„Solární magnáti“ už mají vyděláno. Teď sahá po dotacích hlavně biomasa
18.08.2010 | iHNed.cz
V boji o zelenou energii přituhuje. Vláda chystá novou strategii i zákon na podporu obnovitelných zdrojů.
Zelená energie je perspektivní, zbavuje nás závislosti na fosilních zdrojích, je většinou ekologická - a je také hodně drahá. Aspoň zatím, dokud nové technologie neumožňují vyrábět elektřinu ze slunce, větru nebo dřevní štěpky levněji než z jádra či uhlí.
Česko se však Bruselu zavázalo, že do roku 2020 zdvojnásobí podíl zelené energie ze současných zhruba sedmi procent na třináct. A tak i v tuzemsku pokračuje souboj o to, který byznys na tom víc vydělá.
Kabinet se chystá příští středu schválit Národní akční plán - státní energetickou strategii pro obnovitelné zdroje na příštích deset let. A legislativní rada vlády už projednává návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Ten stanoví pravidla hry pro naplnění strategického cíle.
Kdo jsou, aspoň v této fázi, vítězové a poražení?
Zatmění slunce
Z pohledu byznysu, který se zelenou energií „živí“, hrají návrhy akčního plánu i zákona nejvíce do karet výrobě energie z biomasy. Přesněji řečeno teplárnám, které spalují biomasu v takzvané kogeneraci (vyrábějí elektřinu i teplo). Podporu budou mít i kvalitní technologie na spalování biomasy spolu s uhlím.
Počítá se s jejich výrazným rozvojem. Spotřeba biomasy na výrobu elektřiny má přitom stoupnout z loňských 874 tisíc tun až na 2,8 milionu tun v roce 2020.
Pokud jde o firmy, vyhovuje taková koncepce například teplárnám Dalkia, provozům ČEZ i Energetického a průmyslového holdingu (společný podnik finančních skupin J&T a PPF).
Naopak byznys se solární energií (ne tou „malou“ na střeše, ale ten s rozlehlými „lány“ solárních panelů) by měl podle deklarovaných záměrů prakticky skončit. Tedy pokud jde o výstavbu nových obřích elektráren. Projekty, které už jsou posvěceny, pojedou i s podporou dál. Přesto považují provozovatelé fotovoltaiky navrhovanou legislativu za likvidační.
„Schválení zákona může v konečném důsledku uhrozit i splnění závazků Česka vůči EU,“ tvrdí dokonce právní poradce skupiny podnikatelů ve fotovoltaice, Jakub Hájek z advokátní kanceláře Glatzová & Co. Podal už stížnost na český postup do Bruselu, stížností napadá i vládu.
Faktem je, že Národní akční plán počítá pro letošek s instalovaným výkonem solárních elektráren ve výši 1 660 megawatt - a do roku 2020 s navýšením jen na 1 695 megawatt. Klíčový fígl je právě v tom, že nová legislativa stanoví „stropy“ pro obnovitelné energie. A když se překročí, podporu už žádný nový podnikatel v daném oboru nedostane.
„Stropy“ budou rozhodovat
Zmíněné „stropy“ pro jednotlivé druhy zelené energie (z biomasy, slunce, bioplynu, větru, vody atd.) jsou navrženy v akčním plánu pro jednotlivá léta až do roku 2020. Závaznými se stropy stanou v souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů, jenž by mohl podle ministerstva průmyslu a obchodu začít platit v nejlepším případě od poloviny příštího roku.
„Naším cílem je udělat optimální mix energie z obnovitelných zdrojů. A zabránit přitom tomu, aby se podpory nedostaly na tak absurdně vysokou úroveň, jako dříve v případě fotovoltaiky,“ vysvětluje Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu pro energetiku.
Zmíněné stropy proto bude Energetický regulační úřad srovnávat se skutečností. Modelový příklad: Pokud například v roce 2015 zjistí, že větrné elektrárny už dosáhly pro ten rok plánovaný instalovaný výkon 493 megawatt, žádný nový investor už nedosáhne na podporu, a investice se mu nevyplatí.
„Ministerstvo průmyslu bude také každé dva roky vývoj hodnotit a může změnit i strategii, upravit výši stropů nebo podpor,“ dodává Hüner.
Zákon také změní formu podpor. Systém pevných výkupních cen zůstane jen pro menší podniky s kapacitou do sto kilowatt (představme si například solární panely na střeše školy, nebo kotel na dřevní štěpku pro menší budovu). Jinak budou platit „zelené bonusy“, jejichž výše se bude měnit v závislosti na cenách elektřiny na burze. Tím, kdo povinně elektřinu vykupuje, už nemají být jako dosud distributoři, ale obchodníci s elektřinou. Na ně ministerstvo vyhlásí tendry.
Vše zaplatí spotřebitel
Na vítěze a poražené ovšem můžeme pohlížet nejen z pohledu konkurenčního boje byznysmanů, ale také jako na souboj mezi úředníky, kteří cíl 13 procent podílu dražší zelené energie narýsovali, a spotřebiteli. A konečný účet přitom bude samozřejmě platit zákazník: domácnosti, firmy.
Otázku zůstává, kolik to bude. Šéf ČEZ Martin Roman se nechal slyšet, že v příštích dvaceti letech nás jen podpora sluneční energie přijde na bilion korun. Jiní odborníci to označují za „hausnumero“, ale o dalších desítkách miliard korun v nejbližších letech nikdo nepochybuje.
Další články v kategorii
- Komunitní energetika je o krok blíž. Do druhého kola energetických společenství postupuje 57 komunitních projektů (26.04.2024)
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- V jarním kole Sbírky potravin se vybralo rekordních 565 tun zboží pro potřebné (26.04.2024)
- Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou (26.04.2024)
- Výzkumný ústav: Oteplení zvýší aktivitu škůdců, očekává se nadměrný výskyt mšic (26.04.2024)
- Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Prouza: Případné zdražení ovoce a zeleniny závisí také na úrodě jinde v Evropě (26.04.2024)