Drobil se bojí rozšíření biomasy. Chce zakázat elektrárnám její spalování

Ministr životního prostředí Pavel Drobil se obává stejného boomu, který Česko prožilo se solárními elektrárnami. V hlavní roli se může ocitnout biomasa. Elektřinu vyrobenou jejím spalováním totiž rozvodné společnosti vykupují za státem dotovanou vyšší cenu.

Drobil plánuje společně s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která by upravovala i to, kde se může biomasa spalovat a za jakých podmínek.

"Biomasa vypadá krásně nevinně, ale do dvou let můžeme dopadnout stejně jako u fotovoltaických elektráren," řekl Drobil v rozhovoru pro MF DNES.

Na proud vyrobený spalováním třeba dřeva se totiž vztahují podobné podmínky jako na výrobu ze slunce, vody či větru – rozvodné společnosti ho vykupují za dotovanou vyšší cenu.

Majitelé "biomasové" elektrárny spuštěné v roce 2010 mají zajištěnou výkupní cenu 1 460 až 4 580 korun za megawatthodinu, záleží na typu spalované suroviny. Kromě garantovaných výkupních cen stát dotuje třemi různými programy i stavbu zařízení na spalování biomasy.

Biomasu jen do domácností. Do firem ne, říká Drobil

Cílem ministrů není zmizení přírodního paliva z energetické mapy. "Chceme, aby se používala v malých zdrojích, třeba na kogeneraci v malých topeništích u domků. Ale pokud končí v elektrárnách, je to špatné," tvrdí Drobil.

Podle něj nejde zatím o akutní problém, ale vláda chce po chybách s podporou fotovoltaiky zamezit podobnému boomu spekulativních investorů.

Dosud se biomasa na celkové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů podílí asi deseti procenty. "Pro projekty, které se nyní chystají, nemá Česko dost paliva," dodal místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček.

Ke dřevu a dalšímu biologickému materiálu se začínají obracet také velké elektrárny a teplárny. Má to pro ně dvě výhody – za elektřinu mají více peněz a ještě si tím mohou snížit objem emisních povolenek, které nakupují. "Co máme pálit, když nejsou prolomené limity na těžbu uhlí," vysvětluje místopředseda teplárenského sdružení Tomáš Drápela.

Biomasa je pro elektrárny výhodná jen s dotací

Biomasa přitom není při výrobě elektřiny příliš konkurenceschopná. Například tuna hnědého uhlí stojí kolem 800 korun, biomasy 2 200 Kč. "Jakmile se dotace zruší, tak s biomasou přestaneme," říká Vladimír Handlík, šéf teplárny a elektrárny Ško-Energo.

Výkupní ceny elektřiny vyrobené z biomasy v posledních letech stagnují. "U spalování cíleně pěstované biomasy ve velkých elektrárnách v režimu spoluspalování s uhlím došlo paradoxně k navýšení," říká Jan Habart, šéf českého sdružení pro biomasu CZ Biom. To podporuje snahu ministra Drobila omezit spalování biomateriálu ve velkých elektrárnách.

"Elektrárny mohou začít biomasu využívat natolik, že již nebude k dispozici například pro výrobu pelet – ty pak podraží a lidé, kteří investovali do kotle na pelety, budou hodně překvapeni, kam se cena vyšplhala," dodal Habart.