PF nesmí pohltit pozemkové úřady

Připravované „Teze transformace Pozemkového fondu ČR (PF)“, kterými by se v nejbližší době mělo zabývat vedení ministerstva zemědělství, by bylo žádoucí velmi zásadně přepracovat. Jeho autoři, ačkoli to v textu samozřejmě není jednoznačně obsaženo, počítají totiž s pokračující zásadní rolí současného PF i v budoucnosti, ačkoli pro funkční pokračování pozemkových úprav, dokončení evidence pozemků a urychlení protipovodńové prevence jsou rozhodující pozemkové úřady.

Právní kontinuita je v pořádku

Základním problémem je právě uvažovaná faktická nadřízenost transformovaného PF stávajícím pozemkovým úřadům a snaha zachovat budoucí instituci nakládající s půdou pod gescí ministerstva zemědělství. Naopak navrhovaná (a také kritizovaná) právní kontinuita nástupnické organizace, nazývané Pozemkový úřad ČR (PÚ ČR) je jediným možným řešením pro kontinuitu současných smluvních vztahů PF s nájemci a zejména kupci státní půdy, kteří mají možnost splácet nakoupenou půdu ještě řadu let.

Pro účely efektivního a jednotného nakládání s půdou by přitom bylo možné zvolit výstižnější pojem „Národní pozemkový úřad“, který by obsahoval dvě sekce – agendu správy státních zemědělských pozemků (dnes PF) a agendu regionálních pozemkových úřadů. Žádoucí by také bylo vyjmout Národní pozemkový úřad z působnosti ministerstva zemědělství a postavit novou instituci přímo pod kontrolu vlády. Není to nic nového - tento princip již zakotvoval zákon z roku 1919. Tímto způsobem je mimo jiné výrazně omezena korupce při prodeji a nákupu, ale také i při případném vyvlastňování poezmků. Je totiž zcela jistě složitější lobovat při transakcích s pozemky napříč politickým a vládním spektrem, než v jediném resortu, ba pouze u jediného státního úřadníka. Rozhodně ale takové řešení znamená stabilizaci v pojetí nakládání se státní půdou i v procesu pozemkových úprav.

Role pozemkových úřadů

Na rozdíl od dožívajícího PF, jehož existence má být i podle rozhodnutí Vlády ČR ukončena do konce roku 2012, je role pozemkových úřadů klíčová v komplexních pozemkových úpravách a je fakticky nekonečná. I již jednou provedené pozemkové úpravy je totiž v závislosti na aktuální situaci nutné opětně revidovat. Hodnota a role pozemkových úřadů do budoucnosti je tak významnější než správa státních pozemků, zvláště za situace, kdy PF již v zásadě nemůže (a ani by to nebylo vhodné) další státní půdu prodávat. Již dnes nemá stát dostatek vhodné půdy například pro vypořádání tisíců hektarů půdy pod komunikacemi a na dnech kdysi narovnaných vodních toků z předlistopadového období. Státu tím mimochodem unikají peníze, neboť vlastníci typu Správa silnic nebo Zemědělská vodohospodářská správa neplatí za tyto pozemky nájem.

Nesmyslný metodický pokyn

Je také třeba výrazně revidovat „Metodický návrh k provádění pozemkových úprav“ vypracovaný společností AGROPROJEKT PSO, s.r.o., z roku 2009, který podstatně navyšuje agendu spojenou s pozemkovými úpravami, tyto činnosti zpomaluje a prodražuje. Podle odhadu i samotného Ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ) se tímto způsobem provede ročně zhruba 200 pozemkových úprav, což je méně než v posledních letech. To je v naprostém rozporu veřejnými sliby ministra zemědělství o tom, že tyto procesy naopak urychlí. Zmiňovaný metodický pokyn je zatím, pravda, uplatňován „ve zkušebním období“ s tím, že by měl být následně vyhodnocen a případně upraven. Ve skutečnosti neměl být do praxe vůbec uveden. A pokud ano, tak jedině jako kandidát na „Byrokrata roku“, kde by se podle všeho vyjímal daleko lépe, než alespoň část konkurenčních kandidátů....