Za půjčené obilí chce stát od zemědělců garance

Před několika lety dodávalo borovanské družstvo tři tisíce selat ročně obchodnímu partnerovi z Třeboně. Kvůli dlouhodobé krizi na trhu s vepřovým masem už z tohoto obchodu dnes nezůstalo nic.

Odpadli i další odběratelé. „Výhled není optimistický,“ říká k tomu předseda ZOD Borovany Jindřich Kořínek.

Určitou pomoc ohroženému sektoru chce nyní nabídnout vláda.

Na českém trhu totiž přibývá dovozového masa, vzestup cen obilí zdražuje krmné směsi a co nejhoršího, ceny se dlouhodobě pohybují na hranici výrobních nákladů nebo spíše pod ní. Vláda chce teď uvolnit obilí ze státních hmotných rezerv.

„Reagujeme tak na aktuální situaci na trhu s obilovinami určenými pro výrobu krmiv. Obilí mohou využít hlavně chovatelé prasat a drůbeže. Půjčka je zpoplatněná a vratná nejpozději do konce roku,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa k nabídce vlády. Půjčka obilí ze státních rezerv by mohla ceny na volném trhu udržet dole.

Chovatelé prasat mizí

Výrobci krmiv si mohou ze státních hmotných rezerv půjčit maximálně celkem 300 tisíc tun obilovin. Všechno obilí budou muset vrátit z letošní úrody do konce roku 2011. Ke konci února už výrobci požadovali zapůjčit celkem 100 tisíc tun krmného obilí.

„Podmínkou půjčky je bankovní garance za cenu, za kterou v případě nevrácení půjček bude moci Správa státních hmotných rezerv obilí ze sklizně 2011 nakoupit, tak aby jí nevznikly ztráty,“ zmínil ministr Fuksa.

Chovatelé na Českobudějovicku oceňují, že se vláda snaží pomoci. V praxi se jich ale nové opatření dotkne jen zprostředkovaně. „Nějaký efekt na chovatele by to možná mělo,“ říká předseda ZD Hosín Jiří Severa, který je rád, že se obecně něco dělá pro záchranu domácí produkce vepřového masa. Připomněl, že cena krmného obilí jde neustále nahoru, nyní je 3000 korun za tunu. Pokud by se cena směsí nezvedala, pomohlo by to i Hosínským, i když krmí z vlastního obilí.

Severa doplnil, že potíže na trhu se projevily i zde, při produkci prasniček, které prodávají dalším chovatelům. „Klesá jejich odbyt,“ zmínil Severa. Ve firmě se proto více dokrmuje, ale zemědělec dodal, že výkupní cena za kilogram živé váhy kolem 25 korun je pod výrobními náklady a dlouho se nedá ztrátový chov udržet.

„Čekáme, jakým směrem to půjde,“ naznačil Severa a nevyloučil, že chov může za nějakou dobu i skončit.

„Pokud to půjde takhle dál, neskončí zřejmě všichni, ale mnozí ano,“ konstatoval za borovanský podnik Jindřich Kořínek. Před dvěma lety měli v Borovanech 320 prasnic, dnes už je to jen polovina. Do modernizace chovu přitom vložili před několika lety přes dvacet milionů korun. Z dnešního pohledu to podle Kořínka nebyla návratná investice, ale jako český chovatel může dění v oboru ovlivnit jen málo.

Rozhodující slovo má Německo. Tam se chová nejvíce prasat, tam se určují ceny v podstatě pro celý region. Jatečně opracované tělo se prodává v Německu za částku, která se pohybuje kolem 34 až 35 korun za kilogram, v České republice nebo v Rakousku je cena prakticky stejná.

Cena už se po „dioxinovém“ šoku stabilizovala, ale podle Kořínka je otázkou, co se stane, až se začne na trh dodávat zmrazené maso, pro které nebyl v Německu v minulých týdnech odbyt. Navíc mohou němečtí producenti počítat s podporou státu, mnohem větší, než čeští chovatelé.

Návrat k vyšším chovaným stavům prasat tedy v žádném případě Kořínek neočekává. „Na tomhle stavu budeme. Spíš se budeme snažit zlepšit výsledky,“ řekl Kořínek a dodal, že ve výkrmu má podnik výsledky výborné, ale bude snaha odchovat víc selat na prasnici.