Eko-stavby mohou být na pomezí eko-kriminality

Trestná činnost, skrývající se za bezohlednou ekologickou výrobou energie, to je nový fenomén v oblasti kriminality. První nebezpečné vlašťovky tohoto fenoménu se u nás již usadily a varují.

„Z tohoto hlediska zajímavým případem je rozsáhlé plošné kácení dřevin v katastru obce Světec. Na velké rozloze deseti hektarů investor zcela bezohledně pokácel bez povolení několik tisíc kusů stromů. A to v rámci ekologického programu! Připravoval totiž plochy pro výstavbu fotovoltaické elektrárny,“ uvedla ředitelka ústeckého inspektorátu České inspekce životního prostředí Jana Moravcová a dodala:

„Vzhledem k tomu, že bylo kácení provedeno na pozemku fyzické osoby, nepodléhala naprostá většina těchto dřevin povolovacímu režimu, tedy obvod stromu do 80 cm v 1,3 m výšky stromu, a likvidace obrovského množství dřevin zůstala bez sankce.“

Devastace v rámci zákona

Došlo tedy ke zničení velké plochy lesa produkujícího kyslík a stabilizující okolí zachycováním vody, tedy k ekologické devastaci 10 hektarů. Přitom motiv měl být údajně ekologický – „čistá“ výroba elektřiny.

„Problémem je, že výstavba i rozsáhlých záměrů fotovoltaických elektráren nepodléhá tzv. procesu EIA – posuzování vlivu na životní prostředí. Proto bohužel ve většině případů nemůžeme dopředu odhalit případné střety se zájmy ochrany přírody“ uvedla Moravcová.

Výroba tzv. ekologické energie se stala dobrým „kšeftem“ se všemi negativními znaky. Stát dotuje určitou formu výroby energie bez toho, aby byl schopen v předstihu reagovat na nebezpečím s tím spojená. Třeba na získávání této energie za každou cenu i za cenu ničení životního prostředí. Několik investorů doslova bojuje s ochranáři přírody, kteří jim nechtějí povolit výstavbu větrných elektráren na některých místech, protože jde o lokality s výskytem chráněných živočichů.

Při výstavbě tzv. ekologických elektráren dochází k poškozování životního prostředí, protože do míst elektráren, je třeba dopravit rozměrné ocelové tubusy větrné elektrárny, na dlouhá období je zásadně poškozen krajinný ráz, při nevhodném umístění může být velmi negativně zasaženo do lokalit s výskytem vzácných živočichů. Po ukončení životnosti dojde k obdobnému zatížení přírody.

Dalším nebezpečným faktorem, který začíná být řešen, je nepředvídatelný tok elektrické energie vyrobený z tzv. ekologických zdrojů. Proto musela společnost ČEZ Distribuce, a další prodejci elektřiny, reagovat na výzvu společnosti ČEPS k zastavení udělování kladných stanovisek k žádostem o připojení nových výroben – fotovoltaických a větrných elektráren. Proč? Pro překročení bezpečného limitu výkonu připojených a již odsouhlasených výroben elektrické energie do elektrizační soustavy České republiky.

„Jsme závislí na značně nestabilním vlivu počasí. Průtok vody v potocích a řekách pro vodní elektrárny velmi kolísá, úroveň svitu slunce je stejně proměnlivá, pravidelně vane vítr jenom na několika málo lokalitách,“ uvádí Jaroslav Doubrava, starosta obce Telnice a dodává: „Chceme jako obec postavit také fotovoltaickou elektrárnu. Řekli jsme si, když je stát tak hloupý a přeplácí výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren, proč toho pro obec nevyužít.“

Zákony kontra eko–zisky

Tzv. ekologická výroba elektřiny je velkým tématem Strany Zelených, ale Zeleným dnes prakticky již nikdo nevěří. Problém se stal i tématem u hnutí Severočeši.cz, kteří by chtěli podpořit pravomoci ČIŽP v případě posuzování tzv. ekologických elektráren, dodal Doubrava.

Politolog Zdeněk Zbořil souhlasí s Doubravou, že Zelení ztratili důvěryhodnost. Je třeba probudil zájem o ochranu životního prostředí přímo v místě nebezpečí způsobení ekologických škod, tedy na úrovni obcí a krajů. A plně využít i posílit zákony, aby byly omezeny šance na ekologické machinace.

„Známe tento přístup již ze začátku devadesátých let. Tehdy si někteří soukromníci kupovali lesy a ihned je nechaly pokácet, protože věděli, že pokuta vůči výdělku z pokáceného dřeva bude doslova směšná,“ zdůraznil Zbořil.

Kvůli výhodnému obchodu s větrem proměněným na elektřinu se konaly i tvrdé právní útoky na ochranáře i úředníky státní správy. Například v březnu 2008 se objevilo v tisku varování, že stát může přijít o více než 920 milionů korun kvůli zastavení výstavby větrných elektráren ve Větrově u Petrovic. Peníze požaduje na ministerstvu životního prostředí společnost Wind Technology z Kamenického Šenova. Firma již zažalovala ministerstvo u pražského městského soudu.

Ohrožení ptactva

Informaci potvrdil předseda představenstva Wind Technology Rostislav Beneš. Hlavní spor spočívá v tom, že zákaz stavby byl vydán kvůli ohrožení některých druhů ptáků. Podle Beneše ale prozatím nebyl zcela potvrzen výskyt tetřívka obecného, luňáka červeného, chřástala polního, křepelky polní, motáka pilicha a čápa černého. Zákaz stavby vydala inspekce životního prostředí.

Ještě před podáním žaloby koncem ledna 2008 vedoucí správy chráněné krajinné oblasti Pavel Benda pro Deník uvedl, že kvůli rozhodnutí neudělit firmě výjimku bylo podáno na něho a několik dalších osob, včetně zástupců inspekce, trestní oznámení, které policie odložila jako bezdůvodné. Podle Bendy investoři předem věděli, že z hlediska výskyty ptačích druhů jde o nevhodnou lokalitu. „Máme vyjádření z několika zdrojů o dlouhodobém sledování ohrožených druhů v této lokalitě, dokonce i od sousedů z Německa, investoři mají protikladný posudek z krátkodobého sledování,“ uvedl Benda. Beneš tehdy uvedl, že s podceňováním jejich posudku nesouhlasí.