Zdraví od Vitaminátora a z biojatek

Dá se říci, že se obchodnímu řetězci Billa loňská spolupráce s Agrární komorou ČR velmi vyplatila. Nejenže během deseti tiskových konferencí představil novinářům a následně veřejnosti více než 25 bioproducentů potravin, ale daří se jim podstatně zvyšovat podíl českých potravin s označením Naše BIO, které jsou v regálech a nahradily se tak stejné zahraniční produkty.

Proto i v tomto roce spolupráce mezi komorou a Billou bude pokračovat, deklarovaly to obě strany.

V době dioxinové aféry se navíc ukazuje, že jediná Billa nemá z řetězců, co na českém trhu operují, se značením masa problémy. Má vše, co je na jejích pultech z českých chovů, a tak dohledatelnost je rychlá a bez větších problémů.

České biojogurty jsou nahradily zahraniční

„Díky agrární komoře se nám v loňském roce podařilo získat řadu dodavatelů potravinových produktů z České republiky, včetně těch v biokvalitě,“ řekl předminulý týden na společné tiskové konferenci obou organizací obchodní ředitel Billy Petr Dupal.

„Naším důležitým dodavatelem se například stala Mlékárna Valašské Meziříčí. Odebíráme od ní mléčné výrobky a mléčné ochucené nápoje Naše Bio. Od prosince nahradila tato společnost zahraničního partnera Billy v ČR a stala se hlavním dodavatelem jogurtů Naše Bio. Nově také spolupracujeme se společností Simos, od které získáváme müsli tyčinky a naším dodavatelem medu se stal Jan Pintíř,“ dodal Dupal.

„Pokud jde o biovýrobky jako takové, tak mohu potvrdit, že zájem o ně v našich prodejnách roste. V roce 2010 jsme ve srovnání s rokem 2009 zaznamenali u všech biovýrobků nárůst prodejů o 69 % a u výrobků Naše Bio dokonce o 71 %,“ uvedl Dupal.

Maso v biokvalitě je zárukou nezávadnosti

Na tiskové konferenci se novináři seznámili s dalšími dvěma bioproducenty. Tím prvním byla farma Sasov u Jihlavy s prvními biojatkami, které v naší republice působí první rok. Kromě skotu porážejí i ekologicky chovaná prasata. Provoz přibližně za dvacet milionů korun postavil na své biofarmě zemědělec Josef Sklenář, Evropská unie mu na něj slíbila přidat sedm milionů. Na jatkách se zpracovávají především prasata z této farmy, která má podle Sklenáře jediný velký ekologický chov prasat v zemi. Zvířata tam ale mohou vozit i jiní šetrně hospodařící farmáři. Skot z ekofarem zatím většinou končí na běžných jatkách a chovatelé za něj dostávají méně peněz než při prodeji masa v biokvalitě.

Na tiskové konferenci agrární komory v Praze farmář Sklenář představil, jak takový odchov vypadá v praxi. Uvedl, že je především daleko přísněji sledovaný a u chovaných zvířat se velmi striktně dodržuje welfere. Kanečci se například nekastrují a jelikož se porážejí v půl roce, nejsou jejich pachové žlázy natolik vyvinuté, aby maso obsahovalo nežádoucí pach a trpěla tím kvalita uzenin. Selatům se neodstraňují ocásky a nechávají se u prasnice po tři měsíce, aby se krmila přirozeným způsobem, sáním mléka. U zvířat tím, že jsou trvale přes den venku, a to i na sněhu, se neprojevuje kanibalismus a není případ, aby se mezi sebou zvířata napadala a okusovala si ocásky a uši, jak je to ve velkochovech ve stájích běžné. Z masa těchto jatečných zvířat se smluvně ve speciální hale označené BIO vyrábějí v masokombinátu Kosteleckých uzenin biouheráky a biolovecký salám, šunka a ještě několik dalších uzenin.

