Únor v myslivosti

V únoru se začíná viditelně prodlužovat den a zima pomalu ustupuje. Po napadnutí sněhu je zvěř odříznutá od přirozených zdrojů potravy. Při dlouhotrvající sněhové pokrývce ztrácí zvěř plachost, v horských oblastech sestupuje do údolí a k lidským obydlím, kde hledá potravu. Přikrmování zvěře není jenom nutnost, ale je to i morální povinnost, navíc díky likvidaci živočišné výroby na venkově je krmiv dostatek, i když jejich cena stoupá a cena ovsa je 360 a kukuřice již 550 kč/q a to značně zatěžuje rozpočty mysliveckých sdružení. Zemědělci zdražily i odpady po čistění obilí, ze kterých jsou nyní vyráběny pelety či jsou spalovány. Správné přikrmování je nejúčinnější opatření snižující tolik zmiňované škody na zemědělských a lesních kulturách. Dle průběhu počasí doplňují myslivci do krmelců čerstvé seno, přiměřené množství jadrných krmiv a kukuřičnou siláž či jetelovou senáž, což jsou pro zvěř nevhodnější krmiva. Přikrmovat se musí stále stejnými krmivy, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ta vyžaduje stálost a pravidelnost potravy. Zvěř je přizpůsobená přírodním cyklům. Spárkatá zvěř omezuje příjem potravy, omezuje výdej energie a například u srn je zpomalen vývoj plodu. Myslivci kontrolují příjem medikovaného krmiva proti vnitřním a vnějším parazitům srnčí zvěří.

Nebezpečná střečkovitost se v poslední době opět rozšiřuje, a tak je nutno zajistit efektivní přeléčení, kterému pomáhá sněhová pokrývka, kdy zvěř navštěvuje přikrmovaní zařízení častěji. Spárkatá zvěř se stále pohybuje v tlupách a většinu času tráví v dosahu přikrmovacích zařízení, zvláště v horských terénech. Někteří predátoři se tomuto chování srnčí zvěře přizpůsobují a pak dochází k zmasakrování i několika desítek kusů najednou často v blízkosti krmelce. Často jsou takto zmasakrovány březí srny, které mají zhoršenou možnost útěku. Pokud na polích zrovna neřádí zdivočelí motorkáři a čtyřkolkáři, můžeme při otepleních pozorovat honcování zajíců. Srncům začíná rašit nové paroží. V těle samic spárkaté zvěře se zrychluje vývoj mláďat. V průběhu zimy zvěř ztratila hodně tukových zásob, proto je nutné udržovat v honitbách klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost. Volně pobíhající psi či hluční turisté nutí zvěř k dalšímu výdeji energie. Často rušené kusy pak podléhají celkovému vysílení či na záněty dýchacího ústrojí. Probíhá období hájení zvěře a loví se pouze sele a lončák prasete divokého a liška. V přírodě ubývají některé druhy, u některých druhů se snižuje jejich početnost v přírodě, což je zapříčiněno vyšším množstvím predátorů (jezevci, lišky, kuny, psi, kočky, ...), kteří většinou požívají větší ochranu díky opatřením MŽP a ekologických aktivistů, kteří dlouhodobě preferují predátory před ostatními složkami ekosystému. Dalším možným vlivem je úbytek luk a jetelovin díky likvidaci chovů skotu na venkově.

Letošní výsledky „vlčích hlídek“ opět potvrdily, že ani v právě ukončené lovecké sezóně nebyl potvrzen žádný případ pytláctví velkých šelem. Hlídky často nachází újedě na přemnožené lišky, které jsou následně vydávány za újedě na velké šelmy. V roce 2009 bylo v sousedním Slovensku dle Zelené zprávy 2009 legálně uloveno 121 vlků a 34 medvědů a jejich početní stavy jsou nadále hodnoceny jako velmi vysoké. Ekologičtí aktivisté chtějí zlikvidovat jesenické kamzíky, kteří prý nejsou původní zvěří a pošlapávají vzácné endemity. Paradoxně i na vrcholových partiích Jeseníků se v minulosti pásl dobytek a endemity poškozovány nebyly. Krušné chvíle prozívají sovy a dravci, které často vidíme v okolí silnic, kde vyhlížejí hraboše a drobnou zvěř. Často ohrožuje jejich život kontakt s elektrickým vedením či srážka s projíždějícími vozidly.

