O pracujících v zemědělské výrobě v zemích Evropské unie

Zemědělství a potravinářství ve dvaceti sedmi zemích EU poskytuje v současné době pracovní příležitosti pro 17,5 milionu lidí, tj. pro 7,7 procenta ekonomicky aktivního obyvatelstva.

V zemědělské prvovýrobě je 13,7 mil. hospodářství a v nich pracuje zhruba 10 mil. lidí. Zjevný nepoměr je způsoben tím, že je zde příliš vysoký počet hospodářství do 5 ha (70 % všech hospodářství) a mnohá z nich neposkytují práci na »plný úvazek«. A protože je EU jako společenství ve výrobě produktů mírného pásma více než soběstačné (žije zde přes 500 mil. obyvatel), svědčí uvedené údaje o vysoké výkonnosti agrárního sektoru. V tomto velkém prostoru existuje volný pohyb pracovních sil, zboží a kapitálu, ale také silná konkurence mezi jednotlivými firmami a svým způsobem i mezi zeměmi.

Je zcela pochopitelné, že větší země společenství mají větší výměru zemědělské půdy a tím i více lidí, kteří ji obdělávají. Nad tím v této souvislosti není zapotřebí se pozastavovat. Nelze si ovšem nevšimnout, že např. Francie má větší výměru obhospodařované půdy než Španělsko, ale významně nižší počet pracovních sil.

Historické a podnební vlivy

V průměru EU27 připadá na 100 ha 5,61 pracovníků. Znamená to, že jeden člověk svou prací je schopen vykonat vše, co je spojeno s výrobou (rostlinnou, živočišnou, ale i jinou) na výměře 17,8 ha. Značné rozdíly v tomto směru mezi členskými zeměmi mají dvě příčiny: jednak je to rozdílné výrobní zaměření (umožněné přírodními podmínkami, ale nejenom jimi), a jednak podnikové struktury a technická vyspělost. To všechno má nejrůznější historické důvody.

Více než v průměru připadá pracovních sil na 100 ha v jižních zemích: v Itálii (8,4), v Řecku a na Kypru (16,6). Zde mají významné zastoupení vinice, ovocné a olivové sady. Ve srovnání s jinými západoevropskými zeměmi se poměrně velkým počtem pracovníků na jednotku půdy vyznačuje Nizozemsko (8,5), které má vysokou intenzitu výroby - vysoký podíl zeleniny a květů na ploše (6,4 %) a téměř pětinásobně vyšší počet DJ všech zvířat. Více pracovníků než v průměru na jednotce půdy pracuje v Polsku (10), Bulharsku (9,5), Slovinsku (15,1) a zejména v Rumunsku (20,3).

Na opačné straně nejméně lidí na stejné výměře je zapotřebí ve Švédsku, Spojeném království a v Dánsku - stačí méně než dva pracovníci. Kritériem ekonomické prosperity počet pracovníků na jednotku půdy není, ale může být např. jedním z předpokladů. Pro mezinárodní srovnávání je to však údaj velmi užitečný.

Hledisko pracovního poměru

Zcela jiným kritériem pro odlišení je to, zda jsou pracovníci v poměru zaměstnaneckém či nikoli. Eurostat má pro to dva termíny: placené a neplacené pracovní síly. Tři čtvrtiny všech těch, kteří v zemědělských podnicích v EU pracují, náleží k »neplaceným«, protože mzdu platí sami sobě, popř. pracujícím členů své rodiny. K zemím, kde je jich největší podíl (více než 90 %) patří, Irsko, Rakousko a Slovinsko.

Na opačné straně je ČR (16 %) a Slovensko (9 %). Tím současně bylo řečeno, že u nás a na Slovensku je v zemědělství největší podíl zaměstnanců. Není to ale zcela přesné, neboť často i zde se jedná o majetkové účasti. Ale o zaměstnanecký poměr se jedná v každém případě. Poměrně vysoký podíl zaměstnanců mají země jako Francie (26 %), Německo (37 %), Dánsko a Nizozemsko (shodně 43 %) a Spojené království (45 %).

Srovnávat výkonnost podniků obou právních forem nelze jinak, než pomocí čisté přidané hodnoty na pracovníka (kde jsou i mzdy, pracovní důchody a zisky).

Význam i pro venkov

Takže si shrňme, jak jsme na tom my v ČR. Podobně jako v zemích západní Evropy významně poklesl i u nás za posledních 25 let počet pracovníků v zemědělství. Bohužel i proto, že se snížil objem produkce pracovně náročné (zejména chov skotu). Na jednoho pracovníka připadá 29 ha ob­hospodařované půdy (průměr EU27 - 18 ha). Převažuje u nás zaměstnanecký poměr. Ale vztah vůči podnikům není pouze pracovní. Vždyť se jedná i o členy zemědělských družstev, společníky akciových společností a spol. s r. o. Takže jsou zainteresováni na prosperitě podniků nejenom svými mzdami (spoluvlastníků a členů je ovšem daleko více než těch, kteří současně i pracují).

V tomto smyslu asi nikoho v EU nebudeme napodobovat, stejně jako jiní nás. Ale rozdílný počet pracovníků na jednotku půdy je i pro nás podnětný. I na toto odvětví je třeba se dívat jako na odvětví poskytující pracovní příležitosti. Má-li venkov se všemi svými funkcemi žít, musí mít funkční zemědělství s pestrým výrobním za měřením. Bude-li ekonomicky odůvodněných pracovních příležitostí na venkově více, prospěje to nejen zemědělcům.

Dimitrij CHOMA, profesor,

Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info