Brno zažívá boom stylových kaváren; vrací se meziválečná éra?

Brno se za posledních pár let stalo nejen "silikonovým" rájem IT firem, nýbrž i nirvánou kavárenských povalečů. V širším centru jihomoravské metropole dnes milovníci dobré kávy naleznou asi dvacítku nových kaváren, které vedle kvalitní kávy a dobrých cen nabízejí stylové prostředí v často originálně architektonicky řešeném interiéru. Podle historika Miroslava Jeřábka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se tak částečně obnovuje zašlá kavárenská kultura Brna, jež začala v 18. století a vrcholu dosáhla v období první republiky.

"Chtěli jsme, aby náš podnik měl nějaký styl a téma. Společně s architektem Martinem Hrdinou jsme se nechali inspirovat filmem," řekl ČTK Ondřej Pilát, provozovatel kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí pod Petrovem. Kavárna, kde nacházejí útočiště hlavně mladí lidé, studenti, ale i podnikatelé a mladé rodiny, vznikla v roce 2008. Svým designem připomíná žárovku z promítačky, přes niž se ve 30. letech odvíjely kotouče 16milimetrových filmů.

Zajímavým interiérem přiláká klienty k opakované návštěvě i kavárna Steiner, která vznikla v roce 2002 v Grohově ulici v přízemí nárožního domu z 30. let. Na vzhledu interiéru, kde upoutají stěny a strop, obložené odpadními dřívky vzniklými při výrobě dřevěných skládacích metrů, se podílel Petr Mutina z brněnského ateliéru RAW. "Na Steinera vzpomínáme hrozně rádi. Byla to naše základna, když jsme žili v Brně, kde manžel studoval na Masarykově univerzitě," řekla ČTK jedenatřicetiletá Táňa Allenová z Prahy.

Brno se za posledních pár let stalo nejen "silikonovým" rájem IT firem, nýbrž i nirvánou kavárenských povalečů. V širším centru jihomoravské metropole dnes milovníci dobré kávy naleznou asi dvacítku nových kaváren, které vedle kvalitní kávy a dobrých cen nabízejí stylové prostředí v často originálně architektonicky řešeném interiéru. Na snímku je interiér kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí.Café Steiner, podobně jako Tungsram, nabízejí kávu Filicori z italské Boloni. Tutéž značku nabízí i Café Mezzanine v Údolní ulici, kterou hojně navštěvují především studenti z nedaleké Fakulty sociálních studií.

"Před deseti lety v Brně fungovalo tak akorát Café 99 v ulici Úvoz, od té doby kavárny zažívají velký boom," dodává Pilát. To potvrzují i další brněnští milovníci kávy, třeba vysokoškolský učitel Marek. "Dřív nebylo kam zajít, dnes si můžu v centru Brna vybírat, a nevím kam dřív," dodává.

Podle něj se dá zajít třeba do kavárny Falk v Gorkého ulici nebo do Café Podnebí v Údolní ulici pod Špilberkem, do Spolku, do Alfy, kavárny La Solitaire, Café Art a mnoha dalších. Společným rysem těchto kaváren podle milovníků kávy je, že nabízejí nejen dobrou kávu za slušnou cenu, ale že se tam dá i delší dobu strávit prací, třeba na notebooku. Stylové kavárny s kvalitní kávou a příjemným prostředím registruje internetový portál Cliché Brünn, který pro snazší orientaci nabízí interaktivní mapu.

Brno se za posledních pár let stalo nejen "silikonovým" rájem IT firem, nýbrž i nirvánou kavárenských povalečů. V širším centru jihomoravské metropole dnes milovníci dobré kávy naleznou asi dvacítku nových kaváren, které vedle kvalitní kávy a dobrých cen nabízejí stylové prostředí v často originálně architektonicky řešeném interiéru. Na snímku je interiér kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí.

Částečnou renesanci brněnské kavárenské kultury potvrzuje historik Jeřábek. Podle něj je vlastně Brno "praměstem" kavárenské kultury v republice. "První kavárna v prostoru historických českých zemí byla zřízena v Brně v roce 1702. Zřizovatelem byl Turek jménem Achmet. Na přímluvu vídeňského arcibiskupa získal koncesi k provozování kavárenské činnosti. Podle dostupných materiálů se ale musel nechat pokřtít," uvedl.

Hlavním kavárenským rozvojem prošlo Brno v 19. století. Především střední vrstvy a měšťané si vychutnávali společenský život doslova s šálkem kávy v ruce. První kavárny vyrostly v historickém středu města, na Zelném trhu, v Orlí ulici a kolem Jakubského náměstí. Postupně se rozšířily z centra do okolních rušných ulic a v roce 1900 jich bylo v Brně už sedmatřicet.

Brno se za posledních pár let stalo nejen "silikonovým" rájem IT firem, nýbrž i nirvánou kavárenských povalečů. V širším centru jihomoravské metropole dnes milovníci dobré kávy naleznou asi dvacítku nových kaváren, které vedle kvalitní kávy a dobrých cen nabízejí stylové prostředí v často originálně architektonicky řešeném interiéru. Na snímku je interiér kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí.

Některé byly spojeny s restaurací, jiné s cukrárnami a kulečníkovými hernami. Zvláštní skupinu tvořily noční kavárny, které nahrazovaly dnešní bary. Zatímco v 19. století chodila do kaváren spíše společenská smetánka, po první světové válce sloužily i vzmáhající se střední třídě.

V důsledku útrap první světové války mnoho kaváren zaniklo. Meziválečné období ovšem znamenalo pro kavárníky zlatá léta. Hostům sloužila od poloviny 20. let například Zemanova kavárna nebo velkokavárna Savoy z roku 1928, kam se tehdy vešlo až tisíc hostů. Mnohé kavárny však zmizely po roce 1948 jako buržoazní přežitek, a když mnohé z nich byly v restituci v 90. letech vráceny původním majitelům, jejich podoba se už nepodařila obnovit nebo byla zničena necitlivými úpravami.

Šťastný konec ovšem čeká například funkcionalistickou kavárnu Era ve čtvrti Černá pole, kterou po rekonstrukci vedené architektem Janem Velkem otevře Studio 19 počátkem ledna. Kavárna byla koncem 50. let znárodněna, později sloužila jako pivnice a jako sklad. Nyní patří soukromému majiteli, Studio 19 si bude prostory pronajímat.

Autor: ČTK

www.ctk.cz