Zvěř potřebuje klid

Největším nepřítelem pro zvěř není mráz a sníh, ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách zdivočelí motorkáři a čtyřkolkáři, kteří nejenom že devastují pozemky vlastníků pozemků, způsobují nemalé škody na lesních i polních kulturách, ale porušují i několik zákonů. Pro divoké jízdy často vyhledávají i mokřiny, které jsou pro přírodu cenné výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Ne jeden myslivec se při konfliktu s motorkáři setkal s agresivním chováním. Policie je proti není schopná proti čtyřkolkářům zasáhnout, trestní oznámení v drtivé většině odkládají. Čtyřkolkáři by měli označovat svá vozidla viditelnou SPZ a svůj adrenalin vybíjet na motokrosových drahách, které paradoxně zají prázdnotou. Příroda nemůže devalvovat na motokrosovou dráhu pro úzkou skupinu lidí.

V příměstských oblastech jsou pro zvěř v tomto období hrozbou i nezodpovědní pejskaři, kteří nechávají své čtyřnohé miláčky pobíhat volně po lese. Dle zákona o myslivosti, a potažmo i zákona o lesích, není možno volně venčit psa v přírodě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a následně hynou na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskaři by se neměli stydět používat vodítko, protože tím chrání nejenom přírodu, ale i svého pejska!

V poslední době přibývá i „motorizovaného venčení psů“, kdy majitel vypustí smečku psů v honitbě, pak nasedne do automobilu a projíždí krajinou. Psi pročesávají okolí cesty, nejsou majitelem kontrolováni, následně pak dochází k častým případům štvaní či zadávení zvěře, zejména gravidních samic a mláďat.

STŘEČKOVITOST JE NA VZESTUPU

Sněhová pokrývka nutí zvěř k častějšímu navštěvování přikrmovacích zařízení a tím je přeléčení na střečkovitost efektivní. Střečkovitost je pro zvěř velmi nebezpečné i velmi bolestivé parazitární onemocnění. Koncem ledna myslivci předložili medikované směsi léčiva s jadrným krmivem do krmelců. Nyní kontrolují, jak srnčí zvěř krmivo přijímá a tím vyhodnocují účinnost přeléčení. Medikované krmivo nakupují Okresní myslivecké spolky ČMMJ, a pak je distribuují do honiteb, čímž je zajištěna koordinovanost celé ozdravovací akce.

Léčiva se míchá v určeném poměru s jadrným krmivem, které zatraktivňuje jeho příjem. Pokud srnčí zvěř navštěvuje krmelce pravidelně, je v tomto období vhodné ozdravovací akci provést. Pokud by bylo předkládáno medikované krmivo v době, kdy zvěř přikrmovaní zařízení nenavštěvuje, to postupně ztrácí účinnost, přeléčeny by byly jen některé kusy. Lépe je vyčkat na sněhovou pokrývku a mrazivé období. Náklady na průměrný „okres“ jsou přibližně sto tisíc korun a hradí je myslivci z peněz mysliveckých sdružení či z vlastních rodinných rozpočtů.

Střečkovitost nosohrtanová i kožní je pro zvěř velmi nebezpečná a na napadený kus velmi trpí. Larvy nosohrtanových střečků postupně vyplňují dýchací cesty ztěžují dýchání, podkožní střečci se usidlují ve hřbetní partii a způsobují rozsáhlé záněty vedoucí až k úhynu. Maso z napadených kusů není určeno ke konzumu a není možné ho uvádět do oběhu.

