V Zetoru se už zase pracuje pět dní v týdnu

Zaměstnanci brněnského Zetoru si alespoň částečně oddechli. Po osmi měsících jim znovu začal pětidenní pracovní týden. Není ale jisté, na jak dlouho.

Zaměstnanci brněnské firmy Zetor chodili do práce čtyři dny v týdnu. Už od letošního února. Za nucené volno dostávali sedmdesát procent mzdy. Od poloviny října je ale všechno jinak.

„Od druhého týdne v říjnu jsme vrátili na pětidenní pracovní týden. Doufám, že je to na stálo,“ informoval předseda odborového svazu firmy Zetor Alois Kazelle. Dodal, že podle něj se firma vrátila k pětidenní pracovní době, protože platit zaměstnancům volné dny bylo drahé.

Kolik je zakázek, to firma nezveřejňuje

Vedení nejznámější brněnské firma Zetor na začátku února zkrátilo zaměstnancům pracovní týden na čtyři dny. V den nuceného volna dostávali zpočátku osmdesát procent jejich běžné mzdy, po měsíci mzda snížila na sedmdesát procent.

„Naše platy se na této úrovni udržely až do teď,“ řekl pracovník Zetoru, který nechce uvést své jméno. Redakce ho však zná. Dodal, že podle něj není tento obrat k lepšímu trvalý. „Chvíli to vypadalo nadějně. Zetor měl získat nějakou velkou zakázku, jenže z toho sešlo. Proto příliš nevěřím, že nám pětidenní pracovní týden vydrží,“ uvedl zaměstnanec Zetoru.

To, že by zaměstnanci firem v krizi dostávali plat za nucené volno, není běžné. „Vedení většinou zaměstnancům nařídí několik dnů neplaceného volna, jak to udělal v Brně třeba Honeywell. Tím se dá dost ušetřit,“ vysvětlil brněnský ekonom Tomáš Skolek. Dodal, že placené volno je výsledkem tlaku odborů. „Hned jak se trochu zvýší počet zakázek, je u těchto firem návrat k pětidennímu pracovnímu týdnu samozřejmostí,“ dodal Skolek. V případě, že zakázek opět ubude, může se vše vrátit do starých kolejí.

Kvůli nedostatku zakázek se počátkem roku ocitla firma v krizi. Zda se situace opravdu lepší není jisté. Vedení brněnské firmy Zetor se totiž k současné situaci vyjádřilo. Větší množství zakázek tedy nikdo nepotvrdil, ani nevyvrátil.

Někde na krizi vydělali

Ne všechny brněnské firmy ale kvůli krizi prodělaly. Například společnost Top tisk vzala ekonomickou krizi jako příležitost vyniknout. „Investovali jsme do technologie metalického tisku, která se nazývá studená ražba. Díky tomu jsme získali ocenění Obal roku 2009 a navíc v Česku jsme jediná firma s tímto přístrojem,“ sdělil mluvčí společnosti Tomáš Fridrich.

V současné složité ekonomické situaci je navíc snadnější mezi ostatními firmami vyniknout. „Hodně firem v současnosti tlumí výdaje na propagaci. Chceme toho využít, abychom mezi nimi vynikli,“ dodává obchodní ředitel firmy Martin Chalupa.

Složitější situace na pracovním trhu se dá využít i jinak. „letos se situace na trhu pracovních sil zlepšila a na pozice se nám hlásí kvalitní pracovníci. Pracovníky stále nabíráme,“ upozornil ředitel brněnské pobočky firmy ABB Jan Menšík. Společnost se zabývá technologiemi pro energetiku a automatizaci, a proto je mezi nově přijatými zaměstnanci velké procento středoškoláků a vysokoškoláků. „Nabíráme ale i pracovníky dělnických profesí,“ dodal Menšík. Jediné, co firma ABB omezila, je zaměstnávání brigádníků.