Péče o dojnice v tranzitním období – letošní náplň projektu US-CZ Dairy Plan

Od roku 2006 je uskutečňován zajímavý americko-český projekt, zaměřený na management, výživu a kontrolu zdraví u dojnic „US-CZ Dairy Plan“. Jeho stávající dvouletá etapa „The 3rd US-CZ Dairy Plan“ vyvrcholila v červnu letošního roku týdenním pobytem předních amerických odborníků v České republice.

Letošní téma „Péče o dojnice v tranzitním období a novorozená telata“ navázalo na obě předchozí etapy, věnované rovněž preventivně-medicínské péči o stáda vysokoprodukčních dojnic a realizované jak v podmínkách České republiky, tak opakovaně na univerzitách a farmách v USA. V jejich rámci, založeném na spolupráci se specialisty z University of Wisconsin-Madison (UW-M) a University of Illinois, bývají aktivně navštěvovány odborné akce (výroční konference American Association of Bovine Practitioners, ADSA® Discover Conference), uskutečňují se doktorandské pobyty, probíhají konzultace s jejich akademickými a vědeckými pracovníky a, za jejich vedení, jsou zajišťovány návštěvy velkých modelových farem dojnic, v nichž uvedené celosvětově uznávané americké univerzity organizují svoji výzkumnou činnost a výuku.

Díky tomu je možná i podrobná výměna zkušeností s významnými americkými farmáři (např. bratry Craveovými z farmy Crave Brothers Dairy Farm, L. Holtermanem z Rosy-Lane Holsteins Farm, rodinou Larsonových a dr. D. Rhodou z Larson Acres Farm, či dr. G. Jonesem z Central Sands Dairy Farm a mnohými dalšími, zejména z amerického Středozápadu a Kalifornie).

Hlavními organizátory tohoto víceletého projektu jsou MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc. (BIOMIN Czech s.r.o.), Ing. Mojmír Vacek, CSc. (ČZU v Praze, VÚŽV Praha) a MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. (VFU Brno), která je současně také garantem projektu dlouhodobého vzdělávání, výzkumu, nezávislého poradenství a odborného servisu v živočišné výrobě Galaprojekt. Další spoluorganizátoři projektu pocházejí z VFU Brno, ČZU v Praze, VÚŽV Praha a dalších odborných pracovišť. Partnery stávající etapy projektu jsou přední české farmaceutické, plemenářské, výživářské a technologické firmy. Mediálním partnerem projektu US-CZ Dairy Plan je společnost Profi Press, s.r.o. Podrobnné informace o něm jsou uvedeny na stránkách http://www.usczdairyplan.cz.

V letošním roce se návštěva pěti amerických hostů v ČR uskutečnila ve dnech 5. až 12. června. Zúčastnili se jí prof. Sheila McGuirk (School of Veterinary Medicine, UW-M), em. prof. Ric Grummer (Dept. of Dairy Sci., UW-M a Balchem Corp.), prof. Randy Shaver (Dept. of Dairy Sci., UW-M), prof. James Drackley (Dept. of Animal Sci., University of Illinois) a dr. Gordon Jones (spolumajitel farmy pro 3 800 dojnic Central Sands Dairy ve Wisconsinu).

V rámci jejich pobytu proběhla návštěva VFU Brno a uskutečnilo se přijetí u děkana Fakulty veterinárního lékařství prof. dr. A. Nečase, Ph.D., MBA a přednosty Kliniky chorob přežvýkavců a prasat prof. dr. J. Smoly, CSc., proběhly dva odborné workshopy (6. 6. 2011 v Lednici a Central European Dairy Workshop dne 9. 6. 2011 v Mendelově muzeu v Brně), zahájené prof. A. Nečasem, za účasti vedoucích pracovníků FVL VFU Brno, UVLF Košice, SPU Nitra, Veterinární univerzity Vídeň, Veterinárních fakult Univerzit ve Wroclavi a Lublinu aj.), dva semináře (8. 6. 2011 ve V. Jeníkově a 10. 6. 2011 v Olbramovicích) a návštěvy pěti farem dojnic v ČR. Nejvýznamnější akcí pro veterinární lékaře a chovatele, organizovanou v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QI91A238, byl seminář Efektivní postupy při řízení stáda dojnic. Celkem se akcí zúčastnilo více než 600 účastníků z ČR a dalších pěti evropských zemí. Jejich společným rysem byla snaha o podrobné odborné řešení nastolených otázek. Aktivní přístup amerických hostů, typický pro uskutečněné akce, byl ostatními účastníky všeobecně velmi oceňován.

