Nastává boj o mléko, mlékárny se o něj přetahují

Mléčná krize v roce 2009 byla jen vyvrcholením situace v chovu dojnic. I na Rakovnicku stavy radikálně poklesly.

Za osm celých čtyři setiny haléře za litr dodávalo letos v lednu Družstvo vlastníků Agro Malinová mléko do mlékárny prostřednictvím Mlékařského družstva Kralovice.

I když je to jedna z nejnižších cen (Madeta dává za litr 8,40, Sedlčany 8,27 Kč), pro dodavatele to znamená mírné zlepšení.

Loni v únoru dodávali za 7,04, v letních měsících roku 2009 dokonce za 5,75 Kč. Přitom průměrné náklady na litr mléka se v celé republice pohybují okolo osmi korun padesáti haléřů.

Z vyšší ceny se ale zemědělci tak docela radovat nemohou. Výrazně totiž stouply ceny doplňkových krmiv, například sóji a řepkového šrotu, a to i o více jak dvě stě korun za metrák.

Jak vidí situaci kolem mléka, vysvětlil předseda družstva Agro Malinová a člen představenstva Mlékařského družstva Kralovice Jiří Růžička: „Každý nárůst ceny je pro nás hodně důležitý, denně dodáváme do mlékárny zhruba tři tisíce litrů mléka. Prodej pod výrobními náklady znamená velké finanční ztráty. Kdybychom nevložili velké investice do modernizace živočišné výroby, přestavby stájí na volné ustájení a podobně před několika lety, byli bychom živočišnou výrobu dávno zrušili. Chov skotu nám ale umožňuje i používat úplně jiné osevní postupy. Pěstujeme vojtěšku, kukuřici, jetel, hrách. Navíc můžeme pole pohnojit hnojem.“

Stavy zvířat

V Agro Malinová chovají více jak čtyři sta kusů Českého strakatého skotu s uzavřeným obratem stáda. Z toho je sto šedesát krav, osmdesát býků ve výkrmu, sedmdesát jalovic a zbytek jsou telata na mléčné i rostlinné výživě. Veškerá zvířata jsou ve volném ustájení.

Telata navíc chovají venku. Hned po porodu putují do venkovních bud, po odstavu do společných kotců. „Chtěli bychom ještě ustájit venku suchostojné krávy (které se nedojí). Tím bychom mohli zvýšit kapacitu ustájení býků ve výkrmu,“ vysvětlil Růžička.

Výkupní cena hovězího masa je nyní celkem slušná, pohybuje se mezi čtyřiceti třemi až pěti korunami za kilogram.

V loňském roce dosáhli průměrné užitkovosti sedm tisíc třicet šest litrů na dojnici za laktaci s obsahem tuku 4,15 % a bílkovin 3,60 %. Krmí směsnou krmnou dávkou, kterou si míchají sami z vlastních zdrojů. Pouze se do ní přidává sojový a řepkový šrot a speciální minerální lizy. Potřeba minerálů se zjišťuje rozborem krve.

Pokles stavů

Mléčná krize v roce 2009 byla jen vyvrcholením situace v chovu dojnic. I na Rakovnicku stavy radikálně poklesly. Nyní chová dojné krávy pouze sedm chovatelů. Do kontroly užitkovosti bylo v loňském roce zapojeno pouhých 1 381 dojnic.

Zemědělci vyměnili toto nejnáročnější odvětví živočišné výroby za provoz biostanic, pro které na poli pěstují například kukuřici. Odpad z výroby bioplynu jim zajišťuje přísun organického hnojiva na pole. Chovají se tržně. Pevně nasmlouvaná cena elektřiny na roky dopředu jim poskytuje jistý a trvalý příjem.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info