Chce-li majitel ve své honitbě odčervovat zvířata, musí do dvou dnů informovat okresní mysliveckou organizaci a místně příslušnou krajskou veterinární správu. Vzhledem k tomu, že se jedná o léky, u kterých je stanovena tzv. ochranná lhůta - tj. doba, kdy nesmí být produkty z léčených zvířat uváděny pro lidskou spotřebu, byl stanoven jednotný termín pro celou ČR, nejpozději do 10. 2. 2010. Při případném uvádění zvěřiny do oběhu, v období ochranných lhůt, musí majitel počítat s možným vyšetřením na rezidua léčiv, kdy jde o kontrolu dodržení ochranné lhůty, která je v tomto případě 14 dnů pokud jde o prasata, 28 dnů pokud jde o jeleny či srnčí nebo daňky a muflony, u kamzíků pak je lhůta 60 dní.

Léčivo musí být řádně předepsáno veterinárním lékařem a při jeho podávání musejí být dodrženy veškeré povinnosti stanovené v zákonu o léčivech. Aby veterinář léčivo mohl předepsat a než se přikročí k aplikaci odčervovacích prostředků, je třeba znát „parazitologický status“ zvěře. Je nutné dotyčnou lokalitu proto zmapovat na základě parazitologického vyšetření orgánů odlovených kusů a vyšetření trusu zvěře. Případné vyšetřování je organizačně a finančně hrazeno z prostředků žadatele o aplikaci léčiva.

V období, kdy jsou podávány zvěři přípravky proti vnitřním a vnějším parazitům se zvěř neloví, čímž je garantováno, že se nemohou dostat rezidua léčiv do potravinového řetězce. Kupříkladu i hospodářským zvířatům v režimu „ekologického zemědělství“ jsou podávány přípravky proti vnitřním a vnějším parazitům několikrát ročně bez jakýchkoliv obav.

PÉČE O ZVĚŘ V ZIMNÍM OBDOBÍ

V únoru jsou myslivci především hospodáři, kteří musí sledovat průběh počasí a dle toho pomáhat zvěři zajistit potravu. Zejména v odlehlejších oblastech a na horách je zvěř odkázaná na milost člověka. Pokud se stále drží sněhová pokrývka, je nutno kontrolovat krmelce a doplňovat krmiva i několikrát týdně. V rámci jednoho přikrmovacího zařízení je nutno předkládat pravidelně menší množství objemného a případně i jadrného krmiva na více místech tak, aby nedocházelo k nadměrné konzumaci jadrného krmiva nejsilnějšími jedinci z tlupy. To by vedlo k závažným zažívacím potížím a k úhynům. V tomto směru se osvědčily krmítka s dávkováním malého množství jadrného krmiva.

Pro zvěř není vhodná pšenice, tritikale, žito a ječmen, protože jejich zrno obsahuje hodně „lepku“, který se mění ve střevech na lepkavou hmotu. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků i resorpční plocha ve střevech je zmenšena, a proto je nutné pro přikrmování používat pluchatý oves (černý nebo žlutý), který lepek neobsahuje a naopak má více vlákniny. Zrno pšenice v předžaludcích rychle kvasí, způsobuje acidózu (překyselení organismu) a následně až úhyn.

Nejlepší krmivo pro zvěř je pluchatý oves (černý nebo žlutý, čerstvá kukuřičná siláž, jetelová senáž, kvalitní luční seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale mnohem více pravidelnost předkládání (siláž, senáž a oves minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství). Ve slaniscích nesmí chybět sůl, kterou je nutné doplňovat.

Pokud veřejnost chce také pomoci zvěři nějakým pamlskem (suché pečivo, obilí) je dobré ho donést přímo do krmelců. Na mokrém sněhu začne všechno rychle nahnívat a bobtnat a zvěři může pak spíše uškodit. Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, všude totiž zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř. Se psy by se do přírody v době sněhové pokrývky neměli vůbec vydávat.

