Česká republika pokračuje v úsilí zabránit diskriminačnímu zastropování plateb podle velikosti podniku
29.06.2011 | MZe ČR
V Lucemburku se v úterý naposledy za maďarského předsednictví sešli ministři zemědělství Evropské unie, aby jednali o problematice mořského rybolovu, o vývoji ohledně nákazy bakterií E.coli či o budoucnosti programu potravinové pomoci pro nejchudší. Jednání využil český ministr zemědělství Ivan Fuksa k neformální diskuzi o budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a uspořádal setkání s protějšky z Německa, Velké Británie, Slovenska, Rumunska, Bulharska a se zástupci Maďarska jako pozorovateli. Hlavním tématem bylo hlasování Evropského parlamentu o zastropování přímých plateb, které by na zemědělce v řadě zemí mělo negativní dopad.
„Potvrdili jsme si, že přetrvává blokační menšina států EU, pro něž je zastropování přímých plateb nepřijatelné či těžko akceptovatelné i s ohledem na ohrožení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, a dohodli jsme se na další spolupráci, jak s nevládními organizacemi, tak s poslanci Evropského parlamentu. Podle našich analýz je zastropování plateb rizikem i pro další země, které proti němu zatím nevystupují. Vnímáme tento potenciál a budeme s nimi jednat s cílem vysvětlit jim možná rizika, která zatím oni sami nevnímají, a získat je tak na svoji stranu,“ řekl po jednání ministr Fuksa. Pokračuje tak avizované úsilí resortu zabránit v Radě ministrů Evropské unie schválení diskriminačních opatření s negativními dopady na české zemědělce.
Kromě problémů s umělým štěpením podniků a snižováním jejich konkurenceschopnosti ve srovnání s třetími zeměmi, jako je například Brazílie, panují obavy o nesmyslné bujení administrativy namísto jejího odstraňování, což je od nástupu ministra Fuksy trvalou prioritou ministerstva. „Známe zatím rámcové představy Evropské komise o připravovaném zastropování přímých plateb a chceme být co nejlépe připraveni na jednání o SZP, která se naplno rozběhnou nad konkrétními návrhy již na podzim. Víme také, že zvažovaná čísla se průběžně mění a je těžké přesně odhadnout dopady na naše zemědělství, ale diskriminační a byrokratický princip zůstává. Zároveň věříme, že dlouhodobou aktivní agrární diplomacií můžeme dosáhnout úspěchu,“ dodává k dnešní schůzce náměstek Juraj Chmiel.
Pokud jde o epidemii hemorhagické bakterie E.coli, ministři projednali pomoc sektoru ovoce a zeleniny v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými Evropskou komisí. Od řady zemí zazněly požadavky na zefektivnění systému včasného varování před nebezpečnými potravinami. Komise přislíbila rychlé posouzení požadavků členských států na finanční kompenzace a rovněž informovala o navýšení rozpočtu na propagační opatření o 5 mil. EUR. Projednávání programu potravinové pomoci EU nejchudším pokrok nezaznamenalo, protože přetrvávají zásadní výhrady řady členských států, včetně ČR, a to zejména k právnímu základu takového programu.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe
Další články v kategorii
- Budou jablka za 50 korun? Stromy pomrzly v Česku i v Polsku (26.04.2024)
- Komunitní energetika je o krok blíž. Do druhého kola energetických společenství postupuje 57 komunitních projektů (26.04.2024)
- Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15.000 starých stromů v Krušných horách (26.04.2024)
- V jarním kole Sbírky potravin se vybralo rekordních 565 tun zboží pro potřebné (26.04.2024)
- Podmáčená louka s masožravkami v Brdech se stala novou přírodní památkou (26.04.2024)
- Výzkumný ústav: Oteplení zvýší aktivitu škůdců, očekává se nadměrný výskyt mšic (26.04.2024)
- Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)