Napadené dřevo prodají za miliony

Rekordních 200 tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem vytěžili letos v šumavském národním parku. Je to největší množství za posledních 20 let a jednou tolik co loni.Podle ochránců přírody se to třetí rok po ničivém orkánu Kyrill ale dalo očekávat.Orkán tehdy polámal na Šumavě přes 800 tisíc kubíků porostu. Park už tehdy plánoval, že většinu vytěží. V lesích nechal ležet jen 140 tisíc kubíků dřeva, které mělo sloužit jako návnada pro kůrovce.Dřevo z polomů prodá správa parku na pilu. Utrží za ně desítky milionů korun. Ty ale musí investovat zpět do ochrany přírody. Například do nákupu nových feromonových lapačů na kůrovce.

„Příjmy z prodeje samozřejmě patří parku, ale nemůže si je ponechat. Jedná se o příspěvkovou organizaci státu, která nemůže vytvářet zisk,” řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Zisk navíc nebude tak vysoký jako loni. Výkupní ceny dřeva se díky jeho nadbytku totiž snížily. Tehdy platily pily za kubík smrku i přes 1 000 korun. Nyní se jeho hodnota pohybuje mezi 600 až 800 korunami.

„Od ledna se jeho cena propadla až o třetinu. Dřeva je nadbytek, protože se snižuje i poptávka po něm,” potvrdil majitel dvou pil na Strakonicku Jan Gasner.

Zveřejněné množství těžby dřeva napadeného kůrovcem opět zvedlo ze židlí ty, kteří nezasahování proti lýkožroutům v parku odmítají. Například jihočeský senátor Tomáš Jirsa říká, že proti kůrovci se musí co nejrychleji zakročit. Například loupáním kůry na stromech, do které se brouk zavrtává. Holé kmeny by pak mohly zůstat v lesích ležet.

„Tímto způsobem se ještě nechá zachránit třeba Smrčina. Všichni jsme nicméně roky upozorňovali, že nezasahování může takto dopadnout. Obrovská těžba je tak daní za to, že chce mít někdo v určitých lokalitách Šumavy divočinu. Nás, bohužel, nechtěl nikdo slyšet a jen jsme byli nazýváni dřevožrouty či lobbisty těžařských společností,” zdůraznil Jirsa. Politici už poslali i dopis vedení sousedního Bavorského parku. Chtějí vědět, jak Němci s kůrovcem bojují a co by českým ochranářům doporučili. Podle Radomíra Mrkvy z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, experta z pracovní skupiny jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, která se problematikou šumavského národního parku v současné době zabývá, je potřeba šíření kůrovce zcela zastavit.

„Šumava má namále, je třeba změna managementu v lesích,” domnívá se Mrkva.

Experti proto pravděpodobně pro příští rok navrhnou změnu péče o některé části lesů v národním parku. I nadále ale počítají s tím, že zhruba na pětině rozlohy Šumavy zůstane bezzásahové území. Jak vysoká bude v příštím roce těžba dřeva zasaženého kůrovcem, si nyní nikdo netroufá odhadnout. Třetí rok po orkánu, tedy ten letošní, bývá ale podle zkušeností lesníků vždy nejhorší. Záležet bude především na tom, jaké bude počasí na podzim a na jaře příštího roku. Pro rozmnožování lýkožrouta je nejideálnější střídání teplého a vlhkého klimatu.

400 těžařů pokračuje v práci I když letos na Šumavě vytěžili rekordní množství dřeva, práce tu neustávají. Do konce roku ho má z lesa zmizet ještě dalších několik desítek tisíc kubíků.

„V lesích zůstává na 400 těžařů. Dřevo budou odstraňovat až do zimy. Chceme tak dosáhnout toho, aby na jaře z napadených stromů vylétlo lýkožroutů smrkových co nejméně. Další dřeviny postižené broukem ještě stále značkujeme,” uvedl ředitel národního parku František Krejčí.

* Vytěžené dřevo

napadené kůrovcem

Rok 2000 55.774 m3

Rok 2001 31.467 m3

Rok 2002 10.896 m3

Rok 2003 13.276 m3

Rok 2004 35.166 m3

Rok 2005 38.343 m3

Rok 2006 26.673 m3

Rok 2007 14.790 m3

Rok 2008 119.603 m3

Do 18.09. 2009 197.850 m3