Farmáři chtějí stejné příspěvky, jako mají staré státy Unie

V bitvě o miliardy pro naše farmáře pořadně přituhuje. Češi, kteří společně s ostatními nováčky v EU bojují o rovné dotace pro všechny země Unie, nejspíše definitivně ztratili důležitého spojence – Německo.

Naznačuje to aspoň prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Ten minulý týden jednal v rámci berlínského veletrhu Grüne Woche s šéfem Svazu německých sedláků Gerdem Sonnleitnerem. A přestože jinak jsou jejich vztahy velmi přátelské, tentokrát se nerozešli v dobrém.

Platíme, tak chceme

Němečtí sedláci (a s nimi i politici) totiž nehodlají ustoupit ani o píď.

Trvají na tom, aby i po roce 2013 platil nynější systém, kdy český farmář dostane o dvě pětiny méně než zemědělec ze starších států EU. „Jejich logika je taková, že oni jsou většími plátci do rozpočtu, tak si z něj také chtějí víc vzít,“ potvrdil v úterý Deníku Veleba.

Nutno podotknout, že názor Němců už v roce 2013 nebude platit tak docela. Unie chystá nový finanční výhled pro období po roce 2013 a v něm se z České republiky stane místo čistého příjemce eurodotací naopak plátce do bruselské kasy. A zemědělství je v této kase stále největší položkou.

Unie ročně vyplatí farmářům skoro 50 miliard euro (1,25 bilionu korun!), což je polovina celého rozpočtu. Mezi jednotlivými zeměmi navíc panují velké rozdíly i kvůli přímým platbám, které dostanou z národní kasy.

Zatímco třeba zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba sto eur (asi 2500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru dostanou až 500 eur (asi 12 500 korun).

Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) proto podle zemědělců musí vyvinout maximální snahu, aby pro Česko našel spojence. O lobbing přímo v Bruselu se budou snažit i farmáři.

Agrární komora teď třeba jedná s bývalým eurokomisařem Pavlem Teličkou, který se živí jako lobbista. Času nazbyt ale moc nezbývá, na společné zemědělské politice se stát musí dohodnout letos – za vlády Maďarska a ve druhé půlce roku Polska. Pokud se nepodaří prosadit rovné podmínky, mělo by se Česko podle farmářů postavit a využít možnost takzvané blokační menšiny. V praxi by se proti návrhu muselo vyslovit aspoň 97 z 736 poslanců Evropského parlamentu.

Trest pro velké?

Ale jedna pozitivní zpráva přesto minulý týden z Berlína dorazila. Ministr zemědělství Fuksa a jeho německá kolegyně Ilse Aignerová se aspoň shodli na společném odporu proti takzvanému zastropování přímých plateb.

To by v praxi postihlo hlavně velké farmy, a těch je u nás kvůli dědictví „z dob JZD“ přes sedmdesát procent. „Němci to mají podobné v bývalé východní části, proto je jejich názor podobný jako náš,“ dodal Veleba.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info