Český česnek? Nedostatkové zboží

Češi za rok spotřebují až 7 tisíc tun česneku. Ze čtyř pětin je ČR závislá na dovozu, který je levnější a tuzemští pěstitelé mu nedokáží konkurovat.

Sehnat v obchodech v Česku tuzemský česnek je v současnosti takřka nemožné, přestože zájem o něj mezi spotřebiteli v poslední době výrazně roste, vyplývá z vyjádření zemědělců i prodejců. ČR je dnes u této tradiční zeleniny i po započtení toho, co si lidé vypěstují sami na svých zahradách, soběstačná pouze z jedné pětiny. Pěstitelé od pěstování česneku v důsledku levných dovozů ze zahraničí v předchozích letech upustili. Zpětné zvyšování pěstebních ploch je komplikované, nedostává se například sadba.

Roční spotřeba česneku v Česku se pohybuje mezi 6500 a 7000 tun. Čeští profesionální pěstitelé přitom v posledních letech vyprodukují jen zhruba 700 tun této plodiny ročně, většina česneku se do země dováží, a to především z Číny, řekl ČTK předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Jaroslav Zeman. Loňská celková produkce česneku zahrnující jak to, co vyprodukovali zelináři, tak domácnosti, dosáhla dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 1457 tun.

Najít české pěstitele je problém

Mluvčí hypermarketů Globus Boris Malý řekl, že nabídka tuzemského česneku zdaleka nestačí pokrýt poptávku českých zákazníků, takže obchodní řetězce jsou odkázány na česnek dovážený ze zahraniční. Podobně se vyjádřila mluvčí supermarketů a hypermarketů Albert Dana Dvořáková. V prodejnách Albert je nyní k dostání česnek z Číny a Španělska. „Rádi bychom nabízeli i český česnek, je ale velký problém najít pěstitele, který by nám zajistil jeho dodávky v dostatečném množství,“ řekla Dvořáková. Obchodníci by podle ní přivítali, kdyby tuzemští pěstitelé poptávku zákazníků vyslyšeli a výrazně zvýšili produkci česneku.

Levný dovoz

Ještě v roce 1995 země jen na základě toho, co vypěstovali zelináři, byla v produkci česneku soběstačná, pěstoval se tehdy na téměř desetkrát větší ploše než dnes. V důsledku levných dovozů převážně z Číny, kterým nebylo možné konkurovat, pěstitelé od pěstování česneku postupně upustili. Následně také začala stoupat cena dováženého česneku, nemajícího téměř na trhu konkurenta.

„V posledním roce až dvou dochází ke změně v myšlení českého zákazníka ve prospěch českého daleko kvalitnějšího česneku, což se projevuje v tlaku na pěstitele směrem ke zvýšení ploch,“ uvedl Zeman. Zvýšení ploch je podle něj limitováno nedostatkem sadby česneku. „Plochy při trvalém zájmu o kvalitní český česnek se budou zvedat několik roků, minimálně čtyři až šest let,“ poznamenal.

Farmářské trhy

Velký zájem o český česnek potvrzují také pořadatelé stále populárnějších farmářských tržišť. Podle Jiřího Sedláčka z občanského sdružení Archetyp, které pořádá trhy na několika místech v Praze, patří český „paličák“ mezi nejoblíbenější položky v nabídce.

„Poslední dodávky česneku jsme měli někdy v první polovině ledna,“ řekl Aleš Kotěra ze společnosti Český Grunt, která se snaží v zemi vybudovat síť malých prodejen s produkty českých farmářů. Přestože cena českého česneku je až dvojnásobně vyšší než čínského, je zájem zákazníků o něj neutuchající, bohužel jim již není co z loňské sklizně nabídnout.

Podle odborníků na gastronomii má český česnek mnohem výraznější chuť než například česnek z Číny a k dochucení jídla ho stačí mnohem méně než u čínského. Jak v minulosti upozornilo Hnutí Duha, čínský česnek se do tuzemských obchodů dostane někdy až rok po sklizni. Aby přečkal více než 20.000 kilometrů dlouhou cestu, bývá chemicky ošetřen, tamní farmáři navíc nemusí dodržovat zdaleka tak přísné ekologické předpisy jako jejich evropští kolegové.

Vývoj sklizně česneku v ČR

Rok Sklizeň celkem (v tunách)

2000 7111

2001 5405

2002 2239

2003 953

2004 1927

2005 1712

2006 2079

2007 2038

2008 1759

2009 1590

2010 1457

Zdroj:Český statistický úřad