Kromě objemných krmiv, kterých musí být v přikrmovacích zařízeních vždy dostatek, je vhodné zintensivnit předkládání letniny a drcených kaštanů či žaludů, což slouží jako zdroj tříslovin pro zvěř.

Zajícům předkládáme seno v otýpkách přivázaných ke stromům, keřům či kůlům. Vhodné je také ořezávat průběžně větve měkkých dřevin, zvláště jabloně, a větve ponechat na zemi k okusu.

Při dlouhotrvající sněhové pokrývce ztrácí zvěř plachost, v horských oblastech sestupuje do údolí a k lidským obydlím, kde hledá potravu. Zvěř se nyní může zdát lidem krotká, ale při vyrušení odbíhá. Snaží se šetřit síly, o které ji pohyb ve vysokém sněhu rychle připravuje. Zvěř chodí prošlapanými cestičkami a jenom na krátké vzdálenosti.

MYSLIVCI MONIOTORUJÍ ZDRAVORNÍ STAV ZVĚŘE

Při pochůzkách honitbou si myslivci všímají kondice zvěře, stavu osrstění a opeření. V případě zvýšených úhynů nebo výskytu příznaků onemocnění kontaktují veterinární správu.

Myslivci jsou proto velmi důležitým článkem pro monitoring zdravotního stavu volně žijících živočichů v přírodě, což má aktuální význam nejenom pro monitoring výskytu často zmiňované „ptačí chřipky“, ale i dalších onemocnění. Myslivci jsou prvotním článkem tohoto monitoringu, protože dokáží kvalifikovaně posoudit odchylky ve zdravotním stavu zvěře, permanentně se pohybují v honitbách a informace předávají veterinářům včetně podezřelých úhynů. Tento fakt vedl i uzavření dohody o spolupráci mezi ČMMJ a Státní veterinární správou.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář postupně připravuje sčítání zvěře v honitbě. Již koncem tohoto měsíce má mít přehled o množství a pohybu zvěře v honitbě. Využije k tomu zvláště posledních obnov (čerstvě napadlý sníh).

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře a jejím úhynu Mysl/08, evidenci vydaných plomb a lístků o původu zvěře, evidenci o nakládání se zvěří a zvěřinou. Podle dispozic státní správy myslivosti podává hlášení o průběhu lovu. Hospodář dbá na udržování klidu v honitbě, zejména v okolí krmných zařízení. Stará se rovněž o citlivé vysvětlení veřejnosti, že procházka s volně pobíhajícím psem je v tomto období pro zvěř velmi nebezpečná.

V mysliveckých sdruženích se připravují výroční členské schůze. Jejich součástí by mělo být i zhodnocení mysliveckého hospodaření v minulém roce a záměry mysliveckého hospodaření na rok 2009. V honebních společenstvech na zasedání honebního výboru se připravuje roční uzávěrka hospodaření, popřípadě valná hromada.

LOV ZVĚŘE

Koncem února končí doba lovu straky a vrány, kuny lesní a kuny skalní, pokračuje doba lovu bažanta královského. Celoročně se loví liška, sele a lončák prasete divokého. V některých honitbách je lov divokých prasat zastaven, protože probíhá přeléčení srnčí zvěře proti parazitům

NADĚJE BLÍŽÍCÍHO SE JARA

Jaro se však nezadržitelně blíží. Svědčí o tom nejen prodlužující se dny, ale také koncem února přílet některých druhů stěhovavých ptáků, honcování zajíců, párkování koroptví, kvetení „kočiček“. V závislosti na výšce sněhové pokrývky předkládají myslivci zvěři dužnatá, jadrná i objemná krmiva. Po oblevě je nutno doplnit do slanisek sůl, protože zvěř bude postupně přecházet na zelenou potravu a bude potřebovat sůl více než jindy, což je aktuální zvláště v oblastech s vyššími osevními plochami řepky ozimé.

