty zemědělské půdy zhruba 4500 hektarů, to je 14,5 ha denně. Plocha neustále ubývá vlivem urbanizace a industrializace. Klesá zároveň kvalita půdy, její úživnost, obsah edafonu, humusu, přirozených látek. Roste zátěž a plochy přirozených biotopů, jako jsou tropické pralesy. Přibývá ploch zasažených klimatickými jevy, jako jsou vysušení, zasolení, větrná i vodní eroze. Mění se mikroklima, vodní režim, ekosystém.

Potřeba energií stoupá, zdroje se tenčí

Neodvratně ubývají přírodní energetické zdroje. Některé prameny již hovoří o bodu zlomu těžby ropy, jiné jej připouští v blízké budoucnosti. Svět však nejde cestou úspor, energetická potřeba a spotřeba se stále zvyšuje. Výzkum a zájem o substituční energetické technologie se rozvíjí postupně, stejně tak postupně roste nepotravinářské využití zemědělské produkce, avšak k jejich využití do každodenní praxe v celosvětovém měřítku je ještě daleko.

Zajištění potravy a energetických substituentů ze strany zemědělství je možné. Podmínkou však je rozvoj technologií a intenzifikace zemědělství v příhodných oblastech za dodržování zásad obnovitelného a udržitelného hospodaření. Konvenční zemědělství i při dosud naplno nevyužívaného potenciálu některých zemí (Ukrajina, Rusko) – není schopno v uvedeném rozsahu tuto službu zajistit.

Komora podporuje GM plodiny

Z výše uvedených důvodů je ze strany AK ČR jednoznačná podpora zavádění GM plodin do zemědělské prvovýroby, jde o celosvětový zájem a trend mimo hranice EU to potvrzuje. Nabízejí se tu totiž možnosti, jak posunout výrobní potenciál s využitím nižšího objemu vstupů. Jsou to zejména nově vyšlechtěné odrůdy s vloženými geny na odolnost proti škůdcům, s nižší potřebou vody a takovým kořenovým systémem, který to umožňuje. Pro příští rok má například společnost Monsanto připravenou odrůdu kukuřice s vloženými osmi geny, kterou budou osety první dva miliony hektarů. Do roku 2030 mají za cíl zvýšit výnosy kukuřice až na dvojnásobek. To je zejména pro rozvojové země nesmírná pomoc v jejich nedostatku potravin, který se zatím nedařilo snižovat. Tyto nové hybridy navíc umožňují ze stávajícího rozměru orné půdy na světě získat mnohem víc zrna, a tím podporují ohromný růst produktivity.

Postoj ke GMO v unii se liší

Výrazně rozdílný přístup jednotlivých států, od liberálního Španělska, České republiky, Slovenska po striktně až hystericky zamítavý přístup zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Rakousko. To dává tušit, že jednání i na půdě COPA neprobíhají klidně a ve shodě na dané téma..

Dlouhodobá nemožnost věcné, politické a odborné diskuse panuje i na jednáních a radách ministrů zemědělství EU. Dochází tak k nerespektování závěrů a doporučení EFSA (Evropská agentura pro bezpečnost potravin). V praxi to znamená protichůdné principy v povolení a využívání GM plodin a produkce. Příkladem jsou nedávné restrikce vlastní výroby, ale na druhou stranu dovozy masa ze skotu a kuřat původem z jižní Ameriky, prokazatelně krmených GM produkty.

Nulovou toleranci lze tak označit za nesmyslnou stejně jako přísnou ochranou proti GMO plodinám. Nedávná blokace lodí s příměsí GM sóji v podobě prachu a zanedbatelného množství zrn GM příměsí, která zůstala z předchozí zásilky v konvenční sóji, byla až hysterická. To vše jen zdražuje a komplikuje vlastní výrobu, která je na dovozu proteinových krmiv závislá.

Evropská unie stojí před závazky postupně liberalizovat svůj trh. Bez biotechnologií toho však není schopná.Je proto nutné komunikovat s veřejností, odborníky, politiky a přesvědčit je o výhodách a přínosech této cesty.“

Vlastní produkce sóji evropským farmářům nestačí

K příspěvku prezidenta AK ČR se potom svými vystoupeními v dílčích částech vyjádřila většina řečníků. Zatímco Jill Euken z Bioekonomického ústavu Státní univerzity Iowa se zaměřila na ubývání orné půdy z důvodu zástavby průmyslovými centry a tedy i na nutnost ze stávajících ploch získávat větší úrody, což biotechnologie umožňují. Jiří Zedník, výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, dával k dobru praktický dopad zákazu dovozu sóji z USA. Evropská unie to dělá z obav z GMO. Jak uvedl, přitom plných šest procent z ceny krmiv představují náklady na kontrolní systém GMO, a to jistě není málo.Přitom vlastní produkce sójových šrotů při výkrmu prasat je v celé EU podle Zedníka na úrovni 33 procent a v ČR jen na 6,29 procenta. Zákaz dovozu americké sóji a šrotů bude proto zejména pro ČR a její farmáře více než bolestný.

Eugenie Línková