Ovoce v krabicích s pípou

Druhým zajímavým producentem, tentokrát stoprocentních ovocných a zeleninových šťáv v biokvalitě, byla firma Vitaminátor. I ti měli co novinářům říci. Farma TomášeSošky v Sosnové na Opavsku má nejen 70 hektarů s keři rybízů, na dalších pozemcích jsou sady. „Naše rodina, rodina Soškových, se poprvé přistěhovala do Sosnové v roce 1921 jako první česká rodina a všichni její členové zde hospodařili až do roku 1938, kdy v rámci obsazení Sudet musela z hodiny na hodinu statek opustit pouze s nejnutnějšími věcmi. Protože naši předkové měli vždy vztah k půdě, tak i po válce chtěli pokračovat v započatém díle - zvelebovat statek. Bohužel, pouze do března 1948, kdy vyvlastněním naše rodiny podruhé poznaly zvůli vládnoucí moci. Naše rodiny se musely odstěhovat a začaly žít každá svůj život. Když jsme konečně v roce 1993 v rámci restitučního procesu a nápravy křivd obdrželi zpět nemovitosti a pozemky, tak jsme přemýšleli, co dál. Rodina mě a mého otce, jakožto lidi se vztahem k půdě, určila pokračovateli v práci předků - hospodařením a rozvojem statku Sosnová v regionu, kde se říká, že nejde najít práci. Po úmrtí mého otce v roce 2009 jsem dnes jediným hospodářem na výměře asi 125 ha zemědělské plochy, z toho 75 ha jsou sady v ekologickém režimu,“ stručně představil Tomáš Soška začátky svého působení na rodinné farmě. „Postupně jsem čistě zemědělskou firmu, jejíž hlavní činností bylo a je sadařství, začal orientovat také na zvyšování přidané hodnoty našich výpěstků, aby to nebyl jen výpěstek, který skončí ve výkupnách, ale aby to byl hotový výrobek, který si najde svého spotřebitele,“ dodal. Dnes, jak prozradil, zpracovává v rodinné firmě dostupné druhy ovoce a zeleniny na čisté ovocné šťávy, má pojízdnou moštovnu. Vitaminátor jako hotový produkt je surový pasterovaný mošt. Slovo surový mošt chápejme jako mošt, který nesedimentuje, proto obsahuje významné procento vlákniny.

Do sadů zajíždějí se svou moštárnou a zpracují ovoce na místě

„Našim ovocnářům jsme Vitaminátor a jeho pojízdnou moštárnu představili již loni v Lednici, dále také na semináři Moravskoslezské ovocnářské unie ve Skalském Dvoře. Zájem roste, zpracováváme ovoce v sadech. Zajíždíme s naší pojízdnou moštárnou nejen na Jižní Moravu, do Pošumaví, do Lysé nad Labem, ale také do Vranova nad Ťoplou na Slovensku či Lublinu a Sandoměri v Polsku. Všude tam vyrábíme Vitaminátor,“ uvedl Tomáš Soška. Naší snahou je, aby mošt, vyrobený touto technologií, měl vždy název Vitaminátor, a aby každý zákazník věděl, že je z ovoce od konkrétních producentů,“ uvedl Soška. Vitaminátor je již v desítkách školních automatů v dvoudecilitrových kelímcích a dětem nejvíc chutná kombinace jahody s jablkem. Tyto čisté ovocné šťávy se dostávají i do řady nemocnic. Nejenže jsou zdravé pro své množství vitamínů a vlákniny, ale působí blahodárně v případě zeleninových šťáv při těžkých onemocněních rakovinou. Právě speciální zeleninové šťávy se doporučují při určitých léčebných kůrách.

Vitaminátor představil ale i jednu technickou zajímavost. Každá z dvoulitrových krabic se šťávou se dá lehce ovládat a nápoj se čepuje prostřednictvím zajímavé pípy. Ta má záklopku, takže zpětně se do krabice nedostane vzduch a s ním bakterie a kvasinky, které by uspíšily kažení šťávy. Ta i po otevření vydrží v nezměněné formě přes dvacet dní.

Eugenie Línková