Nový škůdce česneku ubírá na úrodě

V poslední době se stal český česnek nejpopulárnější zeleninou. Aspoň se to dá soudit podle toho, jak často se o něm mluví nebo píše v médiích. S tímto názorem se na Agrární komoru ČR obrátil jeden z větších pěstitelů česneku Ing. Jan Kozák, šlechtitel česneku, majitel třinácti odrůd, přičemž další tři odrůdy jsou v registračním řízení.

Ing. Jan Kozák tak reagoval na tiskovou konferenci pořádanou Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni ve spolupráci s Agrární komorou ČR, v návaznosti na konferenci evropského projektu Euralliveg. Koordinátorem projektu za českou stranu je výzkumník Ing. Jiří Zámečník. V České republice jde o Národní program genetických zdrojů, o němž jsme obšírně psali v Zemědělci číslo 10/2011. Jde o uchování genofondu česneku v kryobance za využití velmi nízkých teplot v prostředí tekutého dusíku, v mrazu –196 stupňů Celsia.

Český česnek vyhnala z polí nízká cena čínského

Pěstitel českého česneku Ing. Kozák lituje toho, že už v ČR mnohý spotřebitel ani neví, jak pravý česnek chutná, protože baštil více než patnáct let levný čínský česnek. „Současnou situaci na trhu s česnekem určitě způsobily obchodní řetězce, které mají v popisu práce prodej hodně levného zboží, přičemž asi nejenom v tomto případě odpovídá ceně i kvalita.V polovině devadesátých let bylo možné koupit čínský česnek za 29,90 Kč, v akci dokonce za 19,90 Kč. Možná ještě větší zásluhu na tom mají i spotřebitelé. Vyžadovali stejně levný česnek i v ostatních prodejnách, případně u pěstitelů. Za tuto cenu nebylo možné český česnek vypěstovat a za vyšší se stal neprodejný. Velké množství kvalitního česneku tak skončilo na skládkách,“ lamentuje Kozák.

V té době docházelo k transformaci zemědělských organizací a nově vznikající subjekty už neměly o pěstování ekonomicky nezajímavé plodiny zájem.Tím se pěstování zmenšilo na samozásobování, případně pěstování pro konkrétního zákazníka, který měl o kvalitní produkt zájem bez ohledu na jeho cenu.

Sadba se namnoží během pár let

„Nyní, kdy čínský česnek stojí výjimečně 120 korun a běžně 140 korun, si někdo najednou vzpomněl, že by za tuto cenu mohl koupit mnohem vyšší kvalitu, tedy česnek český. To by sice mohl, ale někteří pěstitelé a obchodníci si také uvědomili, že jim doba nabízí nebývalý zisk a cenu výrazně zvýšili. O své zboží mají velký zájem i za vysokou cenu,“ popisuje dál situaci s česnekem Kozák.V České republice je podle něj v současné době registrováno celkem devatenáct odrůd a další dvě by měly být registrovány v průběhu letošního roku. Více odrůd má v EU pouze Francie. Všechny odrůdy jsou řádně udržovány a jejich sadba se uvádí na trh.

Problémem je množství nabízené sadby, které nestačí tak náhle zvýšenému zájmu. Trvá totiž nějakou dobu, než se sadba namnoží. Dá se předpokládat, že v průběhu několika let by se mohla nabídka sadby s její poptávkou vyrovnat, a tím by také došlo k ustálení ceny,“ tvrdí Kozák.

Skladové ztráty způsobuje roztoč vlnovník česnekový

Ale to není jediný problém našich česnekářů. „Jak sleduji dovozové česneky, tak vidím, že si s ním nevědí rady ani v ostatních zemích. Jde o napadení roztočem vlnovníkem česnekovým, který způsobuje velké skladové ztráty vyšeptáváním. Donedávna se většina česneku před výsadbou mořila proti háďátku Sulkou. Ta sice háďátku moc neuškodila, ale zato spolehlivě likvidovala zmíněného vlnovníka. Dnes už Sulka není k dispozici, tak není čím ošetřovat. A tady by byla šance pro výzkumníky, aby nalezli a doporučili pěstitelům jiný účinný přípravek,“ vyzývá výzkumníky Kozák.

Protože pěstitelé mají problémy se získáváním sadby, snaží se vysadit cokoliv, snad s výjimkou čínského česneku. Před touto praxí je třeba důrazně varovat, protože hrozí reálné riziko zamoření pozemku některými chorobami, případně obávaným háďátkem zhoubným. Háďátko je mikroskopický hlíst, který napadá mimo česneku několik dalších druhů kulturních i planých rostlin. Když ho člověk sní na topince tisícovku, ani si toho nevšimne. Když se mu dostane na pozemek několik jedinců, tak má jistotu, že už nikdy česnek, cibuli, jahody, luskoviny nebo brambory úspěšně nevypěstuje. Proto je třeba používat sadbu výhradně od šlechtitelských firem. Ty zaručují v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, že se v jejich sadbě háďátko nevyskytuje.

Plodina citlivá na lidskou práci

Dobrá cena česneku láká pěstitele hledající plodinu, která by byla pro ně tržně zajímavá. Mnozí však nevědí, že potřebují dostatek pracovní síly na výsadbu, sklizeň a posklizňovou úpravu a také dostatek prostoru pro sušení. Hlavně výsadba a sklizeň se musí udělat v nejvhodnějším termínu. Při předčasné sklizni jsou velké problémy se sušením, naopak opožděná sklizeň vede k rozpadu cibulí na jednotlivé stroužky, čímž je produkt výrazně znehodnocený.

„Česnek není jedinou plodinou, u níž v posledních dvaceti letech klesla produkce v důsledku neuvážených dovozů. Odbytové problémy má většina zelinářů, kteří do dneška vydrželi. Těch, co nevydrželi, je víc. Podobná situace je i v ovocnářství. A květinářství? To je už prakticky celé zlikvidováno. Přál bych kolegům, pěstitelům v ostatních zahradnických odvětvích, aby český zákazník pochopil, že české odrůdy jsou většinou ty lepší,“ apeluje na české spotřebitele Ing. Kozák.