Seminář ve Větrném Jeníkově, s účastí 300 chovatelů a veterinárních lékařů, zahájil a moderoval MVDr. M. Skřivánek, CSc. ze společnosti BIOMIN Czech s.r.o., která byla hlavním sponzorem celého projektu. První dvě přednášky, věnované aktuální situaci českého zemědělství a jeho výhledům po roce 2013, přednesli Ing. J. Veleba, prezident AK ČR a Ing. B. Belada, viceprezident AK ČR (Farmtec, a.s.). Poté následovala vystoupení zástupců partnerských firem, MVDr. R. Bořutové, PhD. a MVDr. Ing. A. Aragóna, PhD. (ze společnosti BIOMIN Holding GmbH), Ing.V. Škeříka (Farmtec, a.s.), MVDr. M. Koubkové, Ph.D. (Intervet/Schering-Plough Animal Health), Ing. L. Martince (CRV Czech Republic, s.r.o.) a Mgr. J. Kovářové (Ketris). Poté, před plným sálem až do pozdních odpoledních hodin, následovala vystoupení amerických hostů, spojená s diskusí k řešeným oblastem.

Kontrole příjmu energie u suchostojných krav se věnoval prof. James Drackley. Dříve běžné rozdělování dojnic do dvou skupin v období stání na sucho a jejich odlišné krmné dávky (se zvýšenou dotací jadrných krmiv před otelením) s cílem snížit výskyt zdravotních poruch po porodu se podle něj tak úplně neosvědčilo. V současné době se na mnoha amerických a již také na evropských farmách dojnic nově (právě na základě metodiky dr. G. Jonese a prof. J. Drackleye, nazvané The Goldilocks Diet) preferuje užívat pouze jednu krmnou dávku. Podle nových doporučení prof. R. Grummera je přitom vhodné krávy zaprahovat 5 – 6 týdnů před porodem a právě je až do porodu krmit uvedenou The Goldilocks Diet. S tím, že krávy jsou (podle metodiky prof. Nordlunda) poslední 2 – 3 týdny umístěny v menší porodní skupině, která není doplňována do doby, než se všechna v ní zařazená zvířata otelí. Uvedené postupy společně významně snižují úroveň environmentální, energetické a vápníkové zátěže, stimulují fyziologické procesy v bachoru a zvyšují peripartální příjem sušiny krmné dávky a společně také brání rozvoji silné imunosuprese. Autoři The Goldilocks Diet v ní doporučují zkrmování 1/3 kukuřičné siláže, 1/3 krátce řezané slámy a 1/3 dalšího objemného krmiva (seno, siláž) a doplňku koncentrátů (zařazených za účelem doplnění proteinů, vitamínů a minerálů). Hlavním cílem této krmné dávky je docílení optimálního prepartálního příjmu všech živin. Uvedená vysokovláknitá, nízkonenergetická krmná dávka s nízkým obsahem vápníku a draslíku je účinným prostředkem k udržení optimální hodnoty BCS krav v době porodu ve výši 3,00 bodu a prevencí proti poporodní lipolýze a hypokalcémii.Prof. Randy Shaver rozvedl problematiku volby nejvhodnějších objemných krmiv během stání na sucho a v laktaci. K základním objemných krmivům patří travní a vojtěšková (v Evropě i jetelová) siláž, GPS (silážované celé rostliny obilovin), kukuřičná siláž, sláma a seno. Směs kukuřice a slámy, jako základ krmné dávky pro suchostojné dojnice, se podle něj stala díky dr. Jonesovi a prof. Drackleyemu velmi populární. Důležitý je přitom obsah energie, dusíkatých látek, vápníku, draslíku a poměr kationtů a aniontů v objemných krmivech. Tyto parametry lze ovlivnit hnojením půdy, výběrem vhodných hybridů, kontrolou zralosti a sušiny při sklizni, také správným postupem při výrobě siláží a řízením fermentačních procesů v nich. Vyšší stravitelnost škrobu v kukuřici (jíž se prof. Shaver také výzkumně věnuje) se efektivně zvyšuje produkci mléka a mléčné bílkoviny.

