Stále víc zemědělských družstev sází na jistý příjem z bioplynových stanic

Farmáři na jihu Čech se při jejich budování spoléhají na podporu ministerstev, přízeň bank i stabilní odběr energie do elektrické sítě. Náklady na takové zařízení se pohybují od 60 do 100 milionů korun.

Stále se měnící ceny zemědělských produktů i boj o výkupní cenumléka jsou momentálně pro zemědělce likvidační. Naopak prodej elektrické energie z bioplynových stanic může znamenat jejich ekonomickou stabilitu.

„O bioplynové stanice je rok od roku větší zájem,“ říká Václav Škeřík, šéf firmy Farmtec sídlící v Jistebnici na Táborsku, která se dlouhodobě projektováním bioplynových stanic v Česku zabývá.

Důvodů je několik. Především je to podpora tří ministerstev - zemědělství, průmyslu a obchodu i životního prostředí. Další je vstřícný postoj bank, které bez větších problémů dávají na tyto projekty výhodné úvěry. A nakonec i stabilita dodávky elektrické energie do sítě na rozdíl například od fotovoltaických elektráren, které jsou závislé na sluneční energii.

Bioplynové stanice zpracovávají produkty, které mají zemědělská družstva k dispozici. Proud tak vzniká z kejdy, kukuřičné nebo travní siláže, řepky, ale i ze zbytků, které zůstanou v krmných žlabech. To vše se procesem kvašení přeměňuje na bioplyn s obsahem metanu. Ten se spaluje v motorové části bioplynové stanice a vyrábí elektrický proud, který farmáři prodávají do sítě na základě energetického zákona z roku 2005. Cenu energie garantuje stát.

Jen na jihu Čech funguje takových bioplynových stanic už šest. „Pokud si ji zemědělec postaví, má obrovskou jistotu v tom, že ví, jak na tom ekonomicky do budoucna bude,“ uvedl jednatel Agrifer Stod Zdeněk Klempera.

Jeho slova potvrzuje i zástupce Evropské bioplynové asociace Jan Stambasky. „Jedná se o velmi stabilizující prvek zemědělské výroby,“ dodává.

Další bioplynová stanice se v kraji rozjede počátkem července v Opařanech.

„Výrobou energie si chceme zajistit do budoucna stabilní výnos, protože cena je garantovaná státem. S tím příjmem můžeme do budoucna pevně počítat,“ vysvětlil Vlastimil Procházka, předseda Zemědělského družstva v Opařanech na Táborsku s tím, že stanice vyrobí 300 kWh elektřiny za hodinu. Bude-li v provozu 23 hodin denně, dělá to 6 900 kWh. Při ceně čtyři koruny a deset haléřů za kilowatthodinu dodanou do sítě, bude roční příjem družstva činit 10 milionů korun.

„Cena u ostatních zemědělských produktů je pohyblivá. Rok od roku se mění. S penězi získanými dodávkou proudu do sítě můžeme stoprocentně počítat,“ dodává Procházka. Některá zemědělská družstva jsou ale v otázce bioplynových stanic opatrnější. Příkladem je Zemědělské družstvo v Zubčicích na Českokrumlovsku.

„Byl jsem jeden z prvních, který před šesti lety o stavbě stanice uvažoval,“ sdělil předseda zubčického družstva Pavel Talíř. „Teď jsem to ale celé zastavil. Nejsem si jistý, že ještě například za 10 až 15 let bude naše družstvo schopné zajistit pro výrobu proudu takové množství produktů,“ říká Talíř s tím, že rozhodující je i cena.

Všechny bioplynové stanice se staví na klíč podle velikosti družstva.

„Náklady se pak pohybují od 60 do 100 milionů korun. A to včetně silážních žlabů, kde se odpad pro výrobu proudu shromažďuje,“ doplňuje Škeřík a dodává, že finanční návratnost se pohybuje v rozmezí zhruba deseti let.

FAKTA

Bioplynové stanice

v Jihočeském kraji

Kardašova Řečice Hradecko

Deštná Hradecko

Markvartice Krumlovsko

Věžovaté Pláně Krumlovsko

Chroboly Prachaticko

Chotýčany Budějovicko

Obora Táborsko

Pozn: V České republice je celkem 180 bioplynových stanic. V Rakousku jich mají 1 400

„Zajistíme si tak do budoucna stabilní výnos, protože cenu garantuje stát.“ Vlastimil Procházka předseda ZD Opařany

Mladá fronta DNES - jižní Čechy