Reforma trhu s cukrem

Krátce:

Cukerný režim EU fungoval ve skoro nezměněné podobě od roku 1968. Členské státy došly k závěru, že reforma je nezbytná. Evropská komise navrhuje reformu, která snižuje výkupní ceny cukru a cukrové řepy a zrušení intervenčního systému a snížení národních kvót.

Nejnovější vývoj a další kroky:

červenec 2004 – schválení návrhu reformy trhu s cukrem Evropskou komisí

červen 2005 – Komise schválila podobu reformy trhu s cukrem

listopad 2005 – předpokládá se přijetí reformy

prosinec 2005 – zasedání WTO v Hong Kongu

nynější režim cukru končí v červnu 2006

Témata:

Změny posílí konkurenceschopnost a tržní orientaci v odvětví cukru v Evropské unii, zajistí v budoucnosti dlouhodobou životaschopnost odvětví a posílí vyjednávací pozici EU ve stávajícím kole jednání Světové obchodní organizace. Dále zmodernizují stávající systém, který se za přibližně 40 let z velké části nezměnil. Nový systém bude i nadále nabízet rozvojovým zemím preferenční přístup na evropský trh s cukrem za atraktivní cenu, která výrazně převyšuje úroveň na světových trzích. Komise rovněž přijala program pomoci, který budou využívat státy africké, karibské a tichomořské oblasti (státy AKT), jež jsou tradičními vývozci cukru do EU. Návrhy reformy vypracované Komisí zahrnují dvoustupňové snížení o 39% u ceny bílého cukru; vyrovnávací platbu pro zemědělce ve výši 60% snížení ceny prostřednictvím oddělené platby – která by byla vázána na dodržování norem z oblasti životního prostředí a obhospodařování půdy a byla zařazena do jednotné platby pro zemědělský podnik; dobrovolný restrukturalizační režim na dobu čtyř let, jenž by napomohl odchodu méně konkurenceschopných výrobců z odvětví i zrušení intervence. Plán pomoci státům AKT vyčleňuje na rok 2006 částku 40 milionů eur a připravuje půdu pro další pomoc. Komise doufá, že bude na zasedání Rady pro zemědělství v listopadu dosaženo politické dohody.

Odůvodnění reformy:

Po reformách Společné zemědělské politiky z let 2003 a 2004 nastal čas uvést režim v odvětví cukru do souladu s přístupem, který byl přijat pro jiná odvětví. Reforma v odvětví cukru musí řádně zohlednit příjmy zemědělců, zájmy spotřebitelů a situaci ve zpracovatelském průmyslu. Reforma musí posílit konkurenceschopnost cukrovarnického průmyslu, zlepšit jeho zaměření na trh a vytvořit udržitelnou rovnováhu na trhu v souladu s mezinárodními závazky EU. Komise podrobně zkoumala trh v odvětví cukru a požádala o stanovisko co největší okruh zúčastněných osob. Její hodnocení dopadů prokázalo, že zachování současného stavu již není udržitelné. Bez reformy by muselo dojít k výraznému plošnému snížení kvót, což by nejtíživěji zasáhlo výrobce, kteří prokazují nejvyšší konkurenceschopnost, což by vedlo k zániku odvětví cukru.

Evropští výrobci si musí mít z dlouhodobé perspektivy jisti pravidly, kterými se musí řídit. Návrh reformy proto stanovuje hospodářský a právní rámec pro evropské odvětví cukru do let 2014/2015, aniž by předpokládal ustanovení o přezkumu. Komise navrhuje, aby ve dvou stupních došlo k výraznému snížení ceny komodity a aby zároveň po dobu čtyř let existoval restrukturalizační fond disponující značnými finančními prostředky. Restrukturalizační fond má tři hlavní cíle: zaprvé, poskytovat pobídky méně konkurenceschopným výrobcům k odchodu z průmyslového odvětví, zadruhé, uvolňovat finanční prostředky pro zvládání následků uzavření závodu v oblasti sociální politiky a životního prostředí (financování plánů v sociální oblasti nebo programů přesunu zaměstnanců na nová pracovní místa, jakož i opatření vedoucích k tomu, aby byl v dané lokalitě obnoven dobrý ekologický stav) a zatřetí, poskytovat prostředky pro rozvoj nových podniků v nejvíce zasaženým oblastech v souladu se strukturálními fondy a fondy pro rozvoj venkova.

Režim pomoci pro státy AKT:

Prorozvojové státy z africké, karibské a tichomořské oblasti Evropa tradičně představuje trh zásadního významu. Evropa bude i po reformě atraktivním trhem pro některé z uvedených zemí, které si na trh EU zajistily přístup v souladu s protokolem o cukru.