Prof. Ric Grummer (který již Českou republiku, společně s prof. K. Nordlundem a L. Holtermannem, navštívil v rámci minulé etapy projektu US-CZ Dairy Plan) se tentokrát ve své přednášce věnoval ovlivňování energetického metabolismu dojnic pomocí krmných aditiv. V tranzitním období závěru doby stání na sucho a počátku laktace dochází v organismu vysokoprodukční dojnice k mnoha hormonálním a metabolickým změnám. Ty zahrnují především intenzivní mobilizaci tukových zásob, kdy dochází k přesunu velkého množství energetických zdrojů krevním řečištěm z tukové tkáně do mléčné žlázy. Děje se tak zejména cestou neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK). Nevýhodou tohoto procesu u dojnic – právě pro vysokou intenzitu těchto pochodů, spojených s jejich rychle rostoucí produkcí mléka a podmíněných zvýšenou tělesnou kondicí zvířat (nad 3,50 bodu BCS) – je příliš intenzivní zatížení jater. Nezvládnutí výživy krav v tomto období je příčinou řady vzájemně propojených patologických procesů (mj. právě lipomobilizace, hypokalcémie a imunosuprese), spojených s výskytem zadržení lůžka, poporodního ulehnutí, ketózy, ztučnění jater, metritidy, mastitidy a dalších onemocnění. Podávání krmných aditiv, zejména chráněného cholinu a (v USA také) chrómu během prepartálního období pomáhá hladiny NEMK krav po porodu účinně regulovat a výskyt postpartálních onemocnění snížit.

Prof. S. McGuirk se věnovala péči o krávy a telata v tranzitním období. Mezi hlavní faktory omezující nebezpečí metabolických a infekčních onemocnění patří adekvátní intramamární terapie, výživa a vakcinační programy. Protože se epizootologická situace v jednotlivých chovech liší, nedoporučuje se jeden typ vakcinačního programu vysokobřezích krav. U březích krav i jalovic, které jsou postiženy před očekávaným porodem nadváhou, hrozí v důsledku výše popsaných procesů nebezpečí zvýšeného výskytu dystokií (zejména v důsledku rozvoje silné hypokalcémie a imunosuprese), předčasný porod a vyšší riziko peripartální mortality matek i novorozených telat. V chovech se zvýšeným výskytem hypokalcémie dojnic, jež je s lipomobilizací spojena, je asistence při porodu nutná a je zaznamenáno vyšší riziko zdravotních poruch. Prof. McGuirk se ve svém vystoupení také podrobně věnovala péči o telata v postnatálním období, včetně diagnostických kroků a péče o postižené kusy.

Principy managementu velké farmy označované dr. G. Jonesem jako tzv “ABC concept” (od air – vzduch, bunk – lože, comfort – pohodlí), jsou založeny na několika základních a srozumitelných bodech: personál farmy musí pracovat na 100 %, komfort krav má zásadní význam pro ekonomiku stáda, kráva má stát jenom v dojírně, u žlabu a u napaječky, přemísťování krav ve skupinách jim škodí, objemné krmivo musí být špičkové kvality, sláma v krmné dávce je zdravá, program pro suchostojné krávy rozhoduje o ztrátách po jejich otelení, pregnancy rate (hodnocení reprodukčních ukazatelů) určuje, které krávy ze stáda vyřadit, v porodním kotci se rodí nejen tele, ale i výdělek krávy a farmáře! Uvedené postupy užívané na farmě Central Sands Dairy, spolu s každodením uplatňováním Jonesovy The Goldilocks Diet a aplikovaná doporučení profesorů Nordlunda, Shavera, Drackleye, Grummera a McGuirkové v dennim režimu farmy Central Sands Dairy, jsou základem výsledků jejího provozu. K nim dlouhodobě patří zcela ojedinělý výskyt retencí lůžka, poporodního ulehnutí, metritid, dislokací slezu a také mastitid (když hodnota PSB se pohybuje pod150 000/ml) a úspěšný odchov telat.

Díky tomu může dr. Gordon Jones vykazovat i velmi dobré ekonomické výsledky své moderní (a v USA i modelové) farmy a je zván k přednáškám po USA i celém světě. A také i proto mohly být jeho červnová návštěva, přednášky a diskuse, společně s vystoupeními jeho čtyř akademických spolupracovníků, v České republice natolik zajímavé a – jak potvrzují účastníci uspořádaných akcí – také pro podmínky chovu dojnic v ČR velice přínosné. Projekt US-CZ Dairy Plan se tak v problematice managementu stád mléčného skotu stal odbornou akcí roku 2011

Sekaninová Irena (19.7.2011)