Evropa přijímá plodiny s uměle změněnými geny

Evropská komise (EK) připravuje uvolnění pravidel omezujících pěstování geneticky upravených plodin, hlásí tiskové agentury z Bruselu. Projeví se to i na českých polích. Geneticky modifikovaným (transgenním) rostlinám vědci uměle v laboratoři zasáhli do genové výbavy, takže rostliny získaly nové vlastnosti.

Nová unijní pravidla mají být přijata v půli července. Umožní rychleji a snadněji schválit pěstování nových plodin. Současně však členské země získají právo omezit jejich pěstování na svém území vlastními předpisy. V praxi to znamená, že například Španělsko, Portugalsko nebo Česko schválené geneticky upravené plodiny vpustí na pole, jako to už dělají, zatímco třeba Francie, Rakousko a Německo jejich pěstování znemožní, aniž by tím porušovaly pravidla jednotného trhu.

Vyšší výnosy, méně postřiků

Zatímco například v USA se geneticky upravené plodiny komerčně pěstují od roku 1996 a na polích je jich celá škála, Evropa po celé desetiletí povolovala pouze pěstování kukuřice, která díky dodanému genu dokáže odolat hmyzím škůdcům.

„Od roku 2002 u nás probíhá výzkum této transgenní kukuřice. Ukázal, že její pěstování snižuje množství používaných chemických postřiků proti hmyzu a zvyšuje výnosy o deset až 25 procent, podle okamžitého výskytu škůdců,“ popisuje profesor František Kocourek, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. „V současné době se transgenní kukuřice v Česku pěstuje asi na pěti tisících hektarech, ovšem prakticky jen na farmách, kde jí krmí dobytek. Vzhledem k tomu, že evropská veřejnost transgenní plodiny odmítá, není taková kukuřice prodejná,“ doplňuje profesor Kocourek.

Teprve letos na jaře došlo k průlomu a Evropská komise povolila pěstování transgenních brambor nazvaných Amflora. Nejsou určeny k jídlu, takže negativní nálady veřejnosti se jich dotýkají podstatně méně.

Výhodné pro průmysl

Tyto brambory vytvořili vědci z německého koncernu BASF tím, že v laboratoři vyřadili z činnosti jeden jejich gen. Bramborový škrob se díky tomu dá lépe průmyslově zpracovat. Uplatní se v papírenství, textilním průmyslu, při výrobě lepidel, stavebních materiálů či třeba kosmetiky.

Běžné brambory obsahují dvě složky škrobu – amylopektin a amylózu. Amylopektin způsobuje zahušťování škrobu, zatímco amylóza vyvolává rosolovatění. To první průmysl potřebuje, to druhé překáží. Proto se škrob chemicky upravuje, aby se rosolovatění snížilo.

V Amfloře však vědci uměle vyřadili z činnosti gen, který řídí vznik nechtěné amylózy. V bramborách se tvoří téměř výlučně jen žádaný amylopektin, takže jejich zpracování je jednodušší.

Na polích Vysočiny

„Amfloru od běžné brambory pohledem nerozeznáte,“ popisuje Jaroslav Michal, prokurista zemědělské firmy Proagro v Radešínské Svratce. Tady a ve dvou zemědělských družstvech na Českomoravské vrchovině ji vysázeli celkem na 150 hektarech.

Brambory Amflora schválila EK také ke zkrmování zvířatům. „S tím teď nepočítáme,“ říká Jaroslav Michal. „V tuto chvíli je produkce určena výhradně pro průmysl. Je to pro nás větší jistota než pěstování konzumních brambor. Je to perspektiva pro využití naší půdy i našeho společného zpracovatelského provozu, protože můžeme prodávat zcela nový výrobek,“ dodal.

Konec váhání

Na rozdíl od většiny světa, kde se geneticky upravené plodiny už dávno pěstují, byla Evropa dosud váhavá. Evropští spotřebitelé jsou ke genetickému inženýrství nedůvěřiví. Navíc pro dotované zemědělství představují dovážené levné produkty z geneticky upravených plodin konkurenci. Výjimky se prosadily, jen když nebylo vyhnutí. Například hospodářská zvířata jsou krmena dováženou sójou, která je většinou geneticky upravena. Brambory Amflora nabízejí novou kvalitu, proto má šanci prorazit. A díky připravovaným pravidlům je zřejmě budou další plodiny následovat.