Přírodu znečišťují velké továrny, ale i čističky

Veřejná kontrola vypouštění nebezpečných látek nutí firmy k jejich postupnému snižování.

Lidé v Česku si už popáté mohou přečíst, které firmy a provozy jim nejvíc ničí zdraví. Česká informační agentura životního prostředí CENIA totiž poslední zářijový den aktualizovala Integrovaný registr znečišťování, ve kterém jsou podrobné údaje o společnostech nevíce škodících životnímu prostředí.

Na základě dat, která do registru hlásí samy jednotlivé provozy, sestavují ekologové z Arniky žebříček největších znečišťovatelů v kategoriích podle látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.

„Po pěti letech fungování registru můžeme říct, že zveřejňování žebříčku vede firmy k tomu, aby samy emise nebezpečných látek snižovaly. Některé neduhy, jako třeba vysoké prahové hodnoty některých látek či chybějící data, stále přetrvávají,“ podotkl Milan Havel z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika, který žebříček vyhodnocuje od samého začátku.

Nejvíce znečišťuje moravská Deza

Nejvíce rakovinotvorných látek vypustil v minulém roce zpracovatel surového benzolu a surového dehtu firma Deza z Valašského Meziříčí. Celkem z jejího provozu uniklo více než 73 tun nebezpečných látek.

„V celkovém objemu zvýšila množství emisí o pět tun naftalenu a 1,5 tuny benzenu. Na prvním místě tak vystřídala firmu Rockwool. Tento výrobce izolačních materiálů z řebříčku úplně vypadl, protože změnou technologie snížil vypouštěný formaldehyd až o 13 tun,“ komentovala výsledky Kateřina Hryzáková z Arniky, která žebříček s údajů registru sestavovala. Vyjádření zástupců společnosti se redakci do uzávěrky nepodařilo získat.

Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je podle zveřejněných údajů elektrárna Prunéřov provozovaná energetickým gigantem ČEZ. Do vzduchu loni vypustila před devět milionů tun skleníkových plynů, tedy o dva a půl milionu tun více než druhý ostravský ArcelorMittal.

„Je to způsobeno tím, že žebříček sčítá emise dvou elektráren v lokalitě – Prunéřova I a Prunéřova II. Už delší dobu pracujeme na postupném snižování všech emisí, k poklesu došlo i loni. Elektrárnu Prunéřov II čeká komplexní obnova, na jejímž konci zůstanou v provozu tři ze současných pěti bloků. Poté bude následovat celkový útlum elektrárny Prunéřov I se čtyřmi bloky,“ reagovala mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková a dodala, že změny budou znamenat až třetinový pokles emisí v obou provozech.

Nejhorší voda v Ostravě

Rybám a vodním živočichům se nejhůře žije v Ostravě, tamější čistírna odpadních vod provozovaná Ostravskými vodárnami a kanalizacemi vypustila do vody takřka třináct tun látek nebezpečných pro vodní organizmy. To je skoro dvojnásobné množství než druhá lovosická Lovochemie.

„Čistírny odpadních vod vůbec začínají být problém. Jejich počet stále narůstá. Zároveň nejsou schopné některé látky z odpadních vod zcela odstranit, a tak se řada těžkých kovů či organických látek dostává zpět do povrchových vod. Jde snapříklad o rtuť, kadmium, ftaláty či polychlorované bifenyly,“ upozornila Hryzáková.

Za pět let fungování takzvaného integrovaného registru znečišťování narostl počet zveřejněných provozoven z původních 900 na loňských 1300. Pravidelně narůstá také návštěvnost stránek www.irz.cz, kde se zájemci seznámí s podrobnými statistikami.