Komise však rovněž navrhuje režim pomoci i pro ty státy z africké, karibské a tichomořské oblasti, které do EU tradičně vyvážejí cukr. Komise uznává, že reforma představuje hlavní úkol, před nímž stojí nejen producenti cukrové řepy a cukru z EU, ale též mnozí dodavatelé ze států AKT. V rámci režimu pomoci navrhuje Komise celou řadu sociálních, hospodářských a environmentálních opatření tak, aby byla schopna reagovat na rozmanitost situací v odvětví v různých zemích.

Podle protokolu o cukru vyváží do EU cukr osmnáct států AKT, které tak mohou být ovlivněny snížením jeho ceny na trhu EU. Svůj závazek pomoci těmto zemím v procesu přizpůsobení začlenila Komise coby základ pro dialog se státy AKT do sdělení z července 2004 a dále rozšířila v akčním plánu z ledna 2005.

Komise navrhuje, aby provádění režimu pomoci bylo zahájeno již v roce 2006, neboť včasné investice v těchto zemích zvýší na nejvyšší možnou míru pravděpodobnost, že se úspěšně přizpůsobí. Vzhledem k tomu, že složitost restrukturalizačních a diversifikačních procesů vyžaduje trvalé úsilí, měla by být pomoc pro rok 2006 včleněna do osmiletého režimu. Na rok 2006 byl vyčleněn prvotní rozpočet ve výši 40 milionů eur. Pro období 2007 – 2013 bude zajištěna další dlouhodobá pomoc.

Vzhledem k rozdílům mezi státy AKT se nabízí široká řada možností podpory tak, aby odpovídala v každé zemi potřebám určeným zúčastněnými osobami a aby byla začleněna do dlouhodobé, souhrnné, udržitelné strategie. Při navrhování jednotlivých typů pomoci se obzvláště přihlíželo k účinnosti provádění.

Podrobné údaje o návrhu reformy EU v odvětví cukru:

snížení ceny o 39% v průběhu dvou let počínaje roky 2006/07 pro zajištění udržitelné rovnováhy na trhu;

vyrovnávací platba pro zemědělce na úrovni 60% snížení ceny. Začlenění pomoci do jednotné platby pro zemědělský podnik a návaznost plateb na dodržování norem z oblasti životního prostředí a obhospodařování půdy;

platnost nového režimu, včetně prodloužení systému kvót pro cukr, až do let 2014/15 (bez ustanovení o přezkumu);

sloučení kvót A a B v jednotnou produkční kvótu (zjednodušení) – kvóta A byla vytvořena pro domácí potřebu, kvóta B pro exportní potenciál, na kvótu C se nevztahovaly dotace EU (nadlimitní kvóta);

zrušení intervenčního systému a nahrazení intervenční ceny cenou referenční;

zavedení systému soukromého skladování coby záchranné sítě pro případ, že se tržní cena propadne pod úroveň referenční ceny;

dobrovolný restrukturalizační režim po dobu čtyř let pro závody vyrábějící cukr v EU a pro výrobce isoglukosy a inulinového sirupu, v jehož rámci se postupně snižuje výše vyplácené částky, která má usnadnit uzavření závodu a vzdání se kvót, jakož i zvládání následků restrukturalizačního procesu v oblasti sociální politiky a životního prostředí;

uvedená platba představuje 730 eur za tunu v prvním roce, jež je snížena na 625 eur ve druhém roce, na 520 eur ve třetím roce a na 420 eur v posledním roce;

doplňková platba pro producenty cukrové řepy, kteří jsou ovlivněni uzavřením závodů v prvním roce, kdy mají dodavatelská práva;

obě tyto platby budou financovány formou postupně se snižující dávky od držitelů kvót po dobu tří let;

na cukrovou řepu by mělo být možné získat i platby za vynětí půdy z produkce, pokud je pěstována jako nepotravinářská plodina, a také podporu pro energetické plodiny ve výši 45 eur na hektar;

pro zachování určité produkce bude ve stávajících zemích produkujících cukr v rámci kvóty C uvolněno dodatečné množství jednoho miliónu tun vůči jednorázové platbě odpovídající částce na restrukturalizační podporu za tunu v prvním roce;

cukr pro chemický a farmaceutický průmysl a na produkci bioethanolu bude vyňat z produkčních kvót;

postupné navyšování kvót isoglukosy pro stávající výrobní podniky o 300.000 tun v průběhu tří let, přičemž každý rok dojde k navýšení o 100.000 tun.

Stanoviska:

„Jedinou alternativou je zásadní reforma,“ uvedla Mariann Fischer-Boelová, členka Komise pro zemědělství a rozvoj venkova. „Jednoduchým řešením by bylo sedět s rukama v klíně. To by však znamenalo pomalý a bolestný zánik odvětví cukru v Evropě. Jsem přesvědčena, že výrobci cukru v EU budou konkurenceschopní i v budoucnu, ale pouze pokud budeme jednat ihned a jednat rozhodně tak, abychom výrobce připravili na nadcházející úkoly. Nabízíme dlouhodobý, stabilní plánovací výhled včetně restrukturalizačního fondu disponujícího značnými finančními prostředky, který usnadní odchod méně konkurenceschopných výrobců z odvětví i zvládání následků restrukturalizačního procesu v sociální oblasti a oblasti životního prostředí. Rovněž si zachováme preference vůči našim tradičním dodavatelům v rozvojovém světě. Pro některé z těchto dodavatelů bude i nadále náš trh atraktivním odbytištěm cukru.“

Člen Komise pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel zdůraznil: „Plně chápeme, že reforma v odvětví cukru v EU představuje závažný úkol pro mnohé z našich partnerů ze států AKT. Navrhovaný režim pomoci jim v rámci místní strategie udržitelného rozvoje napomůže k zajištění hladkého přechodu.“

Pozice ČR:

Podle předpokládaného dopadu reformy na ČR bude u nás utlumena výroba. Cukrovarníci, pěstitelé i Ministerstvo zemědělství principy navrhované reformy vítají. „Smyslem této reformy je dobrovolné odstoupení cukrovarnických společností, zřeknutí se kvót tam, kde cukr a cukrovka nejsou konkurence schopní. A my si myslíme, že konkurence schopní jsme,“ vysvětluje Zdeněk Joudal, předseda Svazu pěstitelů cukrovky.

Českému ministru zemědělství Petru Zgarbovi se návrh jeví přijatelný především proto, že nekrátí českou kvótu a nemusí tak klesat domácí produkce cukru. „Pokud projde reforma postavená na soutěži uvnitř EU, pak vyhlídky vidím příznivě – udržíme soběstačnost a český zemědělec bude moci za rovných podmínek soutěžit s farmáři jinde v EU, řekl.

Podle předsedy Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřicha Reinbergra by měl být návrh pro české pěstitele i producenty cukru přijatelný a měl by umožňovat České republice pěstovat řepu a vyrábět cukr ve stejné výši jako dosud. „My jsme se nejvíc obávali nějakého autoritativního snížení kvót, což bylo v prvním návrhu,“ řekl.

„Snížení cen vítáme. Myslíme si, že naše cukrovary jsou konkurenceschopné a že to ustojí,“ reagoval prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Pokud se nesáhne na výrobní limity jednotlivých zemí, je podle něj návrh s drobnými výhradami přijatelný. I poslanec EP Jan Březina předpokládá, že čeští zemědělci a cukrovarníci v konkurenci obstojí. „Reforma by měla přispět k tomu, že cukrovka se bude pěstovat a zpracovávat tam, kde to bude výhodné, jako u nás. Jen je třeba pohlídat, aby nás neznevýhodnily zbývající deformace, jako je rozdíl v přímých platbách pro farmáře,“ řekl.

WTO:

Návrh reformy cukerného pořádku z pera bývalého komisaře France Fischera chtěla současná komisařka Mariann Fischer-Boelová ještě zpřísnit, aby vyhovovala požadavkům Světové obchodní organizace.

Podle WTO je současný režim EU na podporu vývozu cukru neslučitelný s mezinárodními obchodními pravidly. Zemědělská dohoda WTO z roku 1994 umožňuje EU dotovat vývoz v objemu 1,3 milionu tun. Producenti z EU vyváželi o tři miliony tun více a Brusel tvrdil, že tento nadlimitní vývoz podporu nedostává. Jak argumentovala u WTO brazilská strana, vysoké platby za vývoz v rámci kvóty ale v podstatě subvencují i zbytek exportu (Brazílie je největším světovým exportérem cukru).

Dopady reformy:

Po zavedení reformy budou omezeny dotace produkce cukru v EU, což pomůže nejchudším zemím světa a dá šanci k vytvoření desetitisíců pracovních míst v Mozambiku a Zambii. Podle evropských producentů cukru ale reforma povede ke ztrátě tisíců pracovních míst.