Slovo k odběrům vzorků mléka k bakteriologickému vyšetření

Na počátku je třeba připomenout, že mléko a mléčné výrobky jsou i v dnešní době zcela nepostradatelnou součástí lidského jídelníčku, přestože chov skotu v České republice zaznamenává v dnešních dobách jednu zdrcující ránu za druhou. Budeme li bilancovat, zjistíme, že za posledních 13 letech výrazně poklesly stavy skotu a zemědělství se stává obětí nejrůznějších restriktivních opatření. V ovzduší tržního hospodářství vyvstává potřeba produkce mléka s požadavkem na vysokou kvalitu, nejen po stránce obsahu jednotlivých živin, minerálů a dalších látek, ale taktéž na jeho kvalitu z pohledu mikrobiologické nezávadnosti.

Stoupá potřeba vyprodukovat velké množství mléka vysoké kvality od minimálního množství zvířat. Tato potřeba vyvolává řetěz opatření v chovech skotu, zahrnující genetickou práci, zajišťování dostatečného množství kvalitního krmiva, vylepšování podmínek ustájení a hygieny dojení.

Do popředí se tak, po více než desetiletí, znovu dostává problém výskytu zánětů vemene, jejichž incidence v chovech má za následek pokles produkce, zhoršení kvality mléka a tím i vysoké ekonomické ztráty farmářů, které mohou v extrémních případech vést až k likvidaci podniků.

Ekonomické tlaky tak vyvolávají potřebu chovatelů léčit mastitidy za pomoci antibiotik, žel Bohu, takzvaně naslepo, bez předchozího mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti izolovaných mikrobů vůči antibiotikům a mnohdy navíc bez vědomí odborného veterinárního lékaře. Tento přístup, jak jsme se mohli již přesvědčit, má často za následek vznik rezistence původců mastitid a následně i původců bakteriálních onemocnění člověka.

Subminimální dávky antibiotik v mléce a mléčných výrobcích, dodaných do tržní sítě může mít pak za následek růst imunodeficience (nízké odolnosti vůči mikrobiálním onemocněním), případně růst výskytu alergických onemocnění u lidí.

Tato problematika je tak závažná, že jsme se rozhodli v našem časopise zveřejňovat právě příspěvky, jejichž tématem je veterinární péče v oblasti laktopatologie a mikrobiologie mléka.

Pro spolehlivou izolaci a identifikaci laktopatogenních bakterií je v první řadě potřeba provést velmi pečlivě a především sterilně odběr vzorků mléka do sterilních vzorkovnic. Jeho stručný popis si zde dovolujeme zveřejnit:

1) Nejprve je nutno mléčnou žlázu dokonale omýt teplou vodou a osušit čistým hadrem. Tato operace by měla zajistit také vyvolání tzv. spouštěcího reflexu.

2) Každý struk vydesinfikujeme třemi tampony, namočenými v desinfekčním roztoku, nejlépe éteralkoholu. Koncentrace alkoholu v roztoku by měla být nejvýše 70%. Desinfekci provedeme nejprve na strucích na vzdálenější polovině vemene, pak teprve na strucích, které máme blíže k sobě. Tím předejdeme kontaminaci těchto struků např. znečištěným rukávem pláště.

3) Prvním tampónem provedeme desinfekci hrotu struku směrem od vývodu strukového kanálku směrem k okraji hrotu.

4) Druhým tampónem provedeme desinfekci těla struku a to od hrotu struku( tam kde jsme skončili desinfekci hrotu) k jeho bázi.

5) Třetím tampónem provedeme desinfekci vyústění strukového kanálku rotačním pohybem, jakobychom tampón chtěli do strukového kanálku zašroubovat.

6) Oddojíme do zvláštní nádobky (nikdy ne do podestýlky, nebo na zem!) z každého struku asi pět střiků mléka.

7) Teprve potom vezmeme zkumavku, levou malíkovou hranou sundáme zátku a zkumavku přemístíme taktéž do levé ruky. Při oddojování vzorkovaného mléka ji držíme pod úhlem cca 45° vůči vodorovné rovině, čímž minimalizujeme nebezpečí spadu nečistot do zkumavky. Oddojení začínáme vždy u čtvrtí , které jsou nám blíže a teprve potom u čtvrtí protilehlých.

8) Po oddojení asi 10 ml mléka zkumavku přeložíme zpět do pravé ruky a levou malíkovouhranou zkumavku opět zazátkujeme a vložíme ve svislé poloze do stojánku.

9) Každou zkumavku popíšeme pořadovým číslem vzorku, nikoliv evidenčním číslem zvířete. To můžeme přiřadit k pořadovému číslu vzorku na zvláštní arch papíru spolu s označením např. vemenní čtvrti, nebo půle, ze které byl vzorek odebrán a lze sem rovněž zaznamenat, zda se jedná o zdravou, či postiženou čtvrť, příp. výsledek NK testu.

10) Vzorky dopravíme do laboratoře, kde bude provedena kultivace a stanovení citlivosti vůči antibiotikům.

Žádanka o vyšetření musí být koncipována, jako objednávka a musí obsahovat následující údaje:

- Přesnou adresu chovatele vč. PSČ, IČO a DIČ, podpisu chovatele, příp. razítka firmy.

- Počet vzorků a datum odběru.

- Zaměření vyšetření - v našem případě bakteriologické s citlivostí vůči antibiotikům.

- Důvod vyšetření (např. onemocnění mléčné žlázy, vysoký počet buněčných elementů, prevence, po léčbě….)

K vyšetření je dobré zasílat série vzorků, nejlépe po 10 až 50 kusech (cca 10 % chovu).

Laboratorní vyšetření trvá asi 3 až 5 dnů a jeho výsledek Vám bude zaslán na udanou adresu i s fakturací.

Poznámka na závěr:

Při odběru vzorků neprovádějte úklid podestýlky, nekrmte a zabraňte zbytečnému víření prachu ve stáji.

Odběr vzorků je nutno provádět před dojením, nebo dlouhou dobu po něm, kdy je koncentrace bakterií v mléce nejvyšší.

Při odběru udržujte své ruce vždy čisté a suché.

Zpracoval: MVDr. Jaroslav Bzdil

Státní veterinární ústav Olomouc