Ministři zahájili reformu Společné rybářské politiky, zkrátka nepřijdou ani čeští rybáři

Hlavním tématem prvního zasedání ministrů pod taktovkou polského předsednictví byla klíčová otázka budoucnosti udržitelného rybářství. Balíček reformních návrhů Společné rybářské politiky Evropská komise představila ve středu 13. července. Bruselské jednání se dále věnovalo i otázkám revize politiky propagace zemědělských produktů a situaci na trhu ovoce a zeleniny v návaznosti na výskyt bakterie E.coli v uplynulých měsících.

Cílem reformních snah Komise je vytvoření decentralizovaného systému řízení rybolovu na vědeckém základě podle regionů a přímořských oblastí. Pro všechny druhy rybolovu má být zaveden ekosystémový přístup s dlouholetými plány řízení založenými na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích. Cílem je dosáhnout udržitelných stavů u všech populací do roku 2015 v souladu se závazky, které EU přijala na mezinárodní úrovni. Po úvodním projednání se ovšem zdá, že právě tento přístup bude nejkontroverznější otázkou nadcházejících měsíců.

Nedílnou součástí reformy bude i vyřešení vztahu mezi mořským rybolovem a udržitelnou produkcí akvakultury, což je dlouhodobou prioritou České republiky a navazuje na únorovou iniciativu ministra zemědělství Ivana Fuksy, v rámci které komisařce pro rybolov a námořní záležitosti Marii Damanaki prezentoval společnou deklaraci vnitrozemských států o budoucí roli sladkovodní akvakultury.

„Z pohledu České republiky je důležité, že akvakultura je nyní uznána za udržitelnou a k životnímu prostředí šetrnou alternativu stále se snižujícím zdrojům mořských ryb,“ zdůraznil náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel, který českou delegaci na zasedání v Bruselu vedl.

Reformovaná Společná rybářská politika má fungovat podle nových pravidel již od 1. ledna 2013. Výsledkem by měla být i vyšší finanční podpora sladkovodnímu rybaření, tu však bude možné přesněji vyčíslit až na podzim poté, co EK předloží návrh finančního mechanismu.

„Pro české producenty i spotřebitele je pozitivní také to, že návrh počítá s uváděním oblasti původu produktů rybolovu. Zákazník by tak měl na příště jednoznačně rozeznat, zda si kupuje českého kapra nebo čínského pangasia,“ komentoval bruselské jednání ministr Fuksa.

Komisař pro zemědělství Dacian Cioloş na jednání ministrů představil Zelenou knihu, která zahájila konzultaci k revizi nástrojů politiky propagace zemědělských produktů EU. Ministerstvo zemědělství vyzývá všechny zainteresované subjekty v České republice, aby se aktivně zapojily do konzultace, která potrvá do 30. září 2011. Po vyhodnocení výstupů z této konzultace Evropská komise v příštím roce představí své Sdělení, na které naváže příslušná legislativa na přelomu let 2012 a 2013.

V návaznosti na krizi v sektoru ovoce a zeleniny způsobenou výskytem bakterie E.coli v uplynulých měsících se ministři seznámili s aktuální situací na trhu. Evropská komise v této souvislosti potvrdila jak úsilí o zlepšení výměny informací v rámci systému rychlého varování EU, tak i záměr rychle přijmout příslušná rozhodnutí k vyplacení kompenzací pěstitelům zeleniny za způsobené újmy. Česká republika v termínu předložila žádost v celkové výši 6,4 mil. Kč. Jde o kompenzace za nesklizené produkty a stahování z trhu u okurek a salátu. EK nyní žádosti přezkoumá a v případě, že budou převyšovat celkový schválený rozpočet 210 mil. EUR, uplatní na jejich vyplacení příslušný redukční koeficient

Z iniciativy polského předsednictví byla rovněž zahájena širší diskuse o využívání biomasy a obnovitelných zdrojů energie v zemědělství obecně. Jejím cílem je zaměřit se na otázky diverzifikace příjmů producentů v souvislosti s pěstováním energetických plodin a hlednání alternativ pro využívání fosilních paliv. Česká republika spolu s řadou dalších členských států zdůraznila, že je třeba věnovat pozornost vyváženému podílu mezi pěstováním plodin pro potravinářské a krmné účely na jedné straně a pro energetické účely na straně druhé,aby nedošlo k ohroženi potravinove bezpečnosti. V zájmu EU totiž není jakékoliv ohrožení potravinového zabezpečení obyvatel EU a přednost by tak měla být dána výrobě energie z obnovitelných zdrojů výhradně z odpadu při rostlinné a živočišné výrobě.

Tereza M. Dvořáčková

tisková mluvčí MZe