Práce v lese v únoru

V lesním semenářství pokračuje sběr šišek smrku, borovice a modřínu. Semena javoru je nutno uložit do vlhkého písku. Probíhají kontroly skladovaného osiva pro jarní setí a luštění šišek. Ve školkách je nutno věnovat pozornost opravám nářadí a strojů pro jarní práce. Pokračuje ochrana kultur proti okusu zvěře a kontrola oplocenek. Dokončuje se kladení lapáků na lýkohuby v borových porostech, začíná se kácet první série lapáků pro lýkožrouta smrkového. Pokračuje se ve vyhledávání a zpracovávání stromů napadených nastojato lýkožroutem smrkovým. Ve výrobě dřeva probíhají těžební práce v plném rozsahu. Pokračuje se v těžbě, přibližování a odvozu rychlokazných listnáčů všech sortimentů zvláštní a výběrové jakosti.

Práce ve včelařství v únoru

Včelaři musí kontrolovat, aby česna zůstávala bez sněhu s dostatečným větracím otvorem, aby se včely neudusily. Aktivita včel zůstává stejná jako v lednu, plodování matky se začíná pomalu zvyšovat. Včelař si také v tomto období připravuje nové rámky do úlu. Rámek je důležitou součástí úlu, se kterou se manipuluje. Pokud by nebyly v úle rámky, tak si včely staví tzv. divočinu, jako kdysi, když obydlovali duté prostory stromu. Divočina je postavená šikmo, kdežto rámky můžeme postavit pouze kolmo k úlu a můžeme vytvořit buď tzv. teplou stavbu či studenou stavbu. Postavení rámků u teplé stavby je rovnoběžné s česnem úlu, kdežto postavení rámků u studené stavby je kolmé k česnu. Rámky jsou tvořeny z dřevěných louček, a to z měkkého lipového dřeva. Skrz rámky jsou udělané otvory pomocí děrovače rámků, kterými je provlečen „včelařský drátek“, který je upevněn mezerníky. Mezerníky slouží na dodržení včelí mezery v úle, tedy takové mezery, aby jí včela prošla a aby ji nezatmelila. Na tyto rámky se přitaví mezistěny z vosku, na kterém je předlisované včelí dílo, které si včely dostaví z voskových šupinek, které stírají nohou z těla. Hlášení o trvalém stanovišti včelstev podávají včelaři do konce února na obecní úřad. Nové umístění stanovišť včelstev včetně kočovných se oznamuje alespoň pět dnů před jejich přemístěním. Pokud nové umístění nebude v zastavěné části obce, připojí se též jednoduchý situační náčrtek s označením stanoviště včelstev.

Podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 327/2004 Sb. hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr oznámí chovatel včel nebo jím pověřená osoba prokazatelným způsobem místně příslušnému obecnímu úřadu, a to neprodleně po vyhlášení začátku leteckého ošetřování zemědělských porostů přípravky na ochranu rostlin.

Práce v zemědělství

V únoru pokračují odborné semináře, ve kterých se zemědělci mohou seznámit s novými hnojivy a postřiky, které mohou během sezóny využívat. Zemědělci připravují osevní plány a následně objednávají osiva jarních plodin, tedy jarního sladovnického ječmene, jarní pšenice, kukuřice, slunečnice, jetelovin a trav. Ceny komodit jsou na dobré úrovni, a tak je plánování po dlouhé době v pozitivním duchu. Poptávka je nejenom po tradičních plodinách, jakou je sladovnický ječmen, ale i po kukuřici na zrno pro výrobu kolihu či siláži do bioplynových stanic a samozřejmě jarní řepce pro výrobu bionafty. Doslova hitem se stalo spekulativní zatravňování, které díky tučným dotacím využívají zejména spekulativní ekozemědělci, kteří často následně pozemky oplocují. Probíhají přípravy techniky na další sezónu, kdy je nutno nahradit opotřebitelné díly strojů. Agronomové průběžně kontrolují stav ozimých obilnin a zejména ozimého ječmene a triticale, které jsou nejcitlivější na poškození plísní sněžnou nebo holomrazy. Mrazuvzdornost plodin negativně ovlivňuje rychlý pokles teplot, nedostatek slunečního svitu a přemokření ornice, což jsou faktory, které jsou v letošním roce splněny a tak je tu vysoká pravděpodobnost poškození ozimých plodin. Sadaři kontrolují početnost přezimujících škůdců, kteří se skrývají ve štěrbinách kůry, úžlabinách pupenů a paždí větví. Zde mohou přežívat vajíčka svilušky ovocné, mšice jabloňové, mery jabloňové, housenky obalečů, štítky štítenky čárkovité, vajíčka mšice svestkové a štítky puklice švestkové či další. Nejčastějším onemocněním broskvoně je kadeřavos o jehož intenzitě rozhoduje počasí od vyrašení do začátku květu. Při teplém průběhu počasí při rašení je průběh infekce nižší, ale přesti je nutno ošetřovat stromy účinnými fungicidy měďnatými přípravky (Kuprikol 50) ve stádiu nalévání terminálních pupenů.

Tab 1: Výsledky šetření osevu ozimů MZe pro sklizeň 2011 v porovnání se šetřením MZe pro sklizeň 2010 (plocha v ha)

V tab. 1 jsou uvedeny aktuální osevní plochy ozimů v posledních 3 letech. Z nich vyplývá, že díky likvidaci chovu skotu v ČR rapidně ubývá i pěstovaných jetelovin, luk a dočasných luk. To se negativně projeví i na spárkaté zvěři, která právě na těchto plochách má nejlepší potravní nabídku a nezpůsobuje téměř žádné škody. Naopak narůstají plochy ozimé řepky, která je stále více na ošetřování proti chorobám a škůdcům. Po obnovení některých zpracovatelských kapacit (Milo Olomouc) je o řepku velký zájem a její cena je velmi vysoká i pro sklizeň 2011. Dále z tabulky vyplývá úzké spektrum pěstovaných plodin, které se na polích pěstují, příroda se stává monotónější ve stylu pšenice, ječmen, řepka a kukuřice. Zužováním osevních postupů na polích narůstají i problémy s častějším výskytem chorob a škůdců.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině února:

- probíhá honcování zajíců

- začíná kaňkování (říje) vyder a rysů

- začínají kvést sněženky

- probíhá říje vlků, kaňkování lišek, probíhá honcování divokých králíků

- přilétá husa velká

V druhé polovině února:

- odlétají havrani

- přilétají skřivani

- srncům dorůstají nové parůžky

- zemědělci kontrolují stav ozimů a řepky pod sněhovou pokrývkou a nakupují osiva jařin a hnojiva, broskvoně je nutno ošetřit proti kadeřavosti.

- vychází březnové číslo časopisu Myslivost Stráž myslivosti s novými informacemi a radami nejenom z myslivosti

- po oblevě probíhá výsadba stromků v lesích do vlhké půdy

- probíhá monitoring poškození stromů větrem a jejich vytěžení, aby nedošlo k rozšíření kůrovce

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

mob.:

+420 604 953043

e-mail:

jiri.silha@centrum.cz

Myslivecké pranostiky z knihy Jaromíra Kovaříka Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře. :

Vlk v únoru na poli lepší než-li sedlák na mezi.

Když je pěkný čas na Hromnice (mráz), bývá zdárné obilí velice. Medvěd též, když teplo bývá, obzvláštní ten způsob mívá, spravuje-li brloh všelijak, učině to, lehne zase znak. Pak-li tuhá zim bývá, brloh svůj hned rozházívá. Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze na měsíc zase do jámy. Vyleze-li jezevec o Hromnicích z díry, na čtyři neděle zpátky zas pílí.

O Hromnicích milejší ovčákovi vlk než slunce.

Na sv. Matěje jde liška naposled po ledě.

Když sníh záhy taje, dlouho neroztaje.

Nechce-li severák v únoru váti, v dubnu se to musí přeci jenom státi.

V únoru sníh a led, v létě nesou